Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Základní podpora života

15.9.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

2.5.29.2
Základní podpora života

 

ZÁKLADNÍ PODPORA ŽIVOTA

 

Základní podpora života je soubor znalostí a dovedností, nezbytných pro záchranu života ve chvíli, kdy selhává některá ze základních životních funkcí. Platí ve stejném rozsahu pro zdravotníky i pro veřejnost. Podle Evropské rady pro resuscitaci (European Resuscitation Council ERC), jejíž je Česká rada pro resuscitaci (ČRR) oficiálním partnerem v České republice, základní podpora života zahrnuje:

 

1. správné a včasné rozpoznání poruchy některé ze základních životních funkcí (vědomí, dýchání, krevní oběh),

2. okamžitou aktivaci záchranného řetězce, u nás obvykle ZZS (zdravotnická záchranná služba) na bezplatném tísňovém čísle 155 nebo 112,

3. udržení či obnovení průchodnosti dýchacích cest,

4. umělé dýchání bez pomůcek, nebo s jednoduchými pomůckami (dýchací rouška, dýchací maska),

5. zevní srdeční masáž,

6. užití automatizovaného externího defibrilátoru (AED), je-li k dispozici,

7. uložení pacienta do zotavovací (dříve stabilizované) polohy.

 

Rozpoznání poruch základních lidských funkcí

 

Pokud náš spolupracovník náhle upadne do bezvědomí a neprobírá se, je třeba ihned zkontrolovat, zda a jak jsou porušeny (nebo zachovány) tři základní životní funkce: vědomí, dýchání a krevní oběh.

 

Porucha vědomí

 

Poruchu vědomí zjistíme tak, že nejdříve postiženého oslovíme: „Co je Vám?“. Otázku vyslovíme hlasitě, zřetelně a pomalu. Pokud postižený na oslovení nereaguje (neodpoví, neotevře oči), lehce zatřeseme s jeho rameny. Pokud ani na takovýto tlakový podnět postižený nereaguje, popř. reaguje pohnutím končetinou, zamumláním, pootevřením očí následovaným jejich okamžitým zavřením, má poruchu vědomí. V žádném případě postiženého neštípáme či nepícháme.

 

Porucha dýchání

 

Poruchu dýchání zjišťujeme pohledem na hrudník, poslechem dýchacích zvuků a pocitem vydechovaného vzduchu. Postižený má poruchu dýchání, jestliže:

o se mu nezvedá hrudník,

o na dlani, kterou přiložíme před ústa a nos postiženého, necítíme závan vydechovaného vzduchu,

o neslyšíme dýchací zvuky.

 

Porucha krevního oběhu

 

Poruchu krevního oběhu zjišťujeme tzv. nepřímými známkami krevního oběhu, mezi které mimo již zmiňovaného vyšetření dýchání patří kašel a pohyb těla postiženého. Pohmat tepu je vyhrazen osobám se zdravotnickým vzděláním a někdy může být obtížný i pro zkušeného lékaře.

 

Pozor: Pokud se nám nejeví dýchání postiženého jako „normální“, hodnotíme poruchu dýchání v kombinaci s poruchou vědomí jako „srdeční zástavu“ a zahajujeme kardiopulmonální resuscitaci, sestávající z rytmického stlačování hrudníku (nepřímá srdeční masáž) a dýchání z úst do úst (umělé dýchání).

 

Přivolání zdravotnické záchranné služby

 

Když jsme se ujistili, že postižený má náhlou srdeční zástavu, urychleně přivoláme ZZS.

 

Vždy se řídíme pokyny dispečera zdravotnické záchranné služby, kterému pokud možno klidně, věcně a stručně nahlásíme:

1. Co přesně se stalo.

2. Kde přesně se to stalo.

3. Pohlaví a přibližný věk postiženého.

4. Kdo volá a číslo telefonu, ze kterého volá.

 

Zapamatujme si, že hovor na jakékoliv tísňové lince řídí a ukončuje dispečer této linky, nikoliv volající. Dispečer po nás může žádat doplňující informace, které se nám mohou zdát zbytečné. Ve skutečnosti se jedná o informace k organizaci účinného lékařského zásahu. Tak jako my jsme profesionály ve své práci, tak i dispečeři ZZS jsou profesionály ve svém konání a proto jim důvěřujte!

 

Uvolnění dýchacích cest

 

Aby bylo umělé dýchání z plic do plic účinné, uvolníme dýchací cesty. Postižený v bezvědomí má často snížený tonus svalů v oblasti krku, takže mu „zapadá jazyk“. Ve skutečnosti se přiblíží kořen jazyka k zadní stěně hltanu, čímž se uzavřou dýchací cesty natolik, že postižený může přestat dýchat a následně může dojít k srdeční zástavě. Toto je důležité zejména u postižených, kteří z různých důvodů utrpí „pouze“ poruchu vědomí (úraz hlavy s bezvědomím při pádu, podložení hlavy polštářkem postiženému po kolapsu - „aby se mu lépe leželo“) a „zapadnutý jazyk“ může být jedinou