Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Jak měřit neměřitelné - aneb efektivita firemních školení

1.6.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     „Pokud vyškolíte náš obchodní tým, jakou garantujete návratnost investic?“ ptají se mě občas zákazníci při jednáních o koncepci vzdělávání v oblasti „měkkých dovedností“ pro své zaměstnance. Ta otázka je naprosto na místě, protože zcela pochopitelně očekávají, že nezanedbatelné sumy, které investují do rozvoje týmů, se jim brzy vrátí.

     Zadavatelé školení často předpokládají, že součástí celého školícího programu budou kritéria, podle nichž budeme měřit, zda školení přineslo očekávaný výsledek. Existuje celá řada sofistikovaných nástrojů, způsobů měření kompetencí, změnových vektorů a dalších metod. Celá věc má ale jeden podstatný háček.

     Abychom pochopili jeho podstatu, udělejme si malý výlet do úplně jiného oboru. Představme si situaci, kdy přijedeme do servisu se svým postarším, poněkud rozhrkaným vozem a budeme požadovat vylepšení, která zvýší jeho výkon. Dohodneme se zcela jasně na tom, co očekáváme: zvýšení výkonu motoru nebo vylepšení funkce brzd. Tato kritéria můžeme po skončení akce poměrně exaktně změřit: výkon motoru na motorové brzdě, funkčnost brzd změřením brzdné dráhy. Pokud bychom ale po technikovi chtěli, aby nám garantoval, že takto upraveným autem dojedeme z Prahy do Brna o deset minut rychleji než autem neupraveným, pravděpodobně by se velmi zdráhal nám takový slib dát. Nikdy totiž nevíme, jaký bude na dálnici provoz, jaké bude počasí a jaké další okolnosti rychlost naší jízdy ovlivní.

     U vzdělávání je situace velmi podobná. Lektor by měl společně se zadavatelem nejprve jasně definovat, jaký cíl školení má. Zkušený lektor se nebude ptát jenom na to, co od školení očekáváte, ale především na to, jaký problém chcete vyřešit. Řekněme, že jím bude klesající prodej. Lektor by si měl umět, než se vůbec do jakéhokoli školení pustí, udělat představu o tom, kde tkví příčiny (tedy kde je Váš tým „rozhrkaný“ a kde to skřípe). Toho může docílit spolujízdou s obchodníkem, účastí na týmové poradě, doprovodem prodejce k zákazníkovi a jeho pozorováním či některými dalšími metodami. Poté by měl umět jasně říci, kde vidí příčiny nízké výkonnosti prodejců, a navrhnout způsoby, jak je napravit.

     Ze svých zkušeností si dovolím vyslovit předpoklad, že lektor například zjistí, že prodejci zejména:

  • velmi málo naslouchají zákazníkům,

  • nedokážou se správně ptát či se neptají vůbec,

  • příliš mnoho mluví, většinou o věcech, které pro zákazníka nemají vůbec žádný význam.

V důsledku toho pak nedokáží správně pochopit zákazníkovy potřeby, a tedy mu nabídnout takový výrobek či službu, která pro něho bude mít smysl.

     Dostane-li se celý proces do této fáze, může lektor navrhnout takový program, který prodejce těmto dovednostem naučí. Jeho součástí může být metodika, jak si ověřit pokrok jednotlivých účastníků vzdělávání v té které oblasti. Řekněme například, že na desetistupňové škále vnímáme prodejcovu schopnost