Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pohledávky - započtení

1.12.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Při započtení pohledávek v rámci zejména hospodářských nebo občanskoprávních vztahů mezi dvěma subjekty nedochází k toku peněz, a to ani bezhotovostním způsobem. Dotčené subjekty započtením mohou řešit například přechodnou absenci pohotových peněžních prostředků. Vzájemné započtení pohledávek mohou použít jak fyzické, tak i právnické osoby s výjimkou omezení stanovených příslušnými právními předpisy.

K započtení dochází hodnotovým porovnáním pohledávek (v účetnictví položky aktiv) v peněžním vyjádření. Případný rozdíl by měl být následně předmětem peněžního vyrovnání.

Započtení podle právních předpisů

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, zmiňuje institut započtení již v ustanovení § 306 odst. 2. Po kud se věřitel obrátí s plněním dluhu na ručitele, ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, k jejichž uplatnění je oprávněn dlužník, a použít k započtení pohledávky dlužníka vůči věřiteli, jestliže k započtení by byl oprávněn dlužník, kdyby věřitel vymáhal svou pohledávku vůči němu. Ručitel může použít k započtení i své pohledávky vůči věřiteli.

Obchodní zákoník v § 358 a násl. upravuje právní poměry při započtení pohledávek. Způsobilé k započtení jsou pohledávky právně vymáhatelné (uplatnitelné u soudu). Právně nelze například vymáhat pohledávky, jejichž výši a oprávněnost nelze nijak doložit. V praxi se vyskytují situace, kdy PO provede výkon, za jeho provedení vystaví vůči objednateli (odběrateli) fakturu. Převzetí faktury včetně vyjádření o souhlasu odběratele s kvalitou a cenou si ale nenechá od odběratele písemně potvrdit. Odběratel následně může zpochybnit oprávněnost pohledávky samotné nebo alespoň její výši.

K započtení lze uplatnit i pohledávky promlčené avšak za podmínky, že promlčení nastalo po době, kdy se pohledávky staly způsobilé k započtení (bylo je možné právně vymáhat). Není možné započíst pohledávku před termínem její splatnosti, s výjimkou, kdy dlužník ztratil schopnost plnit své peněžité závazky vůči věřitelům. Započíst pohledávky před termínem splatnosti lze i v případě, kdy na žádost dlužníka věřitel prodloužil termín splatnosti avšak obsah závazku zůstal beze změny. Pokud došlo během trvání pohledávky k jejímu převodu mezi více osobami (např. z důvodu jejího postoupení dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nebo při právním nástupnictví osob), může dlužník uplatnit zápočet pouze u pohledávky, kterou měl před převodem k prvnímu nástupci, a u pohledávky, kterou má vůči poslednímu věřiteli.

Započtení pohledávek znějících na cizí měnu

Podle § 362 obchodního zákoníku peněžité pohledávky znějící na různé měny jsou započitatelné, jen když tyto měny jsou volně směnitelné. Pro započitatelnou výši těchto pohledávek je rozhodující kurz deviza střed platný v den, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Rozhodný je devizový kurz platný v místě sídla nebo v místě podnikání, popřípadě bydliště strany, která projevila vůli pohledávky započíst. V případě PO se může jednat o pohledávky k zahraničním odběratelům. Při oceňování pohledávek k započtení může z důvodů odlišné právní úpravy oceňování cizích měn pro účely účetnictví v ČR (viz § 24 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) docházet ke kurzovým rozdílům oproti ocenění podle právních předpisů v sídle (bydlišti) protistrany. Jak budou při započtení pohledávek řešeny vzniklé kurzové rozdíly, je možné též dohodnout smluvně mezi účastníky dohody o započtení.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, upravuje institut započtení v ustanovení § 580 a násl. občanského zákoníku, připouští možnost projevu vůle některého z účastníků směřující k započtení. Pokud má věřitel a dlužník vzájemné pohledávky a jedná-li se o plnění stejného druhu a jestliže se pohledávky kryjí, zaniknou pohledávky okamžikem zápočtu. Podmínkou je, že obě pohledávky jsou způsobilé k započtení (právně vymáhatelné).

Ustanovení § 581 občanského zákoníku vyjmenovává pohledávky, které není přípustné započíst. Jedná se o:

  • pohledávky na náhradu škody způsobené na zdraví, s výjimkou, kdy by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu,
  • pohledávky, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí,
  • pohledávky promlčené s výjimkou, kdy se na jejich započtení účastníci dohodli písemnou dohodou,
  • pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, a
  • pohledávky z vkladů.

Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

Pokud se účastníci smlouvy dohodnou, lze započíst i pohledávky shora uvedené.


Právní úprava

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
  • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění
  • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění
  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky
  • České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (dále jen ČÚS)


Základní účetní