Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

PARAMETRY SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ROCE 2012

30.11.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V oblasti sociálního pojištění, tj. v důchodovém pojištění, nemocenském pojištění a pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se každoročně mění některé základní parametry, a to v návaznosti na novéhodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu.

     Stanovení všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu upravuje § 17 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Všeobecný vyměřovací základ se stanoví ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se všeobecný vyměřovací základ stanoví (pro rok 2012 se tedy jedná o průměrnou mzdu za rok 2010), a přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, pro který se tento koeficient stanoví, a průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za první pololetí kalendářního roku, jenž o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se tento koeficient stanoví. Hodnoty těchto parametrů stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou (od roku 2012 došlo přitom ke změně druhu právního předpisu, neboť dosud stanovovalo hodnoty těchto parametrů nařízení vlády).

     Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu stanovila vyhláška č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012. Podle § 1 této vyhlášky:

  • výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 činí částku 24 526 Kč,

  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 má hodnotu 1,0249.

I. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

     Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient používají při stanovení výpočtového základu pro vyměřování starobních a invalidních důchodů. Konkrétně se tyto parametry používají ke stanovení koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jimiž se násobí úhrn vyměřovacích základů v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období, z nichž se zjišťuje osobní vyměřovací základ, a ke stanovení redukčních hranic, jejichž prostřednictvím se z osobního vyměřovacího základu stanoví výpočtový základ. Uvedené parametry též ovlivňují účast osob samostatně výdělečně činných vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost na důchodovém pojištění.

Parametry pro výpočet důchodů

     Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období; roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (prostřednictvím tohoto koeficientu dochází k aktualizaci hodnoty výdělků za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období). Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se pak stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ s tím, že se tento koeficient stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Při přiznání důchodu ode dne, který spadá do roku 2012, bude rozhodným obdobím období 1986 až 2011 a v tomto rozhodném období se jedná o tyto hodnoty koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu:

1986 - 8,4807, 1987 - 8,3069, 1988 - 8,1217, 1989 - 7,9296, 1990 - 7,6496, 1991 - 6,6289, 1992 - 5,4127, 1993 - 4,3212, 1994 - 3,6451, 1995 - 3,0760, 1996 - 2,5978, 1997 - 2,3501, 1998 - 2,1497, 1999 - 1,9863, 2000 - 1,8634, 2001 - 1,7170, 2002 - 1,5999, 2003 - 1,4990, 2004 - 1,4057, 2005 - 1,3364, 2006 - 1,2537, 2007 - 1,1677, 2008 - 1,0798, 2009 - 1,0434, 2010 - 1,0249, 2011 - 1,0000.

Příklad č. 1

Činí-li úhrn výdělků za rok 1986 např. 50 728 Kč, pak roční vyměřovací základ pojištěnce za tento rok činí 430 209 Kč, tj. 50 728 x 8,4807 = 430 208,94 a po zaokrouhlení (roční vyměřovací základ se zaokrouhluje vždy na celé koruny směrem nahoru) 430 209 Kč. Úhrn výdělků za rok 1987 se vynásobí koeficientem 8,3069 a obdobně se bude postupovat u výdělků za další roky rozhodného období.

     Po zjištění osobního vyměřovacího základu se prostřednictvím redukčních hranic zjišťuje výpočtový základ. Výši těchto redukčních hranic stanovila na základě nových pravidel obsažených v zákoně o důchodovém pojištění (ve znění zákona č. 220/2011 Sb.) rovněž vyhláška č. 286/2011 Sb. V roce 2012 se používají tři redukční hranice, přičemž první redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice 400 % průměrné mzdy; průměrná mzda je v zákoně o důchodovém pojištění novým pojmem a je definována jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (pro rok 2012 má tedy průměrná mzda hodnotu 25 137 Kč). Na základě těchto pravidel v roce 2012 činí:

  • první redukční hranice 11 061 Kč,

  • druhá redukční hranice 29 159 Kč,

  • třetí redukční hranice 100 548 Kč.

     Způsob zápočtu osobního vyměřovacího základu v roce 2012 je pak podle § 15 zákona o důchodovém pojištění tento:

  • do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

  • z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 28 %,

  • z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 16 %,

  • z částky nad třetí redukční hranici se počítá 8 %.

Příklad č. 2

Z osobního vyměřovacího základu ve výši 49 538 Kč se v roce 2012 zjistí výpočtový základ tak, že částka do 11 061 Kč se počítá plně, z částky nad 11 061 Kč do 29 159 Kč se započte 28 % (tj. 5 067,44 Kč) a z částky nad 29 159 Kč do 49 538 Kč se započte 16 % (tj. 3 260,34 Kč). Výpočtový základ bude činit 19 388,78 Kč a po zaokrouhlení 19 389 Kč.

Účast osob samostatně výdělečně činných vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost na důchodovém pojištění

     Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu ovlivňují též účast osob samostatně výdělečně činných vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost na důchodovém pojištění a tím i placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neboť povinnost platit toto pojistné a příspěvek vzniká za podmínky, že vznikla účast na důchodovém pojištění.

     Osoby samostatně výdělečně činné se pro účely účasti na důchodovém pojištění rozdělují na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je vždy účastna důchodového pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu. Vymezení hlavní samostatné výdělečné činnosti je negativní, neboť se jedná o takovou samostatnou výdělečnou činnost, která není považována za vedlejší. Vedlejší samostatná výdělečná činnost je vymezena v § 9 zákona o důchodovém pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost platí vždy pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

     Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Rozhodná částka je upravena v § 10 zákona o důchodovém pojištění a činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Výše rozhodné částky je tedy pro každý kalendářní rok jiná a závisí na výši tohoto všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2012 je rozhodnou částkou částka 60 329 Kč. Bude-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2012 a dosáhne příjmu z této činnosti aspoň ve výši 60 329 Kč, bude za rok 2012 povinně účastna důchodového pojištění a zaplatí též pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti se rozumí daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (to platí obdobně i pro stanovení vyměřovacích základů pro pojistné a zálohy na pojistné).

     Rozhodná částka je stanovena pro celý kalendářní rok a v případě, že vedlejší samostatná výdělečná činnost netrvala po celý kalendářní rok, se rozhodná částka stanoveným způsobem snižuje. Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za které se nemocenské osobě samostatně výdělečně činné nevyplácí). Tato dvanáctina se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru a v roce 2012 činí 5 028 Kč. Byla-li vedlejší samostatná činnost konána např. v sedmi měsících, činí rozhodná částka 35 189 Kč (tj. 60 329 - 5 x 5 028) atd.

Přehled účasti osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na důchodovém pojištění (DP) v roce 2012

     OSVČ jen s hlavní činností:

Účastna DP vždy po dobu výkonu této činnosti

     OSVČ jen s vedlejší činností:

  • vykonávanou po celý rok: účastna DP, pokud její příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu ve výši 60 329 Kč,

  • vykonávanou po část roku: účastna DP, pokud její příjem dosáhl aspoň upravené částky rozhodného příjmu v závislosti na počtu měsíců výkonu vedlejší samostatné činnosti.

     OSVČ s hlavní i vedlejší činností:

  • účastna DP v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní činnost,

  • účastna DP v těch kalendářních měsících výkonu vedlejší činnosti, v nichž poměrná část příjmu ze samostatné výdělečné činnosti činí aspoň upravenou částku rozhodného příjmu stanovenou v závislosti na počtu měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti (poměrná část příjmu se určuje postupem podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění).

Výplata předčasného starobního důchodu osobám samostatně výdělečně činným

     Účast OSVČ na důchodovém pojištění má význam též pro výplatu předčasného starobního důchodu při výkonu samostatné výdělečné činnosti v období do dosažení důchodového věku. Vzhledem k přiznání tohoto důchodu se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V tomto období se předčasný starobní důchod vyplácí jen tehdy, pokud výkon samostatné výdělečné činnosti nezakládá účast na důchodovém pojištění (tj. příjem z této činnosti je nižší než rozhodná částka); rozhodná částka tedy ovlivňuje i výplatu tohoto důchodu.

II. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

     V nemocenském pojištění všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient ovlivňují každoročně výši redukčních hranic při stanovení denního vyměřovacího základu a při splnění příslušných podmínek též hranici příjmu rozhodného pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Stanovení denního vyměřovacího základu prostřednictvím redukčních hranic

     Dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a ošetřovné, se vyměřují z denního vyměřovacího základu příslušnou procentní sazbou. U vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se tento základ používá pro stanovení výše této dávky jako rozdílu mezi denním vyměřovacím základem a průměrem příjmů připadajícím na jeden kalendářní den. Denní vyměřovací základ (tj. průměr příjmů zahrnovaných do vyměřovacího základu pro pojistné, který připadá v rámci rozhodného období na jeden kalendářní den) se však pro výpočet dávek nemocenského pojištění stanoveným způsobem upravuje prostřednictvím tří redukčních hranic.

     Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných v důchodovém pojištění. V kalendářním roce činí první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukční hranice stanoví (pro redukční hranice platné v roce 2012 bude tedy rozhodný všeobecný vyměřovací základ za rok 2010), a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Druhá redukční hranice pak činí 1,5násobek částky první redukční hranice a třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru, a to až po tomto výpočtu jednotlivých redukčních hranic. Aktuální výši redukčních hranic vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením; pro rok 2012 se jedná o sdělení č. 310/2011 Sb.

Od 1. ledna 2012 činí:

  • první redukční hranice 838 Kč,

  • druhá redukční hranice 1 257 Kč,

  • třetí redukční hranice 2 514 Kč.

     Denní vyměřovací základ se upraví v roce 2012 tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, jde-li o stanovení nemocenského a ošetřovného, a 100 %, jde-li o stanovení peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Částky denního vyměřovacího základu se v jednotlivých pásmech zaokrouhlují na dvě platná desetinná místa a na celé koruny směrem nahoru se zaokrouhluje celkový výsledek.

Příklad č. 3

Zaměstnanec v pracovním poměru byl uznán dočasně práceneschopným od 2. března 2012. Denní vyměřovací základ byl zjištěn z rozhodného období březen 2011 až únor 2012 a činí 2 651 Kč. Tento denní vyměřovací základ se pro výpočet nemocenského upraví prostřednictvím redukčních hranic tak, že z částky 838 Kč se započte 90 % (tj. 754,20 Kč), z částky nad 838 Kč do 1 257 Kč se započte 60 % (tj. 251,40 Kč), z částky nad 1 257 Kč do částky 2 514 Kč se započte 30