Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Znáte odpověď?

4.11.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Otázka č. 1

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Česká republika, pravidelné pracoviště dohodnuto nemá, neboť je zřejmé, že jím je sídlo firmy, kde sjednaný druh práce také vykonává. Postupujeme správně, když mu při jeho cestách po území ČR, které zpravidla začínají v jeho bydlišti, cestovní náhrady nevyplácíme?

  1. Ano, protože zaměstnanci přísluší cestovní náhrady při pracovní cestě a podle § 42 zákoníku práce je pracovní cestou cesta k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Cesty po ČR tak v tomto případě pracovní cesty nejsou.

  2. Ne, zaměstnanci totiž přísluší cestovní náhrady i při cestách mimo sjednané místo pravidelného pracoviště, a není-li pravidelné pracoviště v pracovní smlouvě sjednáno, je jím v uvedeném případě obec bydliště zaměstnance. Vždy, když zaměstnanec pojede vykonat práci mimo obec, ve které má bydliště, mu cestovní náhrady přísluší.

  3. Ne, zaměstnanci přísluší cestovní náhrady i při cestách mimo místo pravidelného pracoviště, kterým je v uvedeném případě sídlo firmy. Pouze cesta z bydliště do sídla firmy je tak cestou, za kterou mu cestovní náhrady nepřísluší.

Řešení:

Podle § 152 písm. b) zákoníku práce přísluší zaměstnanci cestovní náhrady i při cestách mimo pravidelné pracoviště. Není-li pravidelné pracoviště v pracovní smlouvě sjednáno, platí podle § 34a zákoníku práce, že tímto místem je pro účely cestovních náhrad sjednané místo výkonu práce, a pokud je místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. V uvedeném případě je tak místem pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad obec bydliště zaměstnance, a pokud by to byla jiná obec, než ve které má firma sídlo, pak i všechny cesty z bydliště do sídla firmy za účelem výkonu práce by byly cesty mimo pravidelné pracoviště, za které mu přísluší všechny druhy cestovních náhrad. Správná je tedy druhá z nabízených variant.

Otázka č. 2

Zaměstnavatel vyzval zaměstnance, aby přišel v sobotu a neděli na své pracoviště dokončit účetní závěrku tak, aby mohla být v pondělí předložena k podpisu. Přísluší zaměstnanci nějaké cestovní náhrady, když má pravidelnou pracovní dobu pondělí až pátek od 7.00 hod. do 15.30 hod.?

  1. Protože jde o mimořádnou cestu zaměstnance na pravidelné pracoviště v zájmu zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu jízdních výdajů z bydliště na pracoviště a zpět.

  2. Přestože jde o cestu na mimořádnou směnu, zaměstnanci žádné cestovní náhrady nepřísluší, protože jde o cestu na jeho pravidelné pracoviště. Za cestu mezi bydlištěm a pracovištěm zaměstnanci cestovní náhrady nepřísluší.

  3. Protože jde o cestu na pravidelné pracoviště v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn, přísluší zaměstnanci všechny druhy cestovních náhrad, které s touto cestou souvisí.

Řešení:

Podle § 156 odst. 2 zákoníku práce se pro účely cestovních náhrad za pracovní cestu považuje také cesta podle § 152 písm. c) zákoníku práce, tj. mimořádná cesta v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. Každá cesta k výkonu práce na pravidelném pracovišti mimo zaměstnanci rozvrhem směn stanovenou pracovní dobu je cestou mimořádnou, a zaměstnanci tak za takovou cestu přísluší náhrada všech cestovních výdajů, které mu v této souvislosti vznikly. Zaměstnanci v uvedeném případě přísluší za oba dny náhrada jízdních výdajů z místa bydliště do místa pravidelného pracoviště a zpět určeným dopravním prostředkem, a pokud dopravní prostředek určen zaměstnavatelem nebyl, pak dopravním prostředkem, který na základě své volby skutečně použil. Kromě toho, protože jde o pracovní cestu, mu přísluší stravné, a to v uvedeném případě v sobotu i v neděli za dobu od odjezdu z určeného místa nástupu na tyto pracovní cesty (v tomto případě zpravidla místo bydliště) do doby návratu do určeného místa ukončení pracovní cesty (zpravidla místo bydliště) po výkonu práce. Správná je tedy poslední varianta.

Otázka č. 3

Zaměstnanec byl na pracovní cestě od 7.00 hod. do druhého dne 16.00 hod. Jaké mu přísluší stravné, když zaměstnavatel poskytuje stravné ve výši 64 Kč za cestu trvající 5 až 12 hod., 96 Kč za cestu trvající déle než 12 hod., nejdéle však 18 hod., a 151 Kč za cestu trvající déle 18 hod. v kalendářním dni?

  1. Zaměstnanci přísluší stravné stanovené za každý kalendářní den této pracovní cesty samostatně, tj. za 17 hodin první den 96 Kč a za 16 hodin druhý den 96 Kč, tj. celkem 192 Kč.

  2. Zaměstnanci přísluší stravné stanovené za celkovou dobu trvání uvedené cesty (33 hodin), tj. za více než 18 hodin 151 Kč.

  3. Zaměstnanci přísluší stravné za