Základní standardy pracovněprávních vztahů stanoví zákoník práce, vyšší práva pro zaměstnance může stanovit kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis a ještě vyšší práva pak individuální smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Zákoník práce vychází ze zásady "co není zakázáno, je dovoleno“. Podle § 4a ZP nesmí být úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Odchýlení od ustanovení uvedených v § 363 ZP, kterými se zapracovávají předpisy Evropských společenství, je možné jen ve prospěch zaměstnance.
Jestliže zákoník práce nezakazuje odchylnou úpravu a nestanoví výslovně formu odchýlení, může k ní dojít pracovní smlouvou, kolektivní smlouvou nebo i vnitřním předpisem. Některé odchylné úpravy je však možné provést pouze výslovně požadovanou formou. Je-li v konkrétním ustanovení zákoníku práce uvedena jen kolektivní smlouva, odchylnou úpravu nelze provést ani vnitřním předpisem, ani individuální smlouvou se zaměstnancem, ale pouze kolektivní smlouvou.
Vzájemný vztah zákona, kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy se zaměstnancem, popřípadě vnitřního předpisu je upraven takto:
- V kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti účastníků kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. K ujednáním v podnikové kolektivní smlouvě, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží ( 27 ZP).
- Vnitřní předpis může stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec i v případě, že u něj působí odborová organizace. Vnitřní předpis nesmí ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům.
- Vzájemná práva a povinnosti si mohou zaměstnavatelé a zaměstnanci upravit v pracovní smlouvě, v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo v jiných smlouvách, které spolu uzavřou.
Z hlediska pojmu "vnitřní předpis“ je přitom nutné rozlišovat vnitřní předpisy, které jsou v režimu § 305 ZP, v nichž lze stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní…