Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 19 ZNP - Zvláštní případy zjišťování rozhodného období a denního vyměřovacího základu

27.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.3.19
§ 19 ZNP – Zvláštní případy zjišťování rozhodného období a denního vyměřovacího základu

JUDr. Jan Přib

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

    • § 7 – pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu

    • § 7a – pojištění při výkonu dohody o provedení práce

    • § 18 – denní vyměřovací základ

    • § 34 odst. 1 – nástup na peněžitou pomoc v mateřství

    • § 38b odst. 2 – nástup na otcovskou

    • § 72b – vznik potřeby dlouhodobé péče


Komentář
Komentář

Ustanovení navazuje na § 18 ZNP a upravuje odchylky nebo specifické případy při zjišťování denního vyměřovacího základu.

Pokud jde o zjišťování denního vyměřovacího základu v případě výkonu zaměstnání malého rozsahu, platí tyto odchylky:

  • při určování počátku rozhodného období se za vznik pojištění považuje den nástupu zaměstnance do zaměstnání (nikoliv den, od něhož vznikla účast na nemocenském pojištění),

  • za vyměřovací základ se považují příjmy, které jsou zahrnutelné do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, i když z nich nebylo toto pojistné odvedeno proto, že v kalendářním měsíci nebyl zaměstnanec vykonávající zaměstnání malého rozsahu účasten nemocenského pojištění, neboť zúčtovaný příjem nedosáhl rozhodné částky (byl nižší než 4 000 Kč),

  • do počtu kalendářních dnů rozhodného období se zahrnují i dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž nebyl zaměstnanec vykonávající zaměstnání malého rozsahu účasten nemocenského pojištění.

Toto platí obdobně i v případě zaměstnání na základě dohody o provedení práce.

Pokud jde o peněžitou pomoc v mateřství, platí především tato odchylka:

  • v případě opakovaného porodu, který u zaměstnankyně nastal do čtyř let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje předchozí denní vyměřovací základ, je-li vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství; podmínkou je, že se jedná o totéž zaměstnání. Při zjišťování výše těchto denních vyměřovacích základů se vychází z jejich výše před omezením prostřednictvím redukčních hranic. Takto se postupuje bez žádosti zaměstnankyně.

V některých případech se denní vyměřovací základ stanoví nikoliv ze skutečných, nýbrž předpokládaných příjmů; jde o tzv. pravděpodobný příjem, tj. o příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Institut pravděpodobného