Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Žádost zaměstnance o odůvodnění výpovědi z právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti (provedení práce) podle § 77 odst. 7 ZP

17.5.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.16
Žádost zaměstnance o odůvodnění výpovědi z právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti (provedení práce) podle § 77 odst. 7 ZP

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Žádost zaměstnance o odůvodnění výpovědi z právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti (provedení práce) podle § 77 odst. 7 ZP

Zaměstnavatel ..................................................... . (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ) zastoupený ...............................................

Zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... .................................. trvalé bydliště ....................

Věc

Žádost o odůvodnění výpovědi z právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti (provedení práce) podle § 77 odst. 7 ZP

Vážený pane řediteli,

u zaměstnavatele jsem od 1. 1. 2023 zaměstnán na základě dohody pracovní činnosti sjednané dne ..... jako .......... na dobu neurčitou. Dne ...... mi byla doručena výpověď z tohoto právního vztahu a pracovněprávní vztah skončí uplynutím 15denní výpovědní doby dne ............

Výpověď nebyla zdůvodněna, domnívám se ale, že mi byla dána nikoliv proto, že by má práce pro zaměstnavatele již nebyla potřebná nebo by byla nekvalitní, ale protože jsem se v posledních měsících domáhal práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2 ZP. Povinnost rozvrhovat mi pracovní dobu předem zaměstnavatel neplnil.

Podle § 77 odst. 7 ZP mohu ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výpovědi zaměstnavatele písemně požádat o odůvodnění této výpovědi, což tímto činím a žádám, aby mi byl důvod výpovědi písemně sdělen. Zaměstnavatel je povinen mě o důvodech výpovědi písemně informovat bez zbytečného odkladu.

V ..................... dne ...................

......................................

Zaměstnanec

Zaměstnavatel převzal dne .......

Právní úprava

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 74 odst. 2 ZP

  • § 77 odst. 4 ZP

  • § 77 odst. 5 až 7 ZP

  • § 77a ZP

  • § 77b ZP

  • § 191 ZP

  • § 227 až 230 ZP

  • § 241 ZP

  • § 241a ZP

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění

  • § 133a odst. 3 OSŘ

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

  • § 570 OZ

Komentář

Způsob skončení dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce si smluvní strany mohou, pokud to budou považovat za potřebné, v dohodě o pracovní činnosti nebo provedení práce dohodnout. Pro případ, že způsob zrušení nesjednají, platí pro zrušení dohod způsoby uvedené v § 77 odst. 5 ZP.

Právní vztah založený dohodou o provedení práce je možné zrušit:

  1. dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
  2. výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
  3. okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. Jedná se tak o jednání, které nemá žádné právní důsledky, z právního pohledu neexistuje.

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou ukončit právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo pracovní činnosti výpovědí. Jde o jednostranné právní jednání, o němž rozhoduje jen ta strana právního vztahu, která nechce ve výkonu prací či v přidělování práce pokračovat. Nevyžaduje se souhlas ani jiná reakce strany, které je výpověď z dohody určena. Zákoník práce také, jak je shora uvedeno, nevyžaduje pro výpověď jakýkoliv důvod. Lze ji dát z jakéhokoliv důvodu, anebo – což je nejčastější varianta – bez uvedení důvodu. To se vztahuje i na výpověď danou zaměstnavatelem. I kdyby byl důvod ve výpovědi uveden, žádný právní význam nemá. Běh a délku výpovědní doby, která je vždy 15denní a začíná dnem doručení výpovědi druhé smluvní straně, to neovlivňuje.

Přesto však novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 zavedla další povinnost zaměstnavatele při skončení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti jimi danou výpovědí. Níže popisovaná právní úprava se vztahuje až na výpovědi, které byly zaměstnanci doručeny po 1. 10. 2023. Není rozhodující, kdy byl právní vztah založený dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti založen. Právo zaměstnance domáhat se uvedení důvodu výpovědi a povinnost zaměstnavatele reagovat na žádost zaměstnance se vztahuje i na právní vztahy vzniklé před účinností novely zákoníku práce, tj. před 1. 10. 2023.

Nově uložené právo i povinnost vychází z § 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (TPWC), jejíž transpozice do české pracovněprávní úpravy byla jedním z důvodů novelizace zákoníku práce z roku 2023. Tato úprava byla do zákoníku práce promítnuta úpravou § 77 odst. 7 ZP.

Má-li zaměstnanec za to, že mu dal zaměstnavatel výpověď podle odstavce 5 písm. b) proto, že:

a) se zákonným způsobem domáhal:

  • práva na informace při vzniku nebo změně právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti podle § 77 ZP a nebo při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 77b ZP,

  • práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2 ZP, nebo

  • práva na odborný rozvoj podle § 227 až § 230 ZP, nebo

b)