Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE V ŘÍZENÍ PODNIKŮ A TÝMŮ

14.2.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE V ŘÍZENÍ PODNIKŮ A TÝMŮ

I. Typologie českého pracovního jednání

Řízení lidských zdrojů ve firmách vychází z kultury, stejně tak jako pracovní návyky. Česká kultura byla ovlivněna velkým počtem vlivů. Od dlouhodobé nadvlády Rakousko-Uherska, která zde zanechala vliv německé mentality až po ruský vliv během komunistického režimu. Díky naší strategické poloze uprostřed Evropy zde zanechaly během válek vliv Britové, Italové, Francouzi a mnoho dalších národů.

Přesto můžeme některé opakující se tendence v našich pracovních návycích vysledovat:

  • opatrné navazování sociálních kontaktů – obchodního partnera musíme nejdříve dobře poznat, než mu začneme důvěřovat,

  • osobní vztahy jako předpoklad úspěšného jednání – často zaručují snazší navázání prvního kontaktu s potenciálním partnerem, stejně tak jako dodržování smluv a závazků, někdy i platební morálku,

  • důraz na hierarchii – postavení nadřízeného je respektováno, projevování autority bývá často formální (vykání),

  • určení zodpovědnosti, kompetencí – snažíme se určit konkrétní osobu zodpovědnou za konečné rozhodnutí,

  • nižší iniciativa a samostatnost, naopak vysoká kreativita a nápaditost,

  • improvizace a kreativita je pro nás velkou hodnotou,

  • vysoká loajalita a stabilita – s mladšími ročníky se tato konkurenční výhoda trochu mění,

  • negativní přístup ke konfliktům – obecně vnímáme konflikty jako negativní záležitost a většinou se jim snažíme vyhýbat. Důvodem je, že je vnímáme spíše jako osobní kritiku než jako prostředek k hledání řešení,

  • vyhýbáme se poskytování zpětné vazby před širším publikem, preferujeme jednání mezi čtyřma očima,

  • orientujeme se na činnosti i výsledek pracovního procesu,

  • důležitou hodnotou je volný čas – čas na rodinu, koníčky,

  • velkou hodnotou je pohodlí a vlastní uspokojení,

  • převládá spíše tradiční pojetí role mužů a žen.

 

II. Srovnání s jinými kulturami

Pro lepší možnost srovnávání s jinými kulturami je dobré seznámit se s teorií Kulturních dimenzí amerického profesora Geerta Hofsteda. Ten vytvořil při srovnávání kultur více než 70 zemí teorii čtyř kulturních dimenzí, na základě kterých je možno posoudit jednotlivé přístupy k pracovní činnosti. Patří k nim:

  • mocenský odstup (power distance - PDI) – je možno charakterizovat jako toleranci k nerovném rozdělení moci, projevuje se často v hierarchickém uspořádání, negativem může být nižší míra vlastní iniciativy pracovníků

  • individualismus (individualism - IDV)

  • maskulinita (masculinity - MAS)

  • vyhýbání se nejistotě (uncertainty avoidance - UAI) – snaha vyhnout se nejistotě vede až k vytváření institucionálního uspořádání a šablonovitosti

 

Při výzkumech v Číně doplnil pátou:

      •   dlouhodobá orientace (long-term orientation - LOT) 

Všechny tyto kategorie jsou bipolární (mají svůj opak) a jsou měřeny indexy, které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0 – 100.

Pro lepší představu uvedu rozdíl mezi maskulinní a femininní kulturou:

Maskulinní kultura Femininní kultura 
výdělky - mít příležitost vypracovat se k vysokým výdělkům manažer - důležité jsou dobré pracovní vztahy s přímým nadřízeným 
uznání - dosáhnout uznání za výbornou práci spolupráce - pracovat s lidmi, kteří spolu dobře vychází 
postup - mít možnost postupu po služebním žebříčku kvalita místa - možnost žít a pracovat v místě, kde já i má rodina chceme 
náročnost, výzva - mít možnost dělat práci, která je náročná a osobně uspokojuje jistá práce - potřeba stabilního zaměstnání u jednoho zaměstnavatele 

Pro zájemce o další informace doporučuji odkaz http://www.geert-hofstede.com/.

Protože my se dnes zabýváme interkulturní komunikací českou, americkou, japonskou a německou, uvedu výsledky výzkumu prof. Hofsteda pro tyto země:

 ČR USA Japonsko Německo světový
průměr
 
Mocenský odstup (PDI) 35 40 54 35 55 
Individualismus (IDV) 58 91 46 67 43 
Maskulinita (MAS) 45 62 95 66 50 
Vyhýbání se nejistotě (UAI) 74 46 92 65 64 
Dlouhodobá orientace (LTO) – 29 80 31 45 

Považuji za důležité zdůraznit, že přestože můžeme charakterizovat jednotlivé kulturní a komunikační standarty, vždy je potřeba brát v úvahu firemní kulturu dané organizace a míru jejího přizpůsobení zemi, ve které působí. Málokdy se stane, že zahraniční společnost při založení své pobočky striktně dodržuje své domácí kulturní zvyklosti, spíše se je snaží mírně přizpůsobit trhu.

Často jednáme na základě chybných předpokladů. Proto se seznámíme s těmi nejdůležitějšími.

  • Mluvíme-li stejným jazykem, musíme si rozumět (často si nerozumíme ani ve vlastní rodině).

  • Lidé z jiné kultury postrádají výhody mé kultury (jiná kultura má zase své přednosti, o kterých někdy ani nevíme).

  • Mé znalosti a dovednosti jsou zřetelné a druhá strana je musí ocenit (v mnoha kulturách je odborná úroveň až druhořadá).

  • Mé chování je upřímné a druhá strana to tak také vnímá (pozor na neverbální komunikaci, kterou jiná kultura vnímá odlišně).

 

Krátce projdeme odlišnosti obchodního jednání mezi