Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Mzdová účtárna v příkladech - Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2012

27.6.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Minimální vyměřovací základ představuje ve zdravotním pojištění významnou hodnotu jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. V následující analýze se proto zaměřím na podmínky platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2012.

OSOBY VYŇATÉ Z ODVODU POJISTNÉHO Z MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

     Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí být odvedeno u obou těchto skupin plátců pojistného (tedy zaměstnavatelů a OSVČ) alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Z této povinnosti jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby:

  1. zaměstnanci

    1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

    2. kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

    3. kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

    4. kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2012 nejméně v částce 1 697 Kč),

    5. za které je plátcem pojistného stát,

    pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda.

  2. osoby samostatně výdělečně činné

    1. výše uvedené pod body a) - c),

    2. které jsou současně zaměstnanci a jako zaměstnanci odvádějí pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. v roce 2012 alespoň z vyměřovacího základu 8 000 Kč),

    3. za které je plátcem pojistného stát.

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % jejich skutečného příjmu po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení zajištění a udržení příjmu. Jestliže v průběhu roku není v příslušném kalendářním měsíci některá z výše uvedených podmínek splněna po dobu celého kalendářního měsíce, musí být v tomto měsíci respektován ze strany OSVČ minimální vyměřovací základ.

Při splnění výše uvedených podmínek nemusí vyjmenovaní zaměstnanci, resp. OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ. V dalším textu však již budou charakterizovány situace, kdy se na zaměstnavatele (zaměstnance) a OSVČ již povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima v aktuálně platných právních podmínkách vztahuje. S ohledem na výši minimální mzdy platné v roce 2012 musí zaměstnavatel odvést pojistné nejméně z vyměřovacího základu 8 000 Kč, tedy alespoň v částce 1 080 Kč, při současném splnění následujících podmínek:

  • na zaměstnance (a zaměstnavatele - plátce pojistného) se vztahuje povinnost odvodu alespoň minimální výše pojistného a

  • pracovněprávní vztah zakládající účast na zdravotním pojištění trvá po celý kalendářní měsíc.

     Netrvá-li například zaměstnání po dobu celého kalendářního měsíce, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v příslušném měsíci.

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE

     Vyměřovacím základem pro placení pojistného je ve zdravotním pojištění úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňovaných podle § 6 zákona o daních z příjmů, které jsou zúčtovány zaměstnavatelem zaměstnanci za podmínek stanovených zejména v jednotlivých ustanoveních § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“). Nicméně zaměstnavatelé nesmějí zapomínat, že pokud se na zaměstnance podle § 3 odst. 6 ZoPVZP vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

     V souvislosti s placením pojistného je zapotřebí v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ respektovat zejména následující:

  • nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu,

  • tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

  • doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Tuto částku pojistného nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem.

  • má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

  • odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek,

  • pokud se ze zákonných důvodů (viz dále) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do této poměrné části,

  • doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí,

  • jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3 odst. 8 ZoPVZP), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

VLIV MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU NA PLACENÍ POJISTNÉHO

     V následujícím textu jsou (včetně příkladů) vybrány některé situace, kdy je placení pojistného na zdravotní pojištění bezprostředně vázáno na minimální vyměřovací základ.

1. Zaměstnanci je zúčtován příjem nižší než 8 000 Kč

     Zaměstnavatel musí provést dopočet a doplatek pojistného tak, aby za rozhodné období kalendářního měsíce odvedl zdravotní pojišťovně pojistné v částce 1 080 Kč. Zaměstnavatel nejprve vypočte pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu, kdy jednu třetinu takto vypočteného pojistného srazí zaměstnanci, zbylé dvě třetiny hradí zaměstnavatel. Pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi zúčtovanou hrubou mzdou a částkou minimální mzdy platí zaměstnanec. Pouze v případě, kdy je skutečná výše příjmu zapříčiněna překážkami na straně zaměstnavatele podle § 207 až § 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Příklad č. 1

Příjem zaměstnance činí při zkráceném pracovním úvazku měsíčně 5 000 Kč.

Výše odvodu pojistného se vypočítá následujícím způsobem. Z dosaženého příjmu 5 000 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného ve výši 13,5 %, tj. 675 Kč. Jednu třetinu z této částky ve výši 225 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny (tj. 450 Kč) pak uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Protože však není v tomto případě zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, odvede zaměstnavatel ještě doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu 8 000 - 5 000 = 3 000 × 0,135 = 405 Kč. Zaměstnanec tedy zaplatí 225 + 405 = = 630 Kč, zaměstnavatel odvede 450 Kč. Za této situace je již zajištěn odvod pojistného ze zákonem stanoveného minima.

Podotýkám, že ve zdravotním pojištění nerozhoduje například rozsah pracovního úvazku, ale výhradně výše příjmu, zúčtovaného zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.

2. Zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno nebo má vykázánu neomluvenou absenci

     Z hlediska placení pojistného registrujeme u těchto dvou důvodů nepřítomnosti v zaměstnání především tyto odlišnosti:

  1. z neplaceného volna se pojistné neplatí tehdy, jedná-li se o situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) - c) ZoPVZP,

  2. na platbě pojistného z neplaceného volna se obecně podílí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Může však dojít k situaci, kdy pojistné z neplaceného volna, standardně hrazené zaměstnavatelem, případně jeho část, uhradí na základě písemné smlouvy zaměstnanec (podle § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZoVZP“ - viz příklady).

  3. zaměstnavatel se nepodílí na platbě pojistného v případě neomluvené absence - veškeré pojistné hradí (prostřednictvím zaměstnavatele) absentující zaměstnanec.

     Trvá-li neplacené volno či neomluvená absence celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem zaměstnance minimální mzda. Pokud však tyto okolnosti trvají pouze po část kalendářního měsíce, připočítává se k zúčtovanému příjmu poměrná část minimální mzdy podle počtu celých kalendářních dnů trvání neplaceného volna nebo neomluvené absence a tyto dvě složky se pro účel stanovení vyměřovacího základu a výše pojistného sčítají.

Příklad č. 2

Hrubý příjem zaměstnance činil v měsíci lednu 2012 částku 20 000 Kč a zároveň bylo zaměstnanci v tomto měsíci poskytnuto neplacené volno v rozsahu 3 kalendářních dnů, přičemž na úhradě pojistného z neplaceného volna se podíleli v souladu se zákonem jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.

Celková výše pojistného, tvořená součtem pojistného z dosaženého příjmu a pojistného z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu, se vypočte následujícím způsobem:

Vyměřovací základ = dosažený příjem + [(3 : 31) × 8 000] = 20 000 + 774,19 = 20 774,19 Kč

Celková výše pojistného na zdravotní pojištění, odvedená zaměstnavatelem za měsíc leden 2012, bude u tohoto zaměstnance po zaokrouhlení činit 2 805 Kč [(20 000 × 0,135) + + (774,19 × 0,135)].

Celková výše pojistného: 2 805 Kč (2 700 + 105)

Platba zaměstnance: 935 Kč (900 + 35)

Platba zaměstnavatele: 1 870 Kč (1 800 + 70)

Příklad č. 3

Vycházejme ze stejných podmínek jako v předcházejícím příkladu, pouze pojistné z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu, hrazené zaměstnavatelem, platí na základě uzavřené písemné smlouvy v plné výši zaměstnanec. Za této situace bude pojistné odvedeno následovně:

Celková výše pojistného: 2 805 Kč (2 700 + 105)

Platba zaměstnance: 1 005 Kč (900 + 105)

Platba zaměstnavatele: 1 800 Kč

Příklad č. 4

Na rozdíl od podmínek uvedených v předcházejícím příkladě se zaměstnanec a zaměstnavatel na základě písemné smlouvy dohodli, že z částky pojistného 70 Kč, které standardně platí zaměstnavatel, uhradí zaměstnanec 50 Kč.

Na základě tohoto ujednání bude platba pojistného za měsíc leden 2012 provedena následovně:

Celková výše pojistného: 2 805 Kč (2 700 + 105)

Platba zaměstnance: 985 Kč (900 + 85)

Platba zaměstnavatele: 1 820 Kč (1 800 + 20)

3. Zaměstnanec má současně více zaměstnání

     Pro účely placení pojistného se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zaměstnance zakládající účast na zdravotním pojištění. Pokud je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů dosaženo alespoň minimální mzdy, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu (nutno však přiložit doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele či zaměstnavatelů). Naopak dopočet se provádí tehdy, jestliže výše zúčtovaných příjmů nedosáhne za daný kalendářní měsíc alespoň 8 000 Kč. Za tohoto stavu, tedy v případě více souběžných zaměstnání s celkovou částkou příjmů do 8 000 Kč, pověřuje zaměstnanec k provedení doplatku pojistného do zákonného minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Za těchto okolností je tedy průběžně nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

Příklad č. 5

Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 4 000 Kč. Tento zaměstnanec pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 5 200 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?

S ohledem na výši vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je součtem příjmů zajištěn v příslušném kalendářním měsíci odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 4 000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 5 200 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být doložen postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 5 200 Kč. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť za těchto okolností nelze u žádného zaměstnavatele vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 6

Zaměstnankyně má sjednány dva pracovní poměry na dobu neurčitou se zkráceným pracovním úvazkem. U zaměstnavatele A dosahuje měsíčně příjmu 2 400 Kč a u zaměstnavatele B 2 000 Kč.

Součet výdělků u obou zaměstnavatelů činí 4 400 Kč, což je méně než minimální mzda 8 000 Kč.

Zaměstnankyně musí prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, kterého si zvolí, doplatit pojistné z rozdílu minimální mzdy a dosažených příjmů, a to ve výši 13,5 %.

Doplatek: 0,135 × (8 000 - 4 400) = 0,135 × 3 600 = 486 Kč

Zaměstnankyně pověří odvodem doplatku zaměstnavatele, u kterého dosahuje vyššího měsíčního příjmu, v našem případě tedy zaměstnavatele A. Ten potom vypočte nejprve pojistné ve výši 13,5 % z 2 400 Kč, tedy 0,135 × × 2 400 = 324 Kč.

Z toho zaměstnankyni srazí 1/3 pojistného 324 : 3 = 108 Kč a dále odvede i doplatek za zaměstnankyni = 486 Kč.

Zaměstnavatel A odvede: 324 + 486 = 810 Kč

Zaměstnankyni strhne celkem: 108 + 486 = 594 Kč

Zaměstnavatel A uhradí celkem: 810 - 594 = 216 Kč

U zaměstnavatele B bude výpočet odvodu na zdravotní pojištění podstatně jednodušší.

Tento zaměstnavatel odvede: 0,135 x 2 000 = 270 Kč

Zaměstnankyni srazí 1/3 pojistného 270 : 3 = 90 Kč

Ze svých prostředků uhradí 270 - 90 = 180 Kč

Za této situace je z hlediska správnosti postupu při placení pojistného na zdravotní pojištění nutná průběžná součinnost obou zaměstnavatelů včetně dokladů o výši příjmu v příslušném kalendářním měsíci.

4. Zaměstnanec současně podniká jako OSVČ

     Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů. Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, musí být zaměstnavatelem odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí být minimum dodrženo a rovněž není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

     Pokud je hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, musí být pravidelně placeny měsíční zálohy, od ledna 2012 nejméně v částce 1 697 Kč. V zaměstnání pak nemusí být minimum 8 000 Kč respektováno a pojistné se odvádí ze skutečné výše dosaženého příjmu. Zaměstnavateli však musí být formou čestného prohlášení potvrzeno, že zaměstnanec platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Příklad č. 7

Hrubý příjem zaměstnance činí 7 200 Kč. Současně je tento zaměstnanec osobou samostatně výdělečně činnou s měsíční platbou záloh na pojistné ve výši 2 410 Kč.

V tomto…