Zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby sráží a
odvádí z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků definovaných v
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen ZDP), vyjma příjmů plynoucích ze zahraničí,
zaměstnavatel jako plátce daně z úhrnu příjmů, které jsou předmětem daně z
příjmů a nejsou od této daně osvobozené zúčtovaných nebo vyplacených
poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za jiné období pod svoji majetkovou
odpovědností. Poplatník s těmito příjmy je v ust.
§ 6 odst. 2 ZDP označen pro daňové účely jako
zaměstnanec a plátce těchto příjmů jako zaměstnavatel. Zákon
o daních z příjmů definuje tyto příjmy v ust.
§ 38h ZDP jako mzdu. Pro zdanění příjmů ze závislé činnosti
a z funkčních požitků je rozhodné, zda zaměstnanec na zdaňovací období
podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, či nikoliv. Může je ale
podepsat na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho zaměstnavatele.
Podepsané prohlášení je první podmínkou k tomu, aby zaměstnanec mohl uplatňovat
již v průběhu zdaňovacího období pro snížení vypočtené zálohy slevu na dani
podle
§ 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na děti.
Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec podepíše prohlášení k dani, se v praxi
označuje jako tzv. hlavní zaměstnavatel a v průběhu roku může
zaměstnanec tohoto zaměstnavatele také změnit. Současně ale může mít vždy jen
jednoho hlavního zaměstnavatele. Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec
nepodepíše prohlášení k dani, se označuje jako tzv. další nebo vedlejší
zaměstnavatel. U obou typů zaměstnavatelů se přitom uplatňuje odlišný
daňový režim.
Zaměstnanec na zdaňovací
období podepsal Prohlášení k dani | Zaměstnanec na zdaňovací období nepodepsal
Prohlášení k dani | Bez ohledu
na Prohlášení k dani (odlišný režim) |
Úhrn měsíčních příjmů (tzv. hrubá mzda) | Úhrn měsíčních příjmů podle § 6 odst. 1 písm. a), d) nebo
odst. 10 zákona
(nepřesahu- jící 5 000 Kč hrubého) | Úhrn měsíčních příjmů, které netvoří samostatný
základ pro srážku daně zvláštní sazbou | Odměny členů statutárních orgánů právnických osob
(tantiémy) plynoucí daňovým nerezidentům ČR (vč. příp.
nepeněžních plnění) |
Minus pojistné | Minus pojistné | Minus pojistné | |
= Základ pro výpočet zálohy | = Samostatný základ daně | = Základ pro výpočet zálohy | = Samostatný základ daně |
Záloha měsíční sazbou | Daň zvláštní sazbou ve výši 15 % | Záloha měsíční sazbou nejméně 20 % | Daň zvláštní sazbou ve výši 25 % |
(minus) Měsíční sleva na dani podle
§ 35ba (max. do výše vypočtené zálohy) | - | - | - |
= Záloha po slevě dle
§ 35ba | - | - | - |
Měsíční daňové zvýhodnění - 500 Kč na každé
vyživované dítě a - 1 000 Kč na dítě s průkazem ZTP/P Z
toho: - (minus) Měsíční sleva na dani podle
§ 35c (max. do výše zálohy snížené o měsíční
slevu dle
§ 35ba) - (plus) Měsíční daňový bonus,
je-li záloha po slevě dle
§ 35ba nižší než měsíční daňové zvýhodnění a
pokud úhrn příjmů dosáhne alespoň min.
mzdy*) (min. 50 Kč a max. 2 500 Kč měsíčně) | - | - | - |
= Záloha po slevě dle
§ 35ba § 35c | - | - | - |
= Skutečně sražená záloha | - | = Skutečně sražená záloha | - |
PŘÍJEM VSTUPUJE DO ROČ- NÍHO ZÁKLADU DANĚ
(při RZZ nebo v DAP) | PŘÍJEM NEVSTUPUJE DO ROČNÍHO ZÁKLADU
DANĚ. - VÝJIMKA: případy, kdy poplatník dodatečně podepíše
na tyto měsíce Prohlášení dle
§ 38k odst. 7 a
§ 38d odst. 4se žádostí o RZZ) | PŘÍJEM VSTUPUJE DO ROČNÍHO ZÁKLADU DANĚ
V DAP. - VÝJIMKA: a) případy, kdy poplatník podepíše na tyto
měsíce Prohlášení k dani dle
§ 38k odst. 7 se žádostí o RZZ), b)
doplatky mezd dle
§ 38g odst. 2 a
§ 38ch odst. 1 | PŘÍJEM NEVSTUPUJE DO ZÁKLADU
DANĚ |
Zálohy na daň sražené plátcem daně
(zaměstnavatelem) z příjmů zaměstnance nepředstavují definitivní stanovení
daňové povinnosti a jsou po uplynutí zdaňovacího období zúčtovatelné dvěma
způsoby:
prostřednictvím přiznání k dani podaného samotným
poplatníkem u správce daně, anebo zjednodušeně,
v rámci ročního zúčtování záloh a zúčtování daňového
zvýhodnění provedeného na žádost zaměstnance u zaměstnavatele.
Provedení ročního zúčtování záloh a zúčtování daňového
zvýhodnění má pro zaměstnance nesporné výhody:
jeho celoroční příjmy jsou zdaněny obdobně jako příjmy ostatních
fyzických osob, které podávají přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP).
Přitom odpovědnost za správné stanovení daňové povinnosti je přenesena
na zaměstnavatele a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady,
není nijak zatěžován.
daň u něho vypočte zaměstnavatel roční sazbou daně z ročního
základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části stanovené v
§ 15 ZDP. Vypočtená daň se u něj dále sníží o prokázané
roční částky slevy na dani podle
§ 35ba ZDP a vypočtenou kladnou částku ročního
daňového zvýhodnění (tj. slevu na dani podle
§ 35c ZDP), tj. až pak se provede samotné roční zúčtování
skutečně sražených záloh a vyplacených měsíčních daňových bonusů.
zúčtování se provádí jen ve prospěch zaměstnance, tj.
případné nedoplatky se nevybírají a navíc zaměstnanec, jehož příjem
nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, neztrácí nárok ani na vyplacené
měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy jeho příjem dosáhl
1 /2 minimální mzdy (na rozdíl od poplatníka, který bude
podávat DAP).
zaměstnanec má právo žádat o roční zúčtování, nikoliv však
povinnost (jestliže nepožádá, je jeho daňová povinnost splněna řádně
sraženými zálohami a vyplacenými měsíčními daňovými bonusy).
protože v průběhu roku byly z příjmu zaměstnance sráženy zálohy
na daň ve výši stanovené v
§ 38h ZDP, je navíc umožněno zaměstnanci při ročním
zúčtování také napravit některá opomenutí, jestliže například včas
nepodepsal u svého zaměstnavatele prohlášení k dani (dokonce i na kal. měsíce,
ve kterých byla jeho mzda zdaněna konečnou srážkou daní podle zvláštní sazby ve
výši 15 %), nebo pokud neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti
pro uplatnění příslušných slev na dani či na daňové zvýhodnění v průběhu
zdaňovacího období apod.
Zaměstnanec musí ale požádat zaměstnavatele o
roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění ve stanovené lhůtě (nejpozději do
15. února po uplynutí roku) způsobem stanoveným v ust.
§ 38k odst. 5 ZDP. Pokud tak neučiní,
nelze roční zúčtování provést. Jestliže došlo k zániku zaměstnavatele
bez právního nástupce, může zaměstnanec požádat o roční zúčtování záloh a
daňového zvýhodnění ve stejné lhůtě svého místně příslušného správce.
Tento daňový institut je určen jen pro omezený okruh
daňových poplatníků a nemůže jej využít každý zaměstnanec. Podmínky a způsob
provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jsou upraveny v ust.
§ 38ch a
§ 35d odst. 6 až 9 ZDP.
Podle § 38ch odst.
1 ZDP má zaměstnanec písemně a způsobem stanoveným v
§ 38k odst. 5 ZDP právo požádat o roční
zúčtování záloh a daňového zvýhodnění do 15. února po uplynutí roku (za
rok 2006 do 15. 2. 2007) svého zaměstnavatele (posledního v daném roce) za
podmínky, že
nemá povinnost podat daňové přiznání podle
§ 38g odst. 2 ZDP a
pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky v tomto
roce
pouze od jednoho zaměstnavatele, nebo
od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
včetně příjmů, které byly zúčtovány (v hrubém) těmito
zaměstnavateli dodatečně v době, kdy zaměstnanec pro ně v daném roce již
závislou činnost nebo funkci nevykonával.
Podmínkou ovšem je, že zaměstnanec:
u všech těchto zaměstnavatelů na zdaňovací období 2006 v zákonné
lhůtě podepsal prohlášení k dani (§
38k odst. 4 ZDP), anebo je podepsal alespoň zpětně dle
§ 38k odst. 7 ZDP se
žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem
jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce do 15. 2.);
se žádostí o roční zúčtování předloží od všech předchozích
zaměstnavatelů tzv. potvrzení (doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém
listě, které jsou rozhodné pro stanovení základu daně, výpočet daně a pro
poskytnutí daňového zvýhodnění).
O roční zúčtování za rok 2006 může požádat též v
případě, že:
příjmy zúčtované v r. 2006 mu zaměstnavatelem nebyly
vyplaceny nebo je neobdržel ani do 31 dnů po skončení roku (do 31. 1. 2007)
a tyto nevyplacené (neobdržené) příjmy se podle
§ 5 odst. 4 ZDP nepovažují při
vypořádání jeho roční daňové povinnosti v rámci ročního zúčtování záloha (za
rok 2006) za jeho příjmy;
od roku 2006 může poprvé požádat o roční zúčtování též
zaměstnanec, který uplatňuje pro snížení základu daně úroky z hypotečního
nebo ze souvisejících úvěrů poskytnutých na financování bytových
potřeb.
Má-li zaměstnanec povinnost podat přiznání k dani z
příjmů fyzických osob (dále jen DAP), nemůže mu zaměstnavatel dle
§ 38ch odst. 1 ZDP provést roční
zúčtování daňových záloh. Odpověď na otázku, kdy má zaměstnanec povinnost
vypořádat svoji daňovou povinnost za zdaňovací období roku 2006 prostřednictvím
DAP u správce daně (v jehož územním obvodu má bydliště), resp. kdy tuto
povinnost nemá, je nutno hledat v ZDP v těchto ustanoveních:
v §
38g odst. 1 ZDP je stanoven roční administrativní limit (ve výši
15 000 Kč), při jehož naplnění je poplatník - fyzická osoba povinen podat
daňové přiznání;
v §
38g odst. 2 ZDP, který je formulován negativně a kde jsou
stanoveny podmínky, za kterých poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s
funkčními požitky (zaměstnanec) povinnost podat přiznání k dani nemá;
v §
13a odst. 6 ZDP, ve kterém je uvedeno, že daňové přiznání musí
podat také manželé, kteří se rozhodnou využít institut společného zdanění (oba
pak ve stejné lhůtě a po uplynutí lhůty pro podání DAP nemohou způsob stanovení
základu daně formou společného zdanění již měnit);
v pokynu MF číslo D - 300, ve kterém je pro
rok 2006 upřesněno, že daňové přiznání by měl za tento rok podat též
zaměstnanec, kterému není možné provést roční zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění proto, že po 31. 1. 2006 mu byly vyplaceny či jinak obdržel v čistém
dlužné příjmy zúčtované v uplynulém zdaňovacím období (v roce 2005), které se
nepovažovaly za jeho příjem dle
§ 5 odst. 4 ZDP ve zdaňovacím
období, kdy byly zúčtovány zaměstnavatelem v jeho prospěch.
Podle § 38g odst.
1 ZDP má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických
osob:
každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů
fyzických osob, přesáhly za zdaňovací období 15 000 Kč (rozumí se příjmy
nesnížené o výdaje),
ten, kdo nedosáhl příjmů ve výši 15 000 Kč a vykazuje daňovou
ztrátu.
Přitom se neberou v úvahu příjmy osvobozené od
daně z příjmů fyzických osob a příjmy z tuzemska, z nichž je daň vybírána
zvláštní sazbou podle
§ 36 zákona.
Ustanovení
§ 38g odst. 1 ZDP lze vztáhnout na
zaměstnance jen v případě, že pobíral v roce 2006 výlučně příjmy z
příležitostného zaměstnání v tuzemsku, ze kterých byla sražena daň zvláštní
sazbou 15 % (nikoliv příjmy vstupující do základu pro výpočet zálohy podle
§ 38h ZDP). Po uplynutí roku se na něj pak pohlíží jako na
poplatníka, který neměl zdanitelné příjmy ze zaměstnání.
Příklad č. 1
Poplatník měl v r. 2006 kromě starobního důchodu ve výši 190 000
Kč (příjem osvobozený od daně z příjmů do úhrnné výše 198 000 Kč) ještě příjmy
v tuzemsku z příležitostného zaměstnání nepřesahující za jednotlivé kalendářní
měsíce 5 000 Kč a zdaněné konečnou srážkovou daní zvláštní sazbou ve výši 15 %,
protože nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Kromě toho mu plynuly od
bývalého zaměstnavatele ještě úroky ze zaměstnaneckého spoření v úhrnné výši 5
000 Kč (příjem podle
§ 10 zákona), dále příjmy z prodeje ovoce z vlastní zahrady
v úhrnné výši 22 000 Kč [příjem definovaný v ust.
§ 10 odst. 3 písm. a) ZDP, který
není osvobozený od daně z příjmů, protože přesáhl v úhrnu ve zdaňovacím období
20 000 Kč]. Poplatník má povinnost podat za zdaňovací období 2006 přiznání k
dani, protože jeho zdanitelné příjmy (5 000 Kč + 22 000 Kč) přesáhly limit
stanovený pro podání DAP v
§ 38g odst. 1 ZDP, tj. částku 15 000
Kč.
A kdy není povinnost podat daňové přiznání? Tyto
podmínky jsou stanoveny v
§ 38g odst. 2 ZDP takto:
Jedná se o poplatníka, kterému plynuly ve zdaňovacím období
(2006) příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky (zdaňované zálohou na
daň):
pouze od jednoho plátce daně, nebo
postupně od více plátců (jestliže zaměstnanec změnil v
průběhu roku zaměstnavatele),
případně ještě doplatky mezd od těchto plátců (zúčtované po
ukončení zaměstnání dřívějšími zaměstnavateli v příslušném roce).
Podmínkou přitom je, že poplatník:
u plátce (více postupných plátců) řádně podepsal
Prohlášení k dani podle
§ 38k odst. 4 ZDP (na běžný rok do 15.
února nebo po nástupu do zaměstnání do 30 dnů), příp. pokud je podepsal alespoň
dodatečně podle
§ 38k odst. 7 ZDP v souvislostí se žádostí
o roční zúčtování daňových záloh (u posledního zaměstnavatele nejpozději do 15.
února po uplynutí roku),
nemá do daňového přiznání jiné příjmy podle
§ 7 až § 10 ZDP vyšší
než 6 000 Kč (příp. nižší než 6 000 Kč, ale nehodlá ani uplatňovat daňovou
ztrátu),
nerozhodl se ani uplatňovat výpočet daně ze společného
základu daně manželů podle
§ 13a ZDP.
Přitom se neberou v úvahu příjmy osvobozené od daně z
příjmů fyzických osob a příjmy z tuzemska, z nichž je daň vybírána podle
zvláštní sazby podle
§ 36 ZDP.
Daňové přiznání není povinen podat podle
§ 38g odst. 2 ZDP ani poplatník (daňový
rezident ČR), kterému plynuly ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé
činnosti ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění podle
§ 38f ZDP. Od r. 2001 však jen z tzv. smluvních států a
za okolností, že metodu vynětí (s výhradou progrese) pro vyloučení dvojího
zdanění stanoví příslušná mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění (např.
smlouva z Rakouskem nebo SRN).
Za jakých okolností má tedy zaměstnanec, který je v ČR
daňovým rezidentem, povinnost podat daňové přiznání za rok 2006?
Podmínky, za nichž vzniká za rok 2006 povinnost podat přiznání k dani
zaměstnanci, který je českým daňovým rezidentem a kterému plynuly příjmy
ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve zdaňovacím období od
zaměstnavatelů, kteří mají v ČR postavení plátců daně, lze zrekapitulovat takto
(stačí, aby došlo k naplnění alespoň jedné z níže uvedených podmínek):
jestliže mu plynuly zdanitelné příjmy od jednoho anebo od více
zaměstnavatelů postupně za sebou, ale - třeba jen na část roku - neměl
podepsané Prohlášení k dani podle
§ 38k odst. 4 ZDP a prohlášení nepodepsal
ani dodatečně dle
§ 38k odst. 7 ZDP (do 15. 2. 2007) se
žádostí o roční zúčtování záloh (nepřihlíží se jen k příjmům zdaněným v
tuzemsku daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby ve výši 15 %),
jestliže mu plynuly po část roku příjmy podléhající záloze na
daň souběžně od více zaměstnavatelů (nepřihlíží se jen k příjmům
zdaněným tuzemsku konečnou daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby ve výši
15 %);
jestliže měl vedle příjmů ze závislé činnosti a z funkčních
požitků i jiné příjmy podle
§ 7 až 10 ZDP vyšší v
úhrnu než 6 000 Kč (před odečtením výdajů), např. z podnikání a z jiné
samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu anebo ostatní
příjmy, anebo má-li jiné příjmy v úhrnu do 6 000 Kč včetně, ale hodlá uplatnit
daňovou ztrátu;
jestliže se rozhodl využít institut společného zdanění
manželů podle
§ 13a ZDP;
jestliže měl příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v
zahraničí (např. ze zaměstnání vykonávaného pro tuzemského zaměstnavatele
na území jiného státu po dobu delší než 183 dnů, nebo v jeho stálé provozovně
umístěné v zahraničí, nebo ze zaměstnání vykonávaného pro zahraničního
zaměstnavatele na území jiného státu, apod.), anebo příjmy ze zahraničí
(od zahraničního zaměstnavatele, který nemá v ČR povinnosti plátce daně dle
§ 38c ZDP, např. od zahraniční osoby, která má na území ČR
tzv. službovou stálou provozovnu nebo která nemá v ČR stálou provozovnu);
jestliže měl příjmy od zahraničního zastupitelského úřadu v
tuzemsku (bez ohledu na to zda po celý rok nebo po část roku);
pokud mu není možné provést roční zúčtování záloh za r. 2006,
protože po 31. 1. 2006 mu byly vyplaceny (či jinak obdržel) v čistém dlužné
příjmy zúčtované v r. 2005, které se v tomto roce nepovažovaly za jeho
příjem dle
§ 5 odst. 4 ZDP.
O roční zúčtování záloh (nikoliv o zúčtování daňového
zvýhodnění) může požádat též zaměstnanec, který je v České republice daňovým
nerezidentem a postupuje se u něho obdobně jako u českého daňového
rezidenta s tím, že se přihlíží jen k příjmům, které mají zdroj na území našeho
státu (§ 22 zákona).
Daňový rezident jiného státu však může některé daňové
výhody uplatnit v ČR výlučně jen v daňovém přiznání:
bude-li pro snížení daně vypočtené v ČR uplatňovat slevu na
dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) až
e) ZDP, tj. např. na manželku (manžela) s vlastním příjmem
nižším, než je limit stanovený v zákoně (38 040 Kč), nebo slevu dani z důvodu
zdravotního stavu (na částečný nebo plný invalidní důchod, ovšem zatím
vyplácený jen z tuzemského důchodového pojištění a příp. průkaz ZTP/P),
bude-li pro snížení daně vypočtené v ČR uplatňovat daňové
zvýhodnění na dítě (děti) podle
§ 35c ZDP (slevu na dani a příp. daňový bonus),
pokud se rozhodne v ČR využít institut společného zdanění
manželů podle
§ 13a ZDP.
Tyto výhody mu nemůže přiznat zaměstnavatel, a to ani v
průběhu roku při výpočtu měsíční zálohy na daň (§ 38h ZDP) ani v rámci
ročního zúčtování daňových záloh. Výše uvedené daňové výhody však může využít
daňový nerezident v ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů
nejméně 90 % (u společného zdanění minimálně 90 % z úhrnu všech celosvětových
příjmů u obou manželů) bude pocházet ze zdrojů na území České republiky (s
výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo
příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby).
Příklad č. 2
Zaměstnanec s bydlištěm a s rodinou ve Slovenské republice
(slovenský daňový rezident) celý rok 2006 dojížděl do zaměstnání k českému
zaměstnavateli, kde řádně podepsal prohlášení k dani a při výpočtu měsíční
zálohy mu byla odčítána měsíční sleva na poplatníka ve výši 600 Kč měsíčně.
Při ročním zúčtování záloh může uplatnit u
zaměstnavatele pro snížení základu daně:
hodnotu darů poskytnutých v ČR na veřejně prospěšné účely (např.
daroval u nás bezplatně krev apod.),
zaplacené úroky z hypotečního úvěru poskytnutého např.
zahraniční bankou,
členské příspěvky zaplacené v ČR odborové organizaci,
pojistné zaplacené na soukromé životní pojištění, jestliže má
pojistnou smlouvu uzavřenou s pojišťovnou, která je oprávněná k provozování
činnosti na území ČR,
příspěvky zaplacené na penzijní připojištění se státním
příspěvkem, pokud má penzijní připojištění uzavřené u penzijního fondu v
ČR.
Poplatník si v ČR obvykle nemůže uplatnit úroky
z úvěru od stavební spořitelny, protože nemá stavební spoření uzavřené v ČR
podle českého zákona o stavební spoření.
Při ročním zúčtování záloh může pro snížení vypočtené
daně dále uplatnit:
slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP na
poplatníka ve výši 7 200 Kč (sleva se ani u daňového nerezidenta nekrátí, tj. i
kdyby poplatník pobíral příjmy ze zaměstnání vykonávaného na území ČR jen po
část roku, resp. i pokud by většina jeho zdanitelných příjmů neplynula ze
zdrojů na území ČR),
slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP pro
studenta (po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání) , jestliže
např. studuje na české vysoké škole v rámci akreditovaného studijního programu
apod.
Pokud ale podá v ČR DAP, může si uplatnit za r.
2006 pro snížení vypočtené daně za stanovených podmínek:
slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP na
manželku žijící s ním v domácnosti (bez vlastních příjmů nebo s vlastními
příjmy, které nepřesahují za zdaňovací období stanovený limit 38 040 Kč) ve
výši 4 200 Kč,
daňové zvýhodnění na děti vyživované v domácnosti za podmínek
stanovených v
§ 35c ZDP.
V obou případech však jen za předpokladu, že mu
plyne převážná většina jeho příjmů (nejméně 90 %) ze zdrojů v ČR a tuto
skutečnost bude prokazovat na výzvu u správce daně.
Zahraniční zaměstnanec (daňový nerezident) s dětmi může
v ČR využít též institut společného zdanění manželů podle
§ 13a ZDP, jestliže úhrn všech příjmů u obou manželů ze
zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % ze všech jejich celosvětových příjmů,
např. má-li poplatník pouze příjmy ze zaměstnání vykonávaného na území ČR a
manželka s dětmi na Slovensku žádné příjmy nemá, nebo má jen příjmy charakteru
dávek odpovídajících českým od daně osvobozeným dávkám apod.
Ř. 1. úhrn příjmů od všech postupných plátců daně
(zúčtovaných v r. 2006 a vyplacených nebo obdržených do 31. 1. 2007) | Kč |
Ř. 2. minus úhrn pojistného (jen sražené nebo
uhrazené z příjmů na ř. 1) | Kč |
Ř. 3. základ daně od všech postupných
plátců | Kč |
Nezdanitelné částky podle
§ 15 ZDP | |
Ř. 4. hodnota darů (více než 2 % ZD anebo alespoň 1 000
Kč, max. 10 % ze ZD) | Kč |
Ř. 5. úroky z úvěrů (max. 300 000 Kč) | Kč |
Ř. 6. příspěvky na penzijní připojištění (max. 12 000
Kč) (úhrn příspěvků minus 6 000 Kč) | Kč |
Ř. 7. pojistné na soukromé životní pojištění (max. 12
000 Kč) | Kč |
Ř. 8. členské příspěvky odborové organizaci (do výše 1,5
% zdaň. příjmů dle § 6 ZDP a max. 3 000 Kč) | Kč |
Ř. 9. minus nezdanitelné částky celkem | Kč |
Ř. 10. základ daně snížený o NČ (zaokr. na celé
stovky dolů) | Kč |
Ř. 11. vypočtená daň (§ 16 odst.1 ZDP - sazba pro rok 2006) | Kč |
Slevy na dani podle
§ 35ba ZDP: | |
Ř. 12. na poplatníka (též u star. důchodce s důchodem
nižším než 38 040 Kč) | 7 200 Kč |
Ř. 13. na manželku (s vlast. příjmem nepřevyšujícím 38
040 Kč (na manželku s průkazem ZTP/P - 8 400 Kč) | 4 200 Kč |
Ř. 14. na částečnou invaliditu | 1 500 Kč |
Ř. 15. na plnou invaliditu | 3 000 Kč |
Ř. 16. na průkaz ZTP/P | 9 600 Kč |
Ř. 17. pro studenta | 2 400 Kč |
Ř. 18. minus slevy na dani podle § 35ba
celkem | Kč |
Ř. 19. daň po slevě podle
§ 35ba (částka musí být menší anebo rovná
nule) | Kč |
Ř. 20 úhrn skutečně sražených záloh (po slevě)
(jen sražené z příjmů na ř. 1) | Kč |
Ř. 21 přeplatek, je-li ř. 20 ř. 19 (označ.
plus) | |
nedoplatek, je-li ř. 20 ř. 19 (označ. minus) (u
poplatníka s dětmi se ř. 21 nevyplňuje)
............................................... | Kč |
daňové zvýhodnění: | |
Ř. 22 nárok celkem | Kč |
Ř. 23 z toho sleva na dani (max. do výše na ř.
19) | Kč |
Ř. 24 z toho daňový bonus (jestliže úhrn příjmů
dosáhl 6 násob. min. mzdy a činí-li bonus alespoň 100 Kč, max. lze přiznat 30
000 Kč) | Kč |
Ř. 25 zúčtování záloh po slevě daň po slevě (ř.
19 - ř. 23) | Kč |
Ř. 26 rozdíl na dani po slevě (ř. 20 - ř.
25) | Kč |
Ř. 27 zúčtování měsíčních bonusů vyplacené
měsíční bonusy | Kč |
Ř. 28 rozdíl na daňovém bonusu (ř. 24 - ř.
27) (jestliže úhrn příjmů nedosáhl 45 420 Kč, na ř. 28 se uvede
nula) | Kč |
Ř. 29 kompenzace rozdílů na dani a bonusu doplatek ze
zúčtování (kladná částka) nedoplatek (záp. částka se
nevybírá) | |
(ř. 26 plus ř. 28) | Kč |
Rozklíčování doplatku ze zúčtování (kladné částky)
pro vypořádání se správcem daně (z ř. 29): | |
- přeplatek na dani po slevě | Kč |
- doplatek na bonusu | Kč |
Pro účely ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
za zdaňovacího období 2006 byl vydán Ministerstvem financí nepovinný (pomocný)
tiskopis Výpočet daně a daňového zvýhodnění 25 5460/1 Mfin 5460/1 - vzor č.
11.
U zaměstnance, který neuplatňuje daňové
zvýhodnění, provede zaměstnavatel roční zúčtování záloh za podmínek
stanovených v ust.
§ 38ch odst. 4 ZDP takto:
od úhrnu zdanitelných příjmů od všech postupných zaměstnavatelů
odečte úhrn povinného pojistného a tak stanoví celoroční základ daně, označený
v tiskopisu na ř. 3 - jako Dílčí základ daně od všech plátců;
od základu daně poté odečte prokázané nezdanitelných částí
základu daně podle
§ 15 ZDP, tj. v r. 2006 hodnotu darů, úroky z úvěrů (včetně
hypotečních a souvisejících), příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní
připojištění se státním příspěvkem a pojistné na soukromé životní pojištění, a
dále členské příspěvky zaplacené odborové organizaci;
základ daně snížený o nezdanitelné částí základu daně se
zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a vypočte se daň roční sazbou podle
§ 16 odst. 1 ZDP (platnou pro r. 2006,
resp. podle ročních tabulek);
vypočtenou daň nově dále sníží o prokázané částky slevy na dani
podle
§ 35ba ZDP (na poplatníka, manželku, na částečnou
nebo plnou invaliditu, průkaz ZTP/P a o slevu pro studenta, tj. vyčíslí daň po
slevě na dani podle
§ 35ba ZDP (ta může být větší nebo rovná nule, ale
nemůže jít do minusu);
takto vypočtenou daň po slevě podle
§ 35ba ZDP porovná s úhrnem skutečně sražených
záloh a vyčíslí se rozdíl, tj. přeplatek na dani po slevě podle
§ 35ba ZDP, anebo nedoplatek, který uvede na ř. 21
tiskopisu. Řádek 21 tiskopisu se u zaměstnance s daňovým zvýhodněním
nevyplňuje. U zaměstnance, který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované
děti, je postup při výpočtu daně a daňového zvýhodnění stanoven v ust.
§ 35d odst. 6 až 9 ZDP. Vypočtenou
daň po slevě dle
§ 35ba ZDP u něho totiž ještě nelze porovnat s
úhrnem skutečně sražených záloh (tj. řádek 21 se proto nevyplňuje). U tohoto
zaměstnance musí zaměstnavatel takto vypočtenou daň ještě snížit o daňové
zvýhodnění (o částku slevy na dani podle
§ 35c ZDP) a až pak porovnat s úhrnem skutečně sražených
záloh a současně přihlédnout k případným vyplaceným měsíčním daňovým bonusům,
tzn. také zúčtovat daňový bonus (porovnat vyplacené měsíční bonusy s ročním
bonusem) a nakonec vzniklé rozdíly na dani po slevě dle
§ 35ba a
35c ZDP a na bonusu zkompenzovat.
Zaměstnavatel proto u zaměstnance, který uplatňuje daňové
zvýhodnění:
stanoví nejdříve prokázanou roční částku daňového zvýhodnění (ř.
22) a z této částky vyčíslí na řádku 23 a 24:
slevu na dani podle
§ 35c ZDP (ta náleží max. do výše vypočtené daně snížené o
slevu na dani podle
§ 35ba ZDP),
daňový bonus (bude-li částka daňového zvýhodnění vyšší než
vypočtená daň snížená o slevu na dani podle
§ 35ba ZDP). Bonus ale musí činit nejméně 100 Kč a
více než 30 000 Kč ročně na bonusu nelze přiznat.
Daňový bonus náleží jen za podmínky, že úhrnná výše
ročních příjmů u poplatníka dosáhne alespoň výše šestinásobku minimální mzdy
(za rok 2006 částku 45 420 Kč = 6 x 7 570 Kč) a přitom se nepřihlíží nejen k
příjmům osvobozeným od daně a k příjmům, z nichž je vybíraná daň zvláštní
sazbou, ale ani k jiným příjmům podle
§ 7 až 10 zákona, které nejsou vyšší než 6 000 Kč.
zúčtování skutečně sražených záloh provede zaměstnavatel
tak, že…