Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Ke změnám v důchodovém pojištění

10.8.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V důchodovém pojištění nastávají významné změny od 30. září 2011, kdy nabývá účinnosti zákon č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon byl přijat v důsledku nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., který s účinností od 30. září 2011 zrušil ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění. Toto ustanovení upravuje způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra přímých důchodů prostřednictvím tzv. redukčních hranic z osobního vyměřovacího základu. Od 30. září 2011 platí na základě uvedené novely nová úprava stanovení tohoto výpočtového základu. Uvedená novela přináší ještě další, tzv. parametrické změny zákona o důchodovém pojištění, z nichž některé nabývají účinnosti až od 1. ledna 2012.

1. NOVÝ ZPŮSOB STANOVENÍ VÝPOČTOVÉHO ZÁKLADU

     Podle právní úpravy platné do 29. září 2011 (včetně) je výpočtovým základem osobní vyměřovací základ (tj. měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období), pokud nepřevyšuje částku 11 000 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 11 000 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 11 000 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 11 000 Kč do 28 200 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 28 200 Kč se počítá 10 %. Tuto výši redukčních hranic stanovilo nařízení vlády č. 283/2010 Sb. s účinností od 1. ledna 2011.

     Od 30. září 2011 platí nová úprava stanovení výpočtového základu, přičemž tato nová úprava je stanovena zvlášť pro období do konce roku 2014 (jako přechodná úprava) a zvlášť (jako cílová úprava) od roku 2015. Úprava do konce roku 2014 se týká roků 2011 (od 30. září), 2012, 2013 a 2014, přičemž pro každý tento rok platí jiná úprava; účelem je postupný přechod k cílové úpravě. V období do konce roku 2014 se používají tři redukční hranice a v období od roku 2015 dvě redukční hranice. Výše redukčních hranic v jednotlivých letech plyne přímo z principů obsažených v novém znění § 15 zákona o důchodovém pojištění a tuto výši jíž tedy nebude stanovovat vláda nařízením (výši redukčních hranic bude stanovovat vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, která se však nemůže odchýlit od zákonné konstrukce výše redukčních hranic).

     Konkrétní způsob stanovení výpočtového základu pro období po 29. září 2011 uvádíme dále.

Stanovení výpočtového základu do konce roku 2014

     V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu tak, že:

  1. do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

  2. z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %, v roce 2012 se počítá 28 %, v roce 2013 se počítá 27 % a v roce 2014 26 %,
  3. z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %, v roce 2012 se počítá 16 %, v roce 2013 se počítá 19 % a v roce 2014 se počítá 22 %,
  4. z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %, v roce 2012 se počítá 8 %, v roce 2013 se počítá 6 % a v roce 2014 se počítají 3 %.

     V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 činí:

  • první redukční hranice 44 % průměrné mzdy,

  • druhá redukční hranice 116 % průměrné mzdy,

  • třetí redukční hranice 400 % průměrné mzdy.

Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Stanovení výpočtového základu od roku 2015

     V období po roce 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu tak, že:

  • do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

  • z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,

  • k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.

     V období po roce 2014 činí v kalendářním roce:

  • první redukční hranice 44 % průměrné mzdy,

  • druhá redukční hranice 400 % průměrné mzdy.

Částky redukčních hranic se rovněž zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Průměrná mzda

     Za průměrnou mzdu se pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok. Tato definice průměrné mzdy platí pro období před rokem 2015 i pro období po roce 2014.

     Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 (tj. za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku 2011) a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu stanovilo nařízení vlády č. 283/2010 Sb. Podle tohoto nařízení činí výše tohoto všeobecného vyměřovacího základu 24 091 Kč a výše přepočítacího koeficientu 1,0269. Na základě těchto údajů lze stanovit výši průměrné mzdy pro období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011. Výše této průměrné mzdy činí 24 740 Kč (tj. 24 091 x 1,0269 = 24 739,047 a po zaokrouhlení vychází 24 740).

     Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient bude nově stanovovat od roku 2012 vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, nikoliv již nařízení vlády. Tato vyhláška má být vydána vždy do konce září pro následující kalendářní rok (tj. vyhláška vydaná do 30. září 2011 stanoví hodnoty potřebné pro určení průměrné mzdy pro rok 2012, tj. všeobecný vyměřovací základ za rok 2010 a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto základu).

Použití redukčních hranic

     Pro každý kalendářní rok budou stanoveny vždy nové redukční hranice; platí však obecná zásada, že při stanovení výpočtového základu se použijí redukční hranice platné pro rok přiznání důchodu. Například požádá-li pojištěnec v dubnu 2012 o přiznání starobního důchodu od 15. listopadu 2011, použijí se redukční hranice platné v období od 30. září do 31. prosince 2011 (neboť do tohoto období spadá den, od kterého má být starobní důchod přiznán), nikoliv redukční hranice platné v roce 2012, tj. v roce, v němž bylo požádáno o přiznání důchodu a v němž bude také vydáno rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Výpočtový základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Výpočtový základ v roce 2011

     Bude-li den přiznání důchodu spadat do období před 30. září 2011, použijí se „staré“ redukční hranice (tj. 11 000 Kč a 28 200 Kč) a „starý“ způsob redukce (tj. 100 %, 30 % a 10 %).

     Bude-li den přiznání důchodu spadat do období od 30. září do 31. prosince 2011, použijí se již „nové“ redukční hranice a „nový“ způsob redukce. To znamená, že v tomto období:

  • první redukční hranice činí 10 886 Kč (tj. 0,44 x 24 740 = 10 885,60 a po zaokrouhlení 10 886),

  • druhá redukční hranice činí 28 699 Kč (tj. 1,16 x 24 740 = 28 698,40 a po zaokrouhlení 28 699),

  • třetí redukční hranice činí 98 960 Kč (tj. 4 x 24 740 = 98 960).

     Způsob stanovení výpočtového základu je pak v období od 30. září do 31. prosince 2011 tento:

  • do částky 10 886 Kč se započítává osobní vyměřovací základ 100 %,

  • z částky nad 10 886 Kč do částky 28 699 Kč se z osobního vyměřovacího základu započítává 29 %,

  • z částky nad 28 699 Kč do částky 98 960 Kč se z osobního vyměřovacího základu započítává 13 %,

  • z částky nad 98 960 Kč se z osobního vyměřovacího základu započítává 10 %.

     Dále uvádíme příklady stanovení výpočtového základu podle nové právní úpravy (od 30. září 2011) a podle staré právní úpravy (do 29. září 2011).

Příklad č. 1

Osobní vyměřovací základ činí 10 000 Kč. Výpočtový základ činí podle nové i staré právní úpravy rovněž 10 000 Kč, tj. je stejný.

Příklad č. 2

Osobní vyměřovací základ činí 15 000 Kč. Výpočtový základ podle nové právní úpravy činí 12 000 Kč [tj. 10 886 + (4 114 x 0,29] a podle staré právní úpravy činí 12 200 Kč (tj. 11 000 x (4 000 x 0,30]. Výpočtový základ je podle nové právní úpravy o 120 Kč nižší.

Příklad č. 3

Osobní vyměřovací základ činí 20 000 Kč. Výpočtový základ podle nové právní úpravy činí 13 530 Kč a podle staré právní úpravy činí 13 700 Kč. Výpočtový základ je podle nové právní úpravy o 180 Kč nižší.

Příklad č. 4

Osobní vyměřovací základ činí 25 000 Kč. Výpočtový základ podle nové právní úpravy činí 14 980 Kč a podle staré právní úpravy činí 15 200 Kč. Výpočtový základ je podle nové právní úpravy o 220 Kč nižší.

Příklad č. 5

Osobní vyměřovací základ činí 30 000 Kč. Výpočtový základ podle nové právní úpravy činí 16 221 Kč [tj. 10 886 + 0,29 x (28 699 - 10 886) + 0,13 x (30 000 - 28 699) a podle staré právní úpravy činí