Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

ZAMĚSTNANECKÉ NEPLECHY - Úniky informací zaměstnavatele

1.12.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Na rozdíl od krádeže či jiného poškození hmotného majetku zaměstnavatele nepovažují zaměstnanci vynášení informací ve vlastnictví zaměstnavatele za příliš závažné jednání. Často si ani neuvědomují následky svého jednání a především sankce, které jim potenciálně hrozí. Závažnost takového jednání ale podtrhuje fakt, že citlivé informace zaměstnavatelů jsou, zejména ve vztahu k obchodnímu tajemství, chráněny napříč několika právními obory.

LOAJALITA ZAMĚSTNANCE

     Z pohledu zaměstnance se obvykle nejedná o nic závažného, pouze někomu něco sdělí, zašle e-mail nebo fax. Důsledky takového jednání, vzhledem k povaze takto vynesených informací, však mohou být pro zaměstnavatele mnohdy fatální.

     Není tedy překvapující, že takovéto jednání je v rozporu s pracovněprávními předpisy. Zákoník práce v tomto smyslu po zaměstnancích, vedle obecné odpovědnosti za škodu, vyžaduje také určitou míru loajality vůči zaměstnavateli. Projevem této povinnosti je § 301 zákoníku práce, a to konkrétně povinnost „střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.“

     Kromě náhrady prokazatelně vzniklé škody zaměstnavateli bude nejčastějším postihem zaměstnance za porušení příslušných povinností disciplinární postup v rámci pravidel nastavených zaměstnavatelem (např. snížení či odebrání pohyblivé složky mzdy či bonusu) s případným vyústěním ve formě výtky, skončení pracovního poměru výpovědí nebo jeho okamžitým zrušením.

NEKALÁ SOUTĚŽ

     Daleko přísnější režim platí v případě, kdy zaměstnancem vynášené informace mají povahu obchodního tajemství, tedy v souladu s § 17 obchodního zákoníku se jedná o „veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.“

     Pokud tak zaměstnanec neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v rámci hospodářské soutěže, dopustí se nekalé soutěže dle § 51 obchodního zákoníku. Tento předpis s tímto jednáním spojuje několik důsledků. Zaměstnavatel se především může domáhat, aby se zaměstnanec takového jednání zdržel či odstranil závadný stav, bude-li to možné. Dále může zaměstnavatel žádat přiměřené zadostiučinění (které může být poskytnuto i v penězích), náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, které mohl zaměstnanec v důsledku svého jednání získat.

     Zaměstnanci by si měli v této souvislosti uvědomit, že případná omezení odpovědnosti upravená zákoníkem práce, limitující výši náhrady škody v rozsahu čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku, se zde neuplatní. Navíc, pokud se bude jednat o úmyslné jednání (což lze většinou k povaze vynášení informací předpokládat), toto omezení se neuplatní ani z pohledu pracovněprávních předpisů.

TRESTNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST

     Jelikož je ochrana hospodářské soutěže velice významná, je dále i předmětem úpravy v rámci trestního práva. Trestní zákoník v tomto smyslu upravuje ve svém § 248 trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Tohoto činu se zaměstnanec dopustí, pokud