Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Záskok ve zdravotním pojištění v roce 2012

8.12.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     „Čas od času je ve firmách nebo v úřadech a institucích zapotřebí použít tzv. záskok neboli zaměstnance, který dokáže - například z důvodu dlouhodobější nepřítomnosti (třeba nemoci) jiného zaměstnance - vykonat pro zaměstnavatele v určitém časovém horizontu potřebnou práci. V této souvislosti pak musí zaměstnavatel posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na zdravotním pojištění, tedy především s povinností plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného podle zákona. V následujícím textu se formou příkladů zaměřím na praktické řešení některých situací v aktuálně platných právních podmínkách.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu na období od 20. 8. do 30. 9. V měsíci srpnu činil dosažený příjem 3 800 Kč, v září pak 7 600 Kč.

V tomto případě musí zaměstnavatel postupovat podle toho, zda se na zaměstnance vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, nebo zda zaměstnanec patří do některé ze skupin osob, pro které ve zdravotním pojištění toto minimum neplatí podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“).

Pokud by se na zaměstnance nevztahovala povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (například u osob, za které platí pojistné stát), poukázal by zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně pojistné v částkách 513 Kč (za srpen) a 1 026 Kč (za září).

Jinak však musí zaměstnavatel postupovat za situace, kdy je nutno dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ. Pojistné ze zákonného minima je výší zúčtovaného příjmu zajištěno v měsíci srpnu. Při výpočtu a následném odvodu pojistného za měsíc srpen je dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 12 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, tedy částka 3 096,77 Kč [(12 : 31) × 8 000].

Naopak při odvodu pojistného za měsíc září musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. Z dosaženého příjmu 7 600 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného ve výši 13,5 %, tj. 1 026 Kč. Jednu třetinu z této částky ve výši 342 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny (tj. 684 Kč) uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Protože není v tomto případě zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, odvede zaměstnavatel na základě pracovníkova pověření doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu 8 000 - 7 600 = 400 × 0,135 = = 54 Kč. Zaměstnanec tedy zaplatí 342 + 54 = 396 Kč, zaměstnavatel odvede 684 Kč. Za této situace je za měsíc září zajištěn odvod pojistného ze zákonem stanoveného minima. Povinnost úhrady doplatku 54 Kč by přecházela na zaměstnavatele pouze v situacích uvedených v ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Příklad č. 2

Firma uzavřela se zaměstnancem dohodu o provedení práce od 23. 7. do 28. 8. s příjmem za měsíc červenec 8 500 Kč a za srpen 9 000 Kč.

U dohod o provedení práce je z pohledu zdravotního pojištění zapotřebí vzít v úvahu tyto skutečnosti:

  • osoba pracující na dohodu o provedení práce není ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance, neboť příjem nepřevýšil ani v jednom měsíci 10 000 Kč,

  • výše zúčtovaného příjmu je v dané situaci bezvýznamná,

  • zaměstnavatel nemá u této osoby vůči její zdravotní pojišťovně žádné povinnosti,

  • dohoda o provedení práce (obdobně jako například dohoda o pracovní činnosti s příjmem do 2 500 Kč) neřeší pojistný vztah této osoby, na což ji může zaměstnavatel případně upozornit.

Poznámka:
V případě…