Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zkušební doba

6.2.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.6.6
Zkušební doba

JUDr. Věra Bognárová

Délka

Při sjednání pracovního poměru je možné dohodnout zkušební dobu. Zkušební doba se sjednává podle § 35 ZP za podmínek v tomto ustanovení uvedených. Zkušební doba není povinnou náležitostí pracovního poměru, a pokud není písemně sjednána, na daný pracovní poměr se nevztahuje. Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Od 1. 1. 2012 je možné sjednat u vedoucího zaměstnance zkušební dobu až v délce 6 měsíců po sobě jdoucích od vzniku pracovního poměru. Vedoucím zaměstnancem je zaměstnanec, jehož definice je obsažena v § 11 ZP. Rozumí se jím zaměstnanec, který je na jednotlivém stupni řízení zaměstnavatele oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je též vwedoucí organizační složky státu. Počítání času u zkušební doby pro její délku se řídí od 1. 1. 2012 § 333 ZP. Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Doby počínají prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby. Posuzování běhu času u zkušební doby je od 1. 1. 2012 odlišné od právní úpravy platné do 31. 12. 2011. Jestliže pracovní poměr vznikne prvního dne v měsíci, což je zpravidla nejčastější termín vzniku pracovního poměru, počítá se běh času pro délku zkušební doby ode dne vzniku pracovního poměru a zkušební doba tak končí (je-li sjednána jako tříměsíční) poslední den třetího kalendářního měsíce.

Zkušební doba a pracovní poměr na dobu určitou

Zkušební doba může být sjednána i při současném sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Aby však nebyla zneužívána tak, že by při krátkodobých pracovních poměrech na dobu určitou činila celou dobu sjednaného pracovního poměru, zakazuje se sjednat zkušební dobu delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Je-li pracovní poměr sjednán např. na dobu čtyř měsíců a současně je sjednávána zkušební doba, nesmí činit více jak 2 měsíce.

Písemná smlouva

Zkušební doba musí být vždy sjednána písemně. Jestliže nebyla sjednána písemně, je možné podle § 20 odst. 1 ZP tuto vadu dodatečně odstranit a zkušební dobu sjednat písemně. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Od 1. 1. 2012 je možné sjednat zkušební dobu po celý den, který byl zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednán jako den vzniku pracovního poměru. Nadále není v § 35 uvedena zásada, že zkušební dobu nelze sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. Zkušební dobu je možné sjednat nejjednodušeji přímo v pracovní smlouvě, ale není to od 1. 1. 2007 podmínkou. Může být sjednána v jakékoliv jiné písemné dohodě, je možné, aby tato dohoda obsahovala výhradně ujednání o zkušební době. Jedinou podmínkou je, aby byla sjednána nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce. Později zkušební dobu nelze sjednat. Není proto ani možné zkušební dobu, která byla sjednána, v průběhu pracovního poměru prodlužovat. Je-li nejprve sjednána zkušební doba kratší, nemůže být dodatečně prodlužována.

Zkušební doba u jmenování do funkce

Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Jedná se v tomto případě výhradně o vedoucí zaměstnance uvedené v § 33 odst. 3 ZP. I v tomto případě je však nutné zkušební dobu sjednat nejpozději v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

Zrušení ve zkušební době

Důsledkem zkušební doby je možnost jednoduchého skončení pracovního poměru, a to jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Zrušení ve zkušební době nemusí obsahovat důvod a neplatí žádné ochranné doby, které by zaměstnavateli znemožnily pracovní poměr ve zkušební době ukončit. Je proto obecně možné zrušit pracovní poměr