Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Členové statutárních orgánů a zdravotní pojištění

7.4.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Podle právní úpravy platné v českém systému veřejného zdravotního pojištění nepodléhaly do konce roku 2007 odměny členů statutárních orgánů povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění, neboť osoby pobírající příjmy této povahy nebyly ve zdravotním pojištění vyjmenovány jako zaměstnanci ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „ZVZP“), ve znění pozdějších předpisů. K podstatné změně však došlo s účinností od 1. ledna 2008. Odměny členů statutárních orgánů (například členů představenstva a dozorčí rady), jako příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podléhají i v roce 2010 povinnosti odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel přihlašuje tyto osoby u zdravotní pojišťovny k placení pojistného jako zaměstnance a odvádí pojistné v souladu se zákonem.

ODMĚNA NIŽŠÍ NEŽ MINIMÁLNÍ VYMĚŘ. ZÁKLAD

     Pokud výše odměny nedosahuje minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, musí v této souvislosti zaměstnavatel zabezpečit, aby bylo v rozhodném období kalendářního měsíce odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč za předpokladu, že tato osoba nepatří mezi výjimky, uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPVZP“).

     Z tohoto důvodu je postup zaměstnavatele následující:

  • nemá-li člen statutárního orgánu další příjmy, musí být proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu ve smyslu § 3 ZPVZP;

  • pokud člen statutárního orgánu doloží, že jiným zaměstnavatelem je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše odměny, případně postačí, když součet příjmů dosáhne v příslušném kalendářním měsíci alespoň 8 000 Kč;

  • ze skutečně zúčtované odměny se odvádí pojistné i za situace, kdy je tato osoba současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ (od ledna 2010 nejméně v částce 1 601 Kč), což zaměstnavateli doloží čestným prohlášením;

  • je-li člen statutárního orgánu evidován u zdravotní pojišťovny po dobu celého kalendářního měsíce jako osoba, za kterou platí pojistné i stát, případně jako osoba vyjmenovaná v ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP, odvádí se pojistné ze skutečné výše odměny bez nutnosti dopočtu do minima 8 000 Kč.

     V případě souběžně vyplácených odměn člena představenstva a z titulu zaměstnání se pro účely placení pojistného sčítají příjmy, zakládající v rozhodném období kalendářního měsíce účast na zdravotním pojištění.

CIZINCI - ČLENOVÉ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ

     Plynou-li členům statutárních orgánů (občanům s trvalým pobytem na území České republiky nebo i s bydlištěm mimo ČR) příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci, zaměstnavatel je přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí za ně pojistné.

     I na osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR, se v souvislosti s placením pojistného vztahují v případě jejich jediného zaměstnání v ČR právní předpisy platné v českém systému veřejného zdravotního pojištění, proto musí být pojistné odvedeno například z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance. Taková osoba je považována za zaměstnance po celou dobu výkonu funkce (funkčního období).

SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ

     Situace je však složitější tehdy, jedná-li se o posuzování souběžných příjmů ze zaměstnání ve smyslu nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72. Jestliže má taková osoba (mimo příjmů z titulu členství ve statutárním orgánu u zaměstnavatele se sídlem na území ČR) současně příjmy ze zaměstnání v jiném členském státě EU nebo v Norsku, Lichtenštejnsku, na Islandě nebo ve Švýcarsku, musí českému zaměstnavateli předložit formulář E 101, deklarující skutečnost, že zaměstnanec nadále