Začátkem listopadu 2012 byl v Poslanecké sněmovně
přijat návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti
se snižováním schodků veřejných rozpočtů, tzv. daňový, resp. konsolidační
balíček. A začátkem prosince byl tento balíček zamítnut v Senátu a vrácen zpět
do Poslanecké sněmovny, která Senát přehlasovala. Prezident jej stvrdil svým
podpisem 21. prosince.
Tento balíček byl připraven za účelem implementace
takové změny zákonů, která by ve svém teoretickém efektu (předpokládaném dopadu
do příjmů veřejných rozpočtů) zabezpečila navýšení příjmů veřejných rozpočtů
tak, aby mohl být schválen státní rozpočet pro rok 2013 se schodkem maximálně
100 mld. Kč. Cílem navrhovaných daňových změn tedy nebyly žádné sofistikované
daňové úvahy nad vylepšením systému zdanění v České republice či nad zlepšením
daňové spravedlnosti nebo efektivity daní. Konsolidační daňový baliček obecně
vznikl jako legislativní počin k podpoření příjmové strany veřejných rozpočtů
na rok 2013 a následující léta. Obsahuje tak změny trvalého charakteru,
které mají neomezenou dobu účinnosti, i změny dočasné, které jsou
omezeny na roky 2013 až 2015. Jejich přehled uvádíme:
trvalá opatření
omezení výdajových paušálů u daně z příjmů fyzických osob a
omezení možnosti uplatňovat některé slevy na dani u osob, které využívají
výdajové paušály,
zvýšení srážkové daně z pasivních příjmů (dividendy, úroky,
licenční poplatky) hrazených do daňových rájů z 15 % na 35 %,
od 2013 omezení a od 2014 zrušení nároku na vrácení části
zaplacené spotřební daně z minerálních olejů osobám, které použily motorovou
naftu pro zemědělskou prvovýrobu (tzv. zelená nafta).
zvýšení daně z převodu nemovitostí ze 3 % na 4 %.
dočasná opatření na r. 2013-2015
solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % z
příjmu převyšujícího 48násobek průměrné mzdy,
zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro
důchodce,
zvýšení snížené i standardní sazby daně z přidané hodnoty o
jeden procentní bod, tedy na 21 % a 15 %, a zrušení původně plánované jednotné
sazby 17,5 % od roku 2013,
zrušení maximální výše pojistného na veřejné zdravotní
pojištění.
Níže jsou detailněji zmíněny některé změny, které
konsolidační balíček přinesl v oblasti daně z příjmů fyzických osob.
1.1 Solidární příspěvek ve výši 7 % ze základu daně z příjmů
fyzických osob
Solidární příspěvek na dani z příjmů fyzických osob se
vztahuje na příjmy ze zaměstnání a příjmy z podnikání a jiné samostatně
výdělečné činnosti. Vysoce příjmovým zaměstnancům a OSVČ se tak na 3 roky (2013
až 2015) zavede přirážka k dani z příjmů fyzických osob ve výši 7 % na část
jejich příjmů, které převýší strop pro placení pojistného na sociální
zabezpečení. Solidární přirážka se však již nevypočítává z tzv. superhrubé
mzdy, nýbrž z hrubého příjmu. Solidární příspěvek tak v podstatě
představuje zavedení progresivního zdanění fyzických osob u příjmu
převyšujícího 48násobek průměrné mzdy stanovený na rok 2013.
Dne 3. 10. 2012 byly vyhláškou MPSV č. 324/2012 Sb. s
účinností od 1. 1. 2013 stanoveny údaje o průměrné mzdě. Na základě těchto
údajů se stanovuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální
zabezpečení pro rok 2013 na 1 242 432 Kč (48násobek průměrné mzdy ve
výši 25 884 Kč) oproti maximálnímu vyměřovacímu základu pro pojistné na
sociální zabezpečení, který platil v roce 2012 ve výši 1 206 576 Kč (48násobek
25 137 Kč).
Fyzické osoby s příjmem nižším než strop pro placení
pojistného na sociální zabezpečení nebudou muset hradit tento solidární
příspěvek. Naopak fyzické osoby s příjmem ze závislé činnosti anebo fyzické
osoby s příjmy z podnikání a ze samostatně výdělečné činnosti (dále OSVČ),
který je vyšší než uvedený strop, budou při použití solidárního příspěvku
uplatňovat vyšší efektivní sazbu daně z příjmů fyzických osob (tabulka č.
1).
Tabulka č. 1
Hrubý příjem | Efektivní
sazba daně |
2012 | 2013 |
1 500 000 | 17,71 % | 19,00 % |
2 000 000 | 17,24 % | 20,09 % |
2 500 000 | 16,79 % | 20,74 % |
4 000 000 | 16,12 % | 21,72 % |
6 000 000 | 15,75 % | 22,26 % |
8 000 000 | 15,56 % | 22,53 % |
10 000 000 | 15,45 % | 22,70 % |
Osoby, které budou platit 7% solidární přirážku na daň
z příjmů fyzických osob, budou mít povinnost podat přiznání k dani z příjmů
fyzických osob, a to i v případě, že měly příjem pouze ze závislé činnosti
od jednoho zaměstnavatele. Tato nová povinnost se poprvé uplatní u přiznání
za rok 2013, kde standardní lhůta pro podání daňového přiznání končí 1.
dubna 2014.
Ve smyslu současných výkladů Ministerstva financí ČR je
pravděpodobné, že solidární příspěvek bude muset být poplatníkem uhrazen i ze
zahraničních příjmů, a to i v případě, že jeho zahraniční příjmy budou vyňaty
ze zdanění v ČR nebo bude zahraniční daň zaplacená z těchto příjmů započtena
proti české daňové povinnosti.
1.2 Zrušení stropu pro placení pojistného na veřejné zdravotní
pojištění
Konsolidační daňový balíček zavádí na tři roky
zrušení stropu pro placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
který v roce 2012 činil 1 809 864 Kč (72násobek průměrné mzdy ve výši 25 137
Kč). Strop pro placení sociálního pojištění zůstane nadále zachován a pro rok
2013 činí 1 242 432 Kč (48násobek průměrné mzdy 25 884 Kč).
Zrušení stropu pro hrazení pojistného na zdravotní
pojištění bude mít dopad na OSVČ, zaměstnance i zaměstnavatele. U zaměstnanců a
zaměstnavatelů bude mít zrušení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné
na zdravotní pojištění dopad do základu daně z příjmů ze závislé činnosti,
jelikož zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem vstupuje do tzv. superhrubé
mzdy. U vysokopříjmových zaměstnanců tak zrušení stropu pojistného na zdravotní
pojištění ovlivní významně výši jejich čistého příjmu a výrazně zvýší osobní
náklady hrazené jejich zaměstnavatelem.
Příklad č. 1Výpočet dopadu změn ve výši vyměřovacích
základů u zaměstnance
Hrubý příjem 2013: | 2 000 000 Kč |
Pojistné na sociální
zabezpečení: | strop (1 242 432 Kč) × 6,5 % = 80
758 Kč |
Pojistné na zdravotní
pojištění: | 2 000 000 × 4,5 % = 90 000
Kč |
Zaměstnanec s příjmem 2 mil. Kč tak v roce 2013 zaplatí na
pojistném na sociální zabezpečení o 2 331 Kč více a na pojistném na zdravotní
pojištění o 8 556 Kč více, celkem o 10 887 Kč na pojistném na veřejnoprávní
pojištění více než v roce 2012.
Příklad č. 2Výpočet dopadu zvýšeného vyměřovacího
základu do superhrubé mzdy
Hrubý příjem 2013: | 2 000 000 Kč |
Pojistné na sociální zabezpečení u
zaměstnavatele: | strop (1 242 432 Kč) × 25 % = 310
608 Kč |
Pojistné na zdravotní pojištění u
zaměstnavatele: | 2 000 000 Kč × 9 % = 180 000
Kč |
Celkem pojistné na veřejnoprávní
pojištění u zaměstnavatele: | 490 608 Kč2 000 000 + 490 608
= 2 490 608 Kč |
Suberhrubá mzda: | |
Při hrubém příjmu zaměstnance ve výši 2 mil. Kč uhradí
zaměstnavatel v roce 2013 oproti roku 2012 na veřejnoprávní pojištění o 26 076
Kč více a o stejnou částku se zvýší i superhrubá mzda zaměstnance. Změna v
pojistném na veřejnoprávní pojištění se odrazí tedy i ve zvýšené daňové zátěži
zaměstnance.
Vysokopříjmoví zaměstnanci tak pocítí na svých platech
efekt zvýšené sazby daně z příjmů fyzických osob o solidární přirážku i změny v
oblasti zvýšeného stropu pojistného na sociální zabezpečení a zrušení stropu
pojistného na zdravotní pojištění. Této skupině zaměstnanců klesne čistý
příjem. Navíc zrušení stropů pro placení zdravotního pojištění významně zvýší
cenu práce těchto zaměstnanců. V tabulce č. 2 jsou uvedeny výpočty
dopadů pro zaměstnance i zaměstnavatele pro modelové případy příjmu. V
modelových případech je uvažována pouze základní sleva na dani a nejsou
uvažovány další slevy na dani, daňové zvýhodnění či odčitatelné položky.
Tabulka č. 2
Model 1: hrubý příjem 110 000 Kč
měsíčně | 2012 | 2013 | Rozdíl |
Hrubý roční příjem | 1 320 000 | 1 320 000 | 0 |
Daňová povinnost | 236 220 | 243 000 | 6 780 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnanec | 137 827 | 140 158 | 2 331 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnavatel | 420 444 | 429 408 | 8 964 |
Čistý roční příjem | 945 953 | 936 842 | -9 110 |
Náklady zaměstnavatele | 1 740 444 | 1 749 408 | 8 964 |
Efektivní sazba daně | 17,90% | 18,41% | |
Model 2: hrubý příjem 150 000 Kč
měsíčně | 2012 | 2013 | Rozdíl |
Hrubý roční příjem | 1 800 000 | 1 800 000 | 0 |
Daňová povinnost | 314 700 | 355 080 | 40 380 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnanec | 159 427 | 161 758 | 2 331 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnavatel | 463 644 | 472 608 | 8 964 |
Čistý roční příjem | 1 325 873 | 1 283 162 | -42 710 |
Náklady zaměstnavatele | 2 263 644 | 2 272 608 | 8 964 |
Efektivní sazba daně | 17,48% | 19,73% | |
Model 3: hrubý roční příjem 200 000 Kč
měsíčně | 2012 | 2013 | Rozdíl |
Hrubý roční příjem | 2 400 000 | 2 400 000 | 0 |
Daňová povinnost | 404 835 | 495 180 | 90 345 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnanec | 159 871 | 188 758 | 28 887 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnavatel | 464 532 | 526 608 | 62 076 |
Čistý roční příjem | 1 835 294 | 1 716 062 | -119 232 |
Náklady zaměstnavatele | 2 864 532 | 2 926 608 | 62 076 |
Efektivní sazba daně | 16,87% | 20,63% | |
Model 4: hrubý příjem 300 000 Kč
měsíčně | 2012 | 2013 | Rozdíl |
Hrubý roční příjem | 3 600 000 | 3 600 000 | 0 |
Daňová povinnost | 584 835 | 775 380 | 190 545 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnanec | 159 871 | 242 758 | 82 887 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnavatel | 464 532 | 634 608 | 170 076 |
Čistý roční příjem | 2 855 294 | 2 581 862 | -273 432 |
Náklady zaměstnavatele | 4 064 532 | 4 234 608 | 170 076 |
Efektivní sazba daně | 16,25% | 21,54% | |
Model 5: hrubý příjem 500 000 Kč
měsíčně | 2012 | 2013 | Rozdíl |
Hrubý roční příjem | 6 000 000 | 6 000 000 | 0 |
Daňová povinnost | 944 835 | 1 335 780 | 390 945 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnanec | 159 871 | 350 758 | 190 887 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnavatel | 464 532 | 850 608 | 386 076 |
Čistý roční příjem | 4 895 294 | 4 313 462 | -581 832 |
Náklady zaměstnavatele | 6 464 532 | 6 850 608 | 386 076 |
Efektivní sazba daně | 15,75% | 22,26% | |
Model 6: hrubý příjem 1 000 000 Kč
měsíčně | 2012 | 2013 | Rozdíl |
Hrubý roční příjem | 12 000 000 | 12 000 000 | 0 |
Daňová povinnost | 1 844 835 | 2 736 780 | 891 945 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnanec | 159 871 | 620 758 | 460 887 |
Sociální a zdravotní pojištění -
zaměstnavatel | 464 532 | 1 390 464 | 926 076 |
Čistý roční příjem | 9 995 294 | 8 642 462 | -1 352 832 |
Náklady zaměstnavatele | 12 464 532 | 13 390 608 | 926 076 |
Efektivní sazba daně | 15,37% | 22,81% | |
Nahoru1.3 Změny u OSVČ uplatňujících výdaje paušálem
Fyzické osoby s příjmy z podnikání a jiné samostatně
výdělečné činnosti a s příjmy z pronájmu, které uplatňují náklady na dosažení,
zajištění a udržení svých příjmů za použití tzv. výdajového paušálu, ztratí
nárok na slevu na dítě a vyživovanou manželku/manžela. Toto omezení platí,
pokud součet dílčích základů daně, u nichž byly uplatněny výdajové paušály, je
vyšší než 50 % celkového základu daně.
U činností spadajících do výdajového paušálu 40 %
(např. advokáti, lékaři, daňový poradci, notáři), resp. 30 % (pronájmy), bude
nárok na paušál jen do hrubého příjmu dva miliony korun. Pokud tedy OSVČ
využívá 40% výdajový paušál, může ze svého…