3.4.6.7 Odchylky pro úředníky
JUDr. Věra Bognárová
Na pracovní poměr úředníků územních samosprávných celků se
vztahuje kromě zákoníku práce také zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků (dále jen zákon o úřednících). Zákoník práce se použije na
pracovněprávní vztahy těchto úředníků, pokud tento zákon nestanoví jinak. Úředníkem se pro účely tohoto zvláštního zákona rozumí zaměstnanec
územního samosprávného celku, který se podílí na výkonu správních činností a
který je zařazen v obecních úřadech. Vedoucím úředníkem se rozumí ten
úředník, který je vedoucím zaměstnancem.
Pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou existuje
výjimka upravená § 10 zákona o úředních, na kterou odkazuje i § 39 odst. 3 ZP tak, že omezením
sjednání pracovního poměru na dobu určitou podle § 39 odst. 2 ZP pouze v rozsahu 3
let a možností jeho opakování pouze 2x není dotčen postup podle zvláštních
právních předpisů. Mezi ty patří právě úprava provedená § 10 zákona o
úřednících. Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však
pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní
činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v
případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž
lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce,
výkonu civilní nebo vojenské služby nebo výkonu veřejné funkce, lze uzavřít
pracovní poměr na dobu určitou. V pracovní smlouvě na dobu určitou uvede územní
samosprávný celek důvod, pro který nebyl sjednán pracovní poměr na dobu
neurčitou. Není-li v pracovní smlouvě nebo ve jmenování do funkce tento důvod
uveden nebo není-li tento důvod v souladu s možnými důvody, jde o pracovní
poměr na dobu neurčitou.
U vedoucích úředníků se zakládá pracovní poměr jmenováním.
Jmenování provede vedoucí úřadu. Vedoucím úřadu se pro účely tohoto zákona (§ 2
odst. 7 zák. č. 312/2002 Sb.) rozumí vedoucí úředník, který zastává funkci
tajemníka obecního úřadu (tajemníka úřadu Městské části hl. m. Prahy) nebo
ředitele krajského úřadu (ředitele Magistrátu hl. m. Prahy). Zákon o úřednících
pro odvolání z funkce stanovil důvody uvedené v § 12 zákona o úřednících.
Původní úprava zákona o úřednících však neobsahovala formu odvolání z funkce či
vzdání se funkce ani důsledky odvolání z funkce, protože tyto úpravy obsahoval
zákoník práce. Z tohoto důvodu je ustanovení § 12 zákona o úřednících doplněno
o vznik pracovního poměru jmenováním a možnost vzdání se funkce a o způsob
odvolání a vzdání se funkce a o povinnosti zaměstnavatele po ukončení výkonu
funkce. Jsou tak výslovně upraveny právní důsledky odvolání či vzdání se
funkce.
Vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu lze z funkce odvolat, ovšem pouze z konkrétně vyjmenovaných důvodů uvedených v § 12
odst. 1 zákona o úřednících. Jedná se o situaci, kdy tento úředník pozbyl
některý z předpokladů uvedených v § 4 zákona (např. ztratil bezúhonnost nebo
způsobilost k právním úkonům) nebo porušil závažným způsobem některou ze svých
zákonem stanovených povinností nebo se dopustil nejméně dvou méně závažných
porušení zákonem stanovených povinností v době posledních 6 měsíců anebo
nedokončil vzdělání vedoucích úředníků ve stanovené lhůtě. Vedoucí úředník nebo
vedoucí úřadu se může funkce též vzdát. Pro vzdání se funkce nejsou
stanoveny důvody. Vedoucí úředník se může vzdát funkce z jakéhokoliv důvodu
nebo bez uvedení důvodu.
Odvolání nebo vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému
účastníku, jinak je neplatné. Odvolání z funkce musí navíc obsahovat důvody
uvedené v § 12 odst. 1 zákona o úřednících, jinak je neplatné. Výkon funkce
končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se funkce. Může také
být, že v odvolání nebo vzdání se funkce bude uveden den pozdější,…