Právní úprava platná ve zdravotním pojištění registruje
zvláštní skupinu pojištěnců, kterou jsou osoby celodenně osobně a řádně
pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do
patnácti let věku. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných
povinností ve zdravotním pojištění se v praxi vyskytují nejrůznější
varianty vyžadující správný postup při jejich řešení, ať již z pohledu
zaměstnavatele, nebo této osoby v situaci, kdy vykonává samostatnou výdělečnou
činnost.
Z hlediska odvodu pojistného zaměstnavatelem ze
skutečné výše příjmu se ve smyslu ustanovení
§ 3 odst. 8 písm. c)
zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném
znění (dále jen „ZoPVZP“), podmínka celodenní osobní a řádné péče považuje za
splněnou jen tehdy, pokud se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě
není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, přičemž
dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole),
popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hod. denně, nebo
jde o dítě plnící povinnou školní docházku po dobu návštěvy
školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
Do této kategorie může být zařazena pouze jedna
osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do
trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Taková osoba může být registrována v kategorii, za
kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo
ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát
pojistné neplatí, avšak při splnění výše uvedených zákonných podmínek má tato
osoba určitá zvýhodnění při stanovení minimálního vyměřovacího základu a
v době poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (viz ustanovení
§ 3 odst. 5, 8 a 9
ZoPVZP), což si blíže vysvětlíme formou příkladů.
Příklad č. 1
Zaměstnavatel přijal do zaměstnání osobu splňující podmínky
celodenní osobní a řádné péče (dále jen „pečující osoba“) s hrubým měsíčním
příjmem 5 200 Kč.
Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání takovou osobu a
zúčtuje-li jí hrubý příjem zakládající účast na zdravotním pojištění, provede u
příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení
zaměstnavatele“ následující:
přihlásí se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem
„P“ ke dni nástupu do zaměstnání,
současně na dalším řádku oznámí zdravotní pojišťovně ztrátu
nároku na platbu pojistného státem (kódem „T“) ke dni předcházejícímu dni
nástupu do zaměstnání - za předpokladu, že tato osoba byla jako „pečující“ u
zdravotní pojišťovny do dne zahájení zaměstnání registrována (například se sama
přihlásila),
po skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby
pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“.
V souvislosti s výkonem zaměstnání lze podmínku celodenní
osobní a řádné péče reálně splnit při zkráceném pracovním úvazku nebo při práci
doma. Za účelem správného stanovení výše pojistného potvrzuje takový
zaměstnanec zaměstnavateli formou čestného prohlášení, že splňuje
podmínky celodenní osobní a řádné péče, stanovené zákonem.
Jsou-li tedy ze strany zaměstnance splněny požadované podmínky,
pak zaměstnavatel:
nemusí při výpočtu výše pojistného provádět dopočet do
minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený
příjem,
neplatí pojistné v případě poskytnutí neplaceného volna, a
to ani za situace, kdy je poskytnuto neplacené volno osobě splňující podmínky
celodenní osobní a řádné péče pouze po část příslušného kalendářního měsíce -
viz dále.
Jakmile „pečující osoba“ ukončí zaměstnání, musí si v dalším
období (přesněji řečeno od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci, ve kterém ukončila zaměstnání) řešit sama svůj pojistný vztah,
například opětovným přihlášením se do této kategorie.
Poznámka:
Pokud zaměstnanec vystavuje
zaměstnavateli čestné prohlášení o tom, že splňuje podmínky celodenní osobní a
řádné péče dle zákona, je žádoucí, aby součástí tohoto zaměstnancova prohlášení
byl i dovětek, podle kterého zaměstnanec v případě změny situace (při ztrátě
nároku na zařazení do této kategorie) sdělí tuto skutečnost zaměstnavateli v
zákonné osmidenní lhůtě.Příklad č. 2
Zaměstnavatel poskytl „pečující osobě“ po celý kalendářní
měsíc březen pracovní volno bez náhrady příjmu, v měsíci dubnu jí byl zúčtován
hrubý příjem 6 000 Kč.
Jestliže nemá „pečující osoba“ v průběhu zaměstnání po celý
kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona č. 48/1997, o všeobecném
zdravotním pojištění…
dostupný obsah
