Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Mzdová účtárna v příkladech - Zaměstnání po část kalendářního měsíce a zdravotní pojištění

3.11.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc, z tohoto důvodu zaujímá doba (délka) trvání zaměstnání v rámci kalendářního měsíce významnou roli. V případě zaměstnání pouze po část kalendářního měsíce nemusí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tento postup vychází z ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“), odlišný postup je uveden v závěru.

     V následujícím textu budu formou příkladů vycházet ze situace, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce a dále v zaměstnání pokračuje, výjimkou je pouze příklad č. 1. Ve všech příkladech se na zaměstnance (a jeho zaměstnavatele) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 1

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 10. 8. 2010 a v rámci zkušební doby byl pracovněprávní vztah ukončen dohodou ke dni 26. 8. 2010. Za odpracované dny byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda ve výši 12 400 Kč.

Zaměstnavatel odvede pojistné ve výši 13,5 % z hrubé mzdy 12 400 Kč, tedy v částce 1 674 Kč. Vzhledem k tomu, že zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance je vyšší než minimální mzda, nemusí se zaměstnavatel na rozdíl od následujícího příkladu zabývat problematikou poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 2

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání taktéž dne 10. 8. 2010 a pracuje dál. V měsíci srpnu činil jeho hrubý příjem 6 640 Kč.

Hrubý příjem zaměstnance nedosáhl v rozhodném období kalendářního měsíce částky minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) ve výši 8 000 Kč. V takovém případě musí zaměstnavatel propočítat, zda zúčtovaná mzda za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu dosahuje poměrné části minimální mzdy. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že ve zdravotním pojištění se posuzují vždy výhradně kalendářní dny. Poměrnou část minimálního vyměřovacího základu vypočítáme dle vzorce:

PČ min VZ = (22 : 31) x 8 000 = 5 677,42 Kč

Z uvedeného výpočtu vyplývá, že hrubá mzda zaměstnance je za měsíc srpen 2010 vyšší než takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že v tomto případě se odvede pojistné z hrubé mzdy 6 640 Kč v částce 897 Kč.

Pokračujme dál při řešení tohoto příkladu a vycházejme ze situace, kdy by hrubá mzda zaměstnance činila za uvedených 22 kalendářních dnů částku 5 000 Kč.

I v tomto případě musí zaměstnavatel reagovat na výše uvedený výpočet a jeho postup při stanovení výše pojistného bude následující: z hrubé mzdy 5 000 Kč vypočte 13,5 %, což činí 675 Kč. Jednu třetinu z této částky (tj. 225 Kč srazí zaměstnanci, zbývající dvě třetiny, tedy 450 Kč, hradí zaměstnavatel). Pojistné z rozdílové částky vyměřovacích základů (5 677,42 - 5 000) hradí ve výši 13,5 % zaměstnanec, to znamená, že k částce sražené zaměstnanci ve výši 225 Kč se připočte ještě úhrada doplatku 92 Kč (677,42 x 0,135). V případě, že by byl nižší vyměřovací základ zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace podle § 207 až § 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Podotýkám, že v dalších měsících již musí být dodržena povinnost odvodu pojistného nejméně z částky 8 000 Kč.

Příklad č. 3

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání rovněž dne 10. 8. 2010 a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za tuto dobu 3 400 Kč. Současně byl zaměstnán u jiného zaměstnavatele a jeho příjem v druhém zaměstnání dosáhl 7 000 Kč.

Pro účely…