V důchodovém pojištění nastávají významné změny od
30. září 2011, kdy nabývá účinnosti zákon č. 220/2011 Sb., kterým se
mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony. Tento zákon byl přijat v důsledku nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., který s účinností od 30. září
2011 zrušil ustanovení
§ 15 zákona o důchodovém pojištění. Toto
ustanovení upravuje způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává
procentní výměra přímých důchodů prostřednictvím tzv. redukčních hranic z
osobního vyměřovacího základu. Od 30. září 2011 platí na základě uvedené novely
nová úprava stanovení tohoto výpočtového základu. Uvedená novela přináší ještě
další, tzv. parametrické změny zákona o důchodovém pojištění, z nichž některé
nabývají účinnosti až od 1. ledna 2012.
Podle právní úpravy platné do 29. září 2011 (včetně) je
výpočtovým základem osobní vyměřovací základ (tj. měsíční průměr úhrnu ročních
vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období), pokud nepřevyšuje částku
11 000 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 11 000 Kč, stanoví se
výpočtový základ tak, že částka 11 000 Kč se počítá v plné výši, z částky
osobního vyměřovacího základu nad 11 000 Kč do 28 200 Kč se počítá 30 % a z
částky osobního vyměřovacího základu nad 28 200 Kč se počítá 10 %. Tuto výši
redukčních hranic stanovilo nařízení vlády č. 283/2010 Sb. s účinností od 1.
ledna 2011.
Od 30. září 2011 platí nová úprava
stanovení výpočtového základu, přičemž tato nová úprava je stanovena zvlášť
pro období do konce roku 2014 (jako přechodná úprava) a zvlášť (jako
cílová úprava) od roku 2015. Úprava do konce roku 2014 se týká roků 2011
(od 30. září), 2012, 2013 a 2014, přičemž pro každý tento rok platí jiná
úprava; účelem je postupný přechod k cílové úpravě. V období do konce
roku 2014 se používají tři redukční hranice a v období od roku 2015 dvě
redukční hranice. Výše redukčních hranic v jednotlivých letech plyne přímo
z principů obsažených v novém znění
§ 15 zákona o důchodovém pojištění a tuto
výši jíž tedy nebude stanovovat vláda nařízením (výši redukčních hranic bude
stanovovat vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, která se však nemůže
odchýlit od zákonné konstrukce výše redukčních hranic).
Konkrétní způsob stanovení výpočtového základu pro
období po 29. září 2011 uvádíme dále.
NahoruStanovení výpočtového základu do konce roku 2014
V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se
výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu tak, že:
do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
- z částky nad první redukční hranici do druhé redukční
hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %, v roce
2012 se počítá 28 %, v roce 2013 se počítá 27 % a v roce 2014 26 %,
- z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční
hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %, v roce
2012 se počítá 16 %, v roce 2013 se počítá 19 % a v roce 2014 se počítá 22
%,
- z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30.
září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %, v roce 2012 se počítá 8 %, v roce
2013 se počítá 6 % a v roce 2014 se počítají 3 %.
V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014
činí:
první redukční hranice 44 % průměrné mzdy,
druhá redukční hranice 116 % průměrné mzdy,
třetí redukční hranice 400 % průměrné mzdy.
Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
NahoruStanovení výpočtového základu od roku 2015
V období po roce 2014 se výpočtový základ stanoví z
osobního vyměřovacího základu tak, že:
do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se
počítá 26 %,
k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.
V období po roce 2014 činí v kalendářním roce:
Částky redukčních hranic se rovněž zaokrouhlují na celé koruny
nahoru.
Za průměrnou mzdu se pro účely zákona o důchodovém
pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu
roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro
úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se
zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok
však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně
předcházející kalendářní rok. Tato definice průměrné mzdy platí pro období před
rokem 2015 i pro období po roce 2014.
Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009
(tj. za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku 2011) a přepočítacího
koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu stanovilo
nařízení vlády č. 283/2010 Sb. Podle tohoto nařízení činí výše tohoto
všeobecného vyměřovacího základu 24 091 Kč a výše přepočítacího koeficientu
1,0269. Na základě těchto údajů lze stanovit výši průměrné mzdy pro období od
30. září 2011 do 31. prosince 2011. Výše této průměrné mzdy činí 24 740
Kč (tj. 24 091 x 1,0269 = 24 739,047 a po zaokrouhlení vychází 24 740).
Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient
bude nově stanovovat od roku 2012 vyhláška Ministerstva práce a sociálních
věcí, nikoliv již nařízení vlády. Tato vyhláška má být vydána vždy do konce
září pro následující kalendářní rok (tj. vyhláška vydaná do 30. září 2011
stanoví hodnoty potřebné pro určení průměrné mzdy pro rok 2012, tj. všeobecný
vyměřovací základ za rok 2010 a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto
základu).
NahoruPoužití redukčních hranic
Pro každý kalendářní rok budou stanoveny vždy nové
redukční hranice; platí však obecná zásada, že při stanovení výpočtového
základu se použijí redukční hranice platné pro rok přiznání důchodu.
Například požádá-li pojištěnec v dubnu 2012 o přiznání starobního důchodu od
15. listopadu 2011, použijí se redukční hranice platné v období od 30. září do
31. prosince 2011 (neboť do tohoto období spadá den, od kterého má být starobní
důchod přiznán), nikoliv redukční hranice platné v roce 2012, tj. v roce, v
němž bylo požádáno o přiznání důchodu a v němž bude také vydáno rozhodnutí o
přiznání starobního důchodu. Výpočtový základ se zaokrouhluje na celé koruny
směrem nahoru.
NahoruVýpočtový základ v roce 2011
Bude-li den přiznání důchodu spadat do období před 30.
září 2011, použijí se staré redukční hranice (tj. 11 000 Kč a 28 200 Kč) a
starý způsob redukce (tj. 100 %, 30 % a 10 %).
Bude-li den přiznání důchodu spadat do období od 30.
září do 31. prosince 2011, použijí se již nové redukční hranice a nový
způsob redukce. To znamená, že v tomto období:
první redukční hranice činí 10 886 Kč (tj. 0,44 x
24 740 = 10 885,60 a po zaokrouhlení 10 886),
druhá redukční hranice činí 28 699 Kč (tj. 1,16 x
24 740 = 28 698,40 a po zaokrouhlení 28 699),
třetí redukční hranice činí 98 960 Kč (tj. 4 x 24
740 = 98 960).
Způsob stanovení výpočtového základu je pak v období od
30. září do 31. prosince 2011 tento:
do částky 10 886 Kč se započítává osobní vyměřovací základ
100 %,
z částky nad 10 886 Kč do částky 28 699 Kč se z osobního
vyměřovacího základu započítává 29 %,
z částky nad 28 699 Kč do částky 98 960 Kč se z osobního
vyměřovacího základu započítává 13 %,
z částky nad 98 960 Kč se z osobního vyměřovacího základu
započítává 10 %.
Dále uvádíme příklady stanovení výpočtového základu
podle nové právní úpravy (od 30. září 2011) a podle staré právní úpravy (do 29.
září 2011).
Příklad č. 1
Osobní vyměřovací základ činí 10 000 Kč. Výpočtový
základ činí podle nové i staré právní úpravy rovněž 10 000 Kč, tj. je
stejný.
Příklad č. 2
Osobní vyměřovací základ činí 15 000 Kč. Výpočtový
základ podle nové právní úpravy činí 12 000 Kč [tj. 10 886 + (4 114 x 0,29] a
podle staré právní úpravy činí 12 200 Kč (tj. 11 000 x (4 000 x 0,30].
Výpočtový základ je podle nové právní úpravy o 120 Kč
nižší.
Příklad č. 3
Osobní vyměřovací základ činí 20 000 Kč. Výpočtový
základ podle nové právní úpravy činí 13 530 Kč a podle staré právní úpravy činí
13 700 Kč. Výpočtový základ je podle nové právní úpravy o 180 Kč
nižší.
Příklad č. 4
Osobní vyměřovací základ činí 25 000 Kč. Výpočtový
základ podle nové právní úpravy činí 14 980 Kč a podle staré právní úpravy činí
15 200 Kč. Výpočtový základ je podle nové právní úpravy o 220 Kč
nižší.
Příklad č. 5
Osobní vyměřovací základ činí 30 000 Kč. Výpočtový
základ podle nové právní úpravy činí 16 221 Kč [tj. 10 886 + 0,29 x (28 699 -
10 886) + 0,13 x (30 000 - 28 699) a podle staré právní úpravy činí…