V oblasti sociálního pojištění, tj. v důchodovém
pojištění, nemocenském pojištění a pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se každoročně mění některé základní
parametry, a to v návaznosti na novéhodnoty všeobecného vyměřovacího
základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného
vyměřovacího základu.
Stanovení všeobecného vyměřovacího základu a
přepočítacího koeficientu upravuje
§ 17 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění. Všeobecný vyměřovací základ se stanoví ve výši průměrné měsíční mzdy
zjištěné ČSÚ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku,
pro který se všeobecný vyměřovací základ stanoví (pro rok 2012 se tedy jedná o
průměrnou mzdu za rok 2010), a přepočítací koeficient se stanoví jako podíl
průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za první pololetí kalendářního roku, který o
jeden rok předchází kalendářnímu roku, pro který se tento koeficient stanoví, a
průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za první pololetí kalendářního roku, jenž o
dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se tento koeficient stanoví.
Hodnoty těchto parametrů stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí
vyhláškou (od roku 2012 došlo přitom ke změně druhu právního předpisu,
neboť dosud stanovovalo hodnoty těchto parametrů nařízení vlády).
Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 a
přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu stanovila vyhláška č.
286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010,
přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok
2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a
základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012.
Podle § 1 této vyhlášky:
výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 činí částku
24 526 Kč,
výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného
vyměřovacího základu za rok 2010 má hodnotu 1,0249.
Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
se všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient používají při stanovení
výpočtového základu pro vyměřování starobních a invalidních důchodů. Konkrétně
se tyto parametry používají ke stanovení koeficientů nárůstu všeobecného
vyměřovacího základu, jimiž se násobí úhrn vyměřovacích základů v jednotlivých
kalendářních letech rozhodného období, z nichž se zjišťuje osobní vyměřovací
základ, a ke stanovení redukčních hranic, jejichž prostřednictvím se z osobního
vyměřovacího základu stanoví výpočtový základ. Uvedené parametry též ovlivňují
účast osob samostatně výdělečně činných vykonávajících vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost na důchodovém pojištění.
NahoruParametry pro výpočet důchodů
Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu
ročních vyměřovacích základů za rozhodné období; roční vyměřovací základ
pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za
kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu
(prostřednictvím tohoto koeficientu dochází k aktualizaci hodnoty výdělků za
jednotlivé kalendářní roky rozhodného období). Koeficient nárůstu
všeobecného vyměřovacího základu se pak stanoví jako podíl všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku
přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací
základ s tím, že se tento koeficient stanoví s přesností na čtyři platná
desetinná místa. Při přiznání důchodu ode dne, který spadá do roku 2012, bude
rozhodným obdobím období 1986 až 2011 a v tomto rozhodném období se jedná o
tyto hodnoty koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu:
1986 - 8,4807, 1987 - 8,3069, 1988 - 8,1217, 1989 - 7,9296, 1990 -
7,6496, 1991 - 6,6289, 1992 - 5,4127, 1993 - 4,3212, 1994 - 3,6451, 1995 -
3,0760, 1996 - 2,5978, 1997 - 2,3501, 1998 - 2,1497, 1999 - 1,9863, 2000 -
1,8634, 2001 - 1,7170, 2002 - 1,5999, 2003 - 1,4990, 2004 - 1,4057, 2005 -
1,3364, 2006 - 1,2537, 2007 - 1,1677, 2008 - 1,0798, 2009 - 1,0434, 2010 -
1,0249, 2011 - 1,0000.
Příklad č. 1Činí-li úhrn výdělků za rok 1986 např. 50 728 Kč, pak roční
vyměřovací základ pojištěnce za tento rok činí 430 209 Kč, tj. 50 728 x 8,4807
= 430 208,94 a po zaokrouhlení (roční vyměřovací základ se zaokrouhluje vždy na
celé koruny směrem nahoru) 430 209 Kč. Úhrn výdělků za rok 1987 se vynásobí
koeficientem 8,3069 a obdobně se bude postupovat u výdělků za další roky
rozhodného období.
Po zjištění osobního vyměřovacího základu se
prostřednictvím redukčních hranic zjišťuje výpočtový základ. Výši těchto
redukčních hranic stanovila na základě nových pravidel obsažených v zákoně o
důchodovém pojištění (ve znění zákona č. 220/2011 Sb.) rovněž vyhláška č.
286/2011 Sb. V roce 2012 se používají tři redukční hranice, přičemž
první redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116
% průměrné mzdy a třetí redukční hranice 400 % průměrné mzdy; průměrná mzda je
v zákoně o důchodovém pojištění novým pojmem a je definována jako součin
všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází
kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího
koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (pro rok 2012 má
tedy průměrná mzda hodnotu 25 137 Kč). Na základě těchto pravidel v roce
2012 činí:
první redukční hranice 11 061 Kč,
druhá redukční hranice 29 159 Kč,
třetí redukční hranice 100 548 Kč.
Způsob zápočtu osobního vyměřovacího základu v roce
2012 je pak podle
§ 15 zákona o důchodovém pojištění
tento:
do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se
počítá 28 %,
z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice
se počítá 16 %,
z částky nad třetí redukční hranici se počítá 8 %.
Příklad č. 2Z osobního vyměřovacího základu ve výši 49 538 Kč se v roce
2012 zjistí výpočtový základ tak, že částka do 11 061 Kč se počítá plně, z
částky nad 11 061 Kč do 29 159 Kč se započte 28 % (tj. 5 067,44 Kč) a z částky
nad 29 159 Kč do 49 538 Kč se započte 16 % (tj. 3 260,34 Kč). Výpočtový základ
bude činit 19 388,78 Kč a po zaokrouhlení 19 389 Kč.
Účast osob samostatně výdělečně činných vykonávajících vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost na důchodovém pojištění
Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a
přepočítacího koeficientu ovlivňují též účast osob samostatně výdělečně
činných vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost na
důchodovém pojištění a tím i placení pojistného na důchodové pojištění a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neboť povinnost platit toto
pojistné a příspěvek vzniká za podmínky, že vznikla účast na důchodovém
pojištění.
Osoby samostatně výdělečně činné se pro účely účasti na
důchodovém pojištění rozdělují na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající
tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na osoby samostatně výdělečně
činné vykonávající tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Osoba
samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou
činnost je vždy účastna důchodového pojištění, a to bez ohledu na výši
dosaženého příjmu. Vymezení hlavní samostatné výdělečné činnosti je negativní,
neboť se jedná o takovou samostatnou výdělečnou činnost, která není považována
za vedlejší. Vedlejší samostatná výdělečná činnost je vymezena v
§ 9 zákona o důchodovém pojištění. Osoba
samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost
platí vždy pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti, a to alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající
vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je v kalendářním roce účastna
důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti
dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Rozhodná částka je
upravena v
§ 10 zákona o důchodovém pojištění a činí
2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího
základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za
který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu
pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodná částka se
zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Výše rozhodné částky je tedy pro
každý kalendářní rok jiná a závisí na výši tohoto všeobecného vyměřovacího
základu a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2012 je rozhodnou částkou
částka 60 329 Kč. Bude-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat
vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2012 a dosáhne příjmu z
této činnosti aspoň ve výši 60 329 Kč, bude za rok 2012 povinně účastna
důchodového pojištění a zaplatí též pojistné na důchodové pojištění a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti. Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti
se rozumí daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle
zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti (to platí obdobně i pro stanovení vyměřovacích základů pro
pojistné a zálohy na pojistné).
Rozhodná částka je stanovena pro celý kalendářní rok a
v případě, že vedlejší samostatná výdělečná činnost netrvala po celý kalendářní
rok, se rozhodná částka stanoveným způsobem snižuje. Rozhodná částka se
sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc
nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní
měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající
vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo
peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně
činných (za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období
prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za
které se nemocenské osobě samostatně výdělečně činné nevyplácí). Tato
dvanáctina se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru a v roce 2012 činí 5
028 Kč. Byla-li vedlejší samostatná činnost konána např. v sedmi měsících, činí
rozhodná částka 35 189 Kč (tj. 60 329 - 5 x 5 028) atd.
Přehled účasti osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na
důchodovém pojištění (DP) v roce 2012
OSVČ jen s hlavní činností:
Účastna DP vždy po dobu výkonu této činnosti
OSVČ jen s vedlejší činností:
vykonávanou po celý rok: účastna DP, pokud její příjem dosáhl
aspoň částky rozhodného příjmu ve výši 60 329 Kč,
vykonávanou po část roku: účastna DP, pokud její příjem dosáhl
aspoň upravené částky rozhodného příjmu v závislosti na počtu měsíců výkonu
vedlejší samostatné činnosti.
OSVČ s hlavní i vedlejší činností:
účastna DP v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část
měsíce byla vykonávána hlavní činnost,
účastna DP v těch kalendářních měsících výkonu vedlejší
činnosti, v nichž poměrná část příjmu ze samostatné výdělečné činnosti
činí aspoň upravenou částku rozhodného příjmu stanovenou v závislosti na počtu
měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti (poměrná část příjmu se
určuje postupem podle
§ 10 odst.
2 zákona o důchodovém
pojištění).
Výplata předčasného starobního důchodu osobám samostatně
výdělečně činným
Účast OSVČ na důchodovém pojištění má význam též pro
výplatu předčasného starobního důchodu při výkonu samostatné výdělečné
činnosti v období do dosažení důchodového věku. Vzhledem k přiznání tohoto
důchodu se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V tomto období se
předčasný starobní důchod vyplácí jen tehdy, pokud výkon samostatné výdělečné
činnosti nezakládá účast na důchodovém pojištění (tj. příjem z této činnosti je
nižší než rozhodná částka); rozhodná částka tedy ovlivňuje i výplatu tohoto
důchodu.
V nemocenském pojištění všeobecný vyměřovací základ a
přepočítací koeficient ovlivňují každoročně výši redukčních hranic při
stanovení denního vyměřovacího základu a při splnění příslušných podmínek též
hranici příjmu rozhodného pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Stanovení denního vyměřovacího základu prostřednictvím redukčních
hranic
Dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, peněžitá
pomoc v mateřství a ošetřovné, se vyměřují z denního vyměřovacího
základu příslušnou procentní sazbou. U vyrovnávacího příspěvku v
těhotenství a mateřství se tento základ používá pro stanovení výše této dávky
jako rozdílu mezi denním vyměřovacím základem a průměrem příjmů připadajícím na
jeden kalendářní den. Denní vyměřovací základ (tj. průměr příjmů zahrnovaných
do vyměřovacího základu pro pojistné, který připadá v rámci rozhodného období
na jeden kalendářní den) se však pro výpočet dávek nemocenského pojištění
stanoveným způsobem upravuje prostřednictvím tří redukčních hranic.
Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o
nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich
výpočtu prostřednictvím parametrů používaných v důchodovém pojištění. V
kalendářním roce činí první redukční hranice jednu třicetinu součinu
všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém
pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro
který se výše redukční hranice stanoví (pro redukční hranice platné v roce 2012
bude tedy rozhodný všeobecný vyměřovací základ za rok 2010), a přepočítacího
koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto
všeobecného vyměřovacího základu. Druhá redukční hranice pak činí 1,5násobek
částky první redukční hranice a třetí redukční hranice 3násobek částky první
redukční hranice. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny
směrem nahoru, a to až po tomto výpočtu jednotlivých redukčních hranic.
Aktuální výši redukčních hranic vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí
sdělením; pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.
Od 1. ledna 2012 činí:
první redukční hranice 838 Kč,
druhá redukční hranice 1 257 Kč,
třetí redukční hranice 2 514 Kč.
Denní vyměřovací základ se upraví v roce 2012 tak, že
do částky první redukční hranice se počítá 90 %, jde-li o stanovení
nemocenského a ošetřovného, a 100 %, jde-li o stanovení peněžité pomoci v
mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, z částky nad
první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad
druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad
třetí redukční hranici se nepřihlíží. Částky denního vyměřovacího základu se v
jednotlivých pásmech zaokrouhlují na dvě platná desetinná místa a na celé
koruny směrem nahoru se zaokrouhluje celkový výsledek.
Příklad č. 3Zaměstnanec v pracovním poměru byl uznán dočasně
práceneschopným od 2. března 2012. Denní vyměřovací základ byl zjištěn z
rozhodného období březen 2011 až únor 2012 a činí 2 651 Kč. Tento denní
vyměřovací základ se pro výpočet nemocenského upraví prostřednictvím redukčních
hranic tak, že z částky 838 Kč se započte 90 % (tj. 754,20 Kč), z částky nad
838 Kč do 1 257 Kč se započte 60 % (tj. 251,40 Kč), z částky nad 1 257 Kč do
částky 2 514 Kč se započte 30…