Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pitný režim z pohledu daňového

14.8.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

Leží Vám na srdci blaho Vašich zaměstnanců a rádi byste jim dopřáli dostatek kvalitních nápojů? Chvályhodný čin, který však poněkud omezuje zákon o daních z příjmů.

Především v létě je třeba pamatovat na dodržování tzv. pitného režimu, protože nedostatek tekutin může přivodit i vážné zdravotní komplikace. Žel, podle speciálního ustanovení § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP není daňově účinná hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Z toho naštěstí existují tři daňově účinné výjimky:

1. Ochranné nápoje poskytované zaměstnancům podle § 8 a přílohy č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci,

-         tyto zůstávají daňovým výdajem zaměstnavatele dle speciálního § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP,

-         pro zaměstnance jde o příjem, který není předmětem daně z příjmů podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP,

-         díky tomu se nezahrnuje ani do pojistných vyměřovacích základů.

2. Pitná voda v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnanců a zajištění předlékařské pomoci dle § 53 zmíněného nařízení vlády, tato je v prakticky stejném odvodově výhodném režimu jako ochranné nápoje. Nutno ale doplnit, že pitnou vodu definuje § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jako veškerou vodu v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů,  a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob dodávání (ve smyslu Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu).  Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj, přírodní minerální voda ani sycená voda (s bublinkami), voda ochucená, čaje apod. Naopak (stolní) vodu v barelech a menších