2025.11.02
Přehled změn v oblasti překážek v práci od 1. 6. 2025
JUDr. Jan Vácha, Ph.D.
Ve Sbírce zákonů pod číslem 122/2025 Sb. byla uveřejněna novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
Toto nařízení vlády dosud nebylo novelizováno a jeho text v některých bodech nereflektoval aktuální stav zákonné úpravy. Nutné bylo zohlednit například novou právní úpravu samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem zavedenou do § 87a ZP. s účinností od 1. 1. 2025. Další změny nařízení vlády principiálně navazují právě na tzv. flexinovelu zákoníku práce. Podívejme se na jednotlivé novinky, které jsou účinné od 1. 6. 2025, podrobněji.
MANŽELSTVÍ - § 1A NAŘÍZENÍ VLÁDY
Novelou nově zavedené společné ustanovení § 1a nařízení vlády stanoví, že pro účely tohoto nařízení se manželem rozumí vedle partnera, který uzavřel partnerství podle občanského zákoníku, rovněž partner, který uzavřel registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství, a manželstvím vedle partnerství podle § 655 odst. 2 OZ rovněž registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství.
Dikce tohoto ustanovení tak rozšiřuje působnost překážek uvedených pod body 5, 7 a 8 ("Uzavření manželství“, "Úmrtí“ a "Doprovod“) přílohy nařízení vlády i na partnery podle § 655 odst. 2 OZ, příp. podle zákona o registrovaném partnerství, čímž se zohledňuje zákon č. 123/2024 Sb.
"ZNEMOŽNĚNÍ CESTY DO ZAMĚSTNÁNÍ“ – BOD 4 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ VLÁDY
U této překážky v práci se za dřívější právní úpravy výslovně uváděly jako relevantní důvod znemožnění cesty do zaměstnání pouze "povětrnostní vlivy“, což v praxi působilo výkladové obtíže v souvislosti s tím, co vše lze pod tento pojem zahrnout. Nová právní úprava proto tuto formulaci rozvádí tak, že kromě povětrnostních vlivů jsou výslovně uvedeny i "živelní události a jiné mimořádné události“, čímž je postaveno najisto to, co mnohé výkladové názory dovozovaly již dříve a co se jevilo z hlediska smyslu této překážky v práci jako racionální. Tato překážka tedy aktuálně jednoznačně dopadá i na případy, kdy je těžce zdravotně postiženému zaměstnanci znemožněna cesta do práce např. z důvodu záplav, požárů, sesuvů půdy, průmyslových havárií a podobných událostí, které nelze při striktním jazykovém výkladu zařadit pod pojem povětrnostních vlivů.
Dále došlo v zájmu větší přívětivosti pro adresáty k čistě formální úpravě v podobě nahrazení pojmu "nehromadný dopravní prostředek" běžněji používaným pojmem "osobní dopravní prostředek".
ZMĚNA V PŘEKÁŽCE "UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ“ - BOD 5 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ VLÁDY
Novelou dochází k celkové reformulaci této překážky v práci, a to s cílem učinit úpravu přehlednější rozdělením do písmen a vyjasnit dosud spornou otázku související s náhradou mzdy či platu.
Předchozí znění uvádělo, že zaměstnanci k účasti na vlastní svatbě náleží pracovní volno v rozsahu dvou dnů (z toho jeden k účasti na svatebním obřadu), a to s náhradou mzdy či platu za jeden den. Nebylo však stanoveno, za který z případných dvou dnů pracovního volna náhrada mzdy či platu příslušela, což v praxi působilo problémy zejména u zaměstnanců s nepravidelným rozvržením směn, u nichž se výše náhrady mzdy či platu mezi jednotlivými dny s ohledem na rozdílnou délku směny liší. V praxi pak bylo nutné tuto nejasnost překlenout výkladem a zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy či platu např. v průměrné výši za oba předmětné dny, pro což nicméně v právní úpravě nebyla výslovná opora.
Novelou zavedené znění nově jednoznačně stanoví, že pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přísluší mu náhrada mzdy či platu za den svatebního obřadu. Pokud zaměstnanec bude čerpat pracovní volno jen v rozsahu jednoho dne (např. proto, že svatební obřad připadne na víkend) náleží mu náhrada mzdy či platu stejně jako za dosavadní úpravy za tento jeden den čerpaného pracovního volna.
Dále dochází k legislativně-technické úpravě v podobě nahrazení odkazu na § 317 ZP odkazem na § 87a ZP ve větě, která právo na náhradu mzdy či platu přiznává i zaměstnancům uvedeným v tomto ustanovení, tedy zaměstnancům, kteří si rozvrhují pracovní dobu sami. Do § 87a ZP se úprava přesunula novelizací provedenou zákonem č. 230/2024 Sb. s účinností k 1. lednu 2025.
V neposlední řadě se zavádí změna názvu překážky ze "Svatba" na "Uzavření manželství", aby nevznikaly na straně adresátů pochyby, že se tato překážka v práci vztahuje i na případy uzavření partnerství ve smyslu § 655 odst. 2 OZ. Tuto změna je pak nutné vnímat i v kontextu nově zavedeného § 1a nařízení vlády. Pojmy "svatba" a "svatební obřad" používané v samotném textu tohoto ustanovení jsou s ohledem na výše uvedené ustanovení občanského zákoníku společné pro uzavření manželství i partnerství. Tato změna je součástí celkového zrovnoprávnění partnerů s manželi v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. právě prostřednictvím dikce nového § 1a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., a to mimo jiné v reakci na přijetí zákona č. 123/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
ZMĚNA V PŘEKÁŽCE "ÚMRTÍ“ - BOD 7 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ VLÁDY
Písm. a) a b)
Novelou se celkově tato překážka v práci zpřehledňuje. Písmeno a) zůstává věcně v zásadě beze změny, pouze je jej nutné v kontextu dikce nově zavedeného § 1a nařízení vlády vnímat a interpretovat tak, že kromě manžela dopadá tato překážka i na partnera, ať již podle § 655 odst. 2 OZ, nebo podle zákona o registrovaném partnerství.
Předchozí znění písmen b) a c) v závislosti na typu rodinné vazby (popř. soužití v domácnosti) rozlišovalo mezi poskytnutím jednoho dne pracovního volna s náhradou mzdy či platu k účasti na pohřbu dané blízké osoby a poskytnutím pouze nezbytně nutné doby v rozsahu nejvýše jednoho dne. Novelou zavedená úprava toto nepřehledné dělení slučuje tak, že nové písmeno b) nyní stanoví, že pracovní volno s náhradou mzdy či platu pro účely účasti na pohřbu vyjmenovaných blízkých osob přísluší vždy v rozsahu jednoho dne, a další den náleží, pokud zaměstnanec zároveň obstarává pohřeb těchto osob. Nově tedy nebude nutné obtížně prokazovat, že zaměstnanec např. na pohřbu prarodiče strávil pouze nezbytně nutnou dobu, ale pracovní volno s náhradou mzdy či platu mu bude vždy příslušet v rozsahu celého dne.
Písm. c)
Věcnou změnou je zavedení práva na až pět dalších "neplacených" dní pracovního volna v případech úmrtí manžela, partnera, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance.
Předchozí právní úprava poskytovala dva dny pracovního volna s náhradou mzdy při úmrtí manžela, druha nebo dítěte (a další den k účasti na pohřbu), ale např. v případě sourozenců či rodičů, natožpak prarodičů či vnoučat, už takovéto volno neposkytovala vůbec a příslušelo tak pouze k účasti na pohřbu, popř. k organizaci pohřbu. Je přitom zjevné, že vyrovnat se se ztrátou takto blízkých osob není pro většinu zaměstnanců jednoduché a předchozí rozsah pracovního volna či jeho úplná absence vytvářeli sociálně necitlivý stav, kdy byl pozůstalý zaměstnanec nucen buď nastoupit do práce, nebo si např. na období bezprostředního truchlení žádat o dovolenou, k čemuž není tento institut primárně určen.
Novelou zavedená podoba písmene c) tedy tento nežádoucí stav odstraňuje a umožňuje zaměstnancům v případě potřeby čerpat v souvislosti s úmrtím vyjmenovaných osob dalších až pět dní volna. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně velký rozsah pracovního volna, je takové volno zavedeno jako…
dostupný obsah
