4.3.4
Výpočet průměrného měsíčního čistého výdělku
Ing.
Růžena Klímová
Prosím o vysvětlení, jak se vypočte průměrný čistý měsíční
výdělek za zaměstnance za posledních 12 měsíců. Není mi hlavně jasné, jakou
sazbu použiji pro výpočet průměrného hodinového výdělku, když se jedná o celých
12 měsíců a ne o dané čtvrtletí.
Z dotazu není zřejmé, pro jaké účely je nutné tento údaj
zjišťovat. Pokud se jedná o požadavek peněžního ústavu, pak se průměrný čistý
měsíční příjem (obvykle čistá mzda) vypočte jako prostý aritmetický průměr z
čistého měsíčního příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců.
Pro další pochopení je nutné uvést, že v oblasti mzdového
účetnictví se přísně rozlišuje průměrný hodinový výdělek, průměrný měsíční
výdělek, průměrný čistý výdělek. Čistý měsíční příjem a průměrný čistý
měsíční příjem za určité období se používá například pro potřeby soudu v
případě stanovení výživného, pro případ poskytnutí půjčky fyzické osobě
apod.
Způsob zjišťování průměrného výdělku upravuje § 353 zákoníku práce. Průměrný výdělek se
zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném
období a z odpracované doby v rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval
v rozhodném období alespoň 21 pracovních dnů. Hrubou mzdou nebo platem se
rozumí mzdová a platová plnění za výkon práce. Jedná se o základní mzdu,
tarifní plat, příplatkové mzdy (práce přesčas, příplatek za práci ve svátek,
příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za práci v noci, příplatek za
práci ve ztíženém pracovním prostředí atd.) a odměny poskytnuté za výkon práce
nebo v souvislosti s výkonem práce. Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění
průměrného hodinového výdělku považuje i odměna z dohody o pracích konaných
mimo pracovní poměr. Do započitatelného příjmu pro výpočet průměrného výdělku
se tedy nezapočtou veškeré náhrady mzdy (platu), odměna za pracovní
pohotovost (není výkonem práce) a též odměny, které zaměstnavatel poskytl z
jiného důvodu než je výkon práce (například odměna k jubileu 50 let, k odchodu
do důchodu, sociální výpomoc apod.).
Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou
zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Do odpracované doby se tedy zahrnuje i
práce přesčas, pokud za práci přesčas nebylo poskytnuto náhradní volno.
Dojde-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období
než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby v
tomto období také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat
poskytnuta.
Průměrný hodinový výdělek počítáme vždy na dvě desetinná místa,
aby nedocházelo ke zkreslování výpočtů, které z tohoto ukazatele vycházejí.
Pro postup při výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku nahlédneme do § 356 odst. 2 zákoníku práce. Od 1. 1.
2007 se průměrný výdělek zjišťuje zásadně jako hodinový, tzn. již nelze
stanovit směnový výdělek, který zvýhodňoval zaměstnance s větším objemem práce
přesčas v rozhodném období.
Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného
hodinového výdělku a průměrného…