Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Produkty spoření na stáří

22.1.2026, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.24.3
Produkty spoření na stáří

Ing. Lucie Mrázová

Pojem

Produkty spoření na stáří jsou finanční nástroje, které lidem umožňují dlouhodobě si odkládat peníze na důchod, často s podporou státu nebo zaměstnavatele.

Daňové přepisy umožňují poplatníkům snížit si základ daně o vybrané zaplacené produkty spoření na stáří. Stejně i zaměstnavatelé si mohou za splnění zákonných podmínek snížit svůj daňový základ o poskytnuté příspěvky zaplacené za své zaměstnance.

Produkty spoření na stáří jsou upraveny v § 15a ZDP, daňová podpora těchto produktů je pak upravena v § 15b ZDP.

Produktem spoření na stáří (§ 15a odst. 1 ZDP) se pro účely daní z příjmů rozumí:

  1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  2. doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
  3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
  4. soukromé životní pojištění,
  5. dlouhodobý investiční produkt.

U všech uvedených produktů, které jsou nově založeny po 31. 12. 2023, musí být doba trvání smluvního vztahu minimálně 10 let (tj. o 5 let více než u dříve uzavřených smluv), podmínka výplaty plnění z produktů zůstává (60 let věku poplatníka).

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) si můžeme představit jako investiční účet, na kterém můžeme pravidelně nakupovat širokou paletu investičních nástrojů, mezi něž patří například:

  • hotovost,

  • akcie, podílové fondy,

  • burzovně obchodované fondy (ETF),

  • burzovně obchodované dluhopisy.

Spoření na dlouhodobý investiční produkt lze také vedle již existujících daňově zvýhodněných možností spoření nebo investování na stáří (penzijní spoření, penzijního připojištění, životní pojištění) odečíst ze základu daně. Investice v rámci DIP musí probíhat nejméně 10 let a do 60 let věku střadatele.

Pokud poplatník (fyzická osoba) poruší výše zmíněné pravidlo 10 let a 60 let věku (s určitými výjimkami – např. plnění při invaliditě třetího stupně), bude muset vrátit uplatněnou daňovou podporu ve formě položky zvyšující základ daně za maximálně deset předchozích zdaňovacích období, tedy uplatněná snížení bude muset zpětně dodanit. Toto platilo již dříve při porušení podmínek daňového zvýhodnění životního pojištění a penzijního spoření. DIP tedy není výjimkou.

Kdo může poskytovat DIP:

  • banka,

  • spořitelní a úvěrní družstvo,

  • obchodník s cennými papíry,

  • investiční společnost,

  • samosprávný investiční fond,

  • obdobná zahraniční osoba oprávněná poskytovat své služby v České republice.

Poskytovatel DIP musí být zapsán v  seznamu poskytovatelů DIP vedeném Českou národní bankou , jinak mu hrozí pokuta.

Výnosy z DIP

Veškeré výnosy z majetku v DIP musejí být rovněž vedeny na DIP, stejně tak peněžní prostředky získané prodejem, odkupem nebo splacením akcií a dluhopisů zahrnutých do DIP. Pokud vznikne v důsledku prodeje majetku v DIP daňová povinnost (není splněn časový test 3 roky nebo roční limit 100 000 Kč), musí být daň z příjmu zaplacena z majetku mimo DIP (jinak by totiž šlo o výběr části majetku v DIP a pak by musela být vrácena – dodaněna – dříve uplatněná daňová podpora).

Počet DIP na jednu osobu není omezen. Je tedy na rozhodnutí každého, kolik DIP si zřídí.

Zákonem č. 462/2023 Sb. byly s účinností od 1. 1. 2024 změněny zákony vztahující se k produktům podpory spoření na stáří. Mimo jiné byl novelizován také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Změny od 1. 1. 2026

Podle zákona č. 324/2025 Sb. se v roce 2026 zavádí povinné příspěvky zaměstnavatelů na produkty spoření na stáří pro zaměstnance v rizikových profesích (3. kategorie – např. horníci, hutníci, svářeči, kováři, pracovníci v lesnictví, lakýrníci, řezníci, skladníci v mrazírnách, operátoři s lasery apod.).

Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů, byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 3. 9. 2025. Účinnosti nabývá 1. 1. 2026.

Riziková práce je pro účely tohoto zákona definována jako práce zařazená podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví ve III. kategorii rizik pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, pokud se jedná o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.

Nově budou muset zaměstnavatelé za tyto zaměstnance každý měsíc, ve kterém zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, odvádět povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo doplňkové penzijní spoření, a to v případě, že o to zaměstnanec požádá. Dlouhodobý investiční produkt (DIP) není ve smyslu tohoto zákona produktem spoření na stáří, takže příspěvek zaměstnavatele na DIP nebude považován za splnění této povinnosti.

Směna rizikové práce je definována jako směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci pro její převážnou část. Pokud je směna rizikové práce delší nebo kratší než 8 hodin, započítává se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.

Výše a podmínky povinného příspěvku

Povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek vzniká až na základě žádosti zaměstnance. Ten mu písemně oznámí, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, a zároveň uvede potřebné údaje k provedení platby (např. obchodní firmu penzijní společnosti a číslo účtu). Prvním rozhodným obdobím, za které pak bude zaměstnavatel povinen příspěvek odvést, je kalendářní měsíc následující po doručení tohoto oznámení. Splatnost povinného příspěvku je vždy do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž zaměstnanci vznikl nárok na povinný příspěvek.

Výše příspěvku bude činit 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodným obdobím