13.4.2
Ženy (těhotné ženy, kojící ženy, matky)
Ing. Růžena Klímová
NahoruZakázané práce
Pracovní podmínky zaměstnankyň upravuje zákoník práce v § 238 až 242 ZP. Podle těchto ustanovení je zakázáno zaměstnávat zaměstnankyně pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Dále je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni – matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé.
Dalším právním předpisem omezujícím výkon některých činností ženám, těhotným ženám, kojícím matkám a ženám do 9. měsíce po porodu, je vyhláška č. 180/2015 Sb. o zakázaných pracích.
NahoruPřevod zaměstnankyně na jinou práci
Zaměstnankyni, která dosud koná zakázanou práci, je zaměstnavatel povinen převést na jinou vhodnou práci po dobu tohoto zákazu [ § 41 odst. 1 písm. b) ZP ]. Dosahuje-li těhotná zaměstnankyně bez svého zavinění nižšího výdělku, přísluší jí vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství podle zákona o nemocenském pojištění. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o převedení na práci ve dne, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět (§ 239 ZP).
Dále platí, že:
-
zaměstnankyně těhotné a pečující o děti mladší než 9 let, smějí být vysílány na pracovní cesty mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen na základě svého výslovného souhlasu a přeloženy mohou být jen na svou žádost (§ 240 odst. 1 ZP),
-
požádá-li zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu pracovní doby pro ni vhodnější než úprava obecně platná u zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody, a pokud nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit (§ 241 odst. 2 ZP),
-
požádá-li zaměstnankyně, jejíž žádosti o kratší pracovní dobu bylo vyhověno, zaměstnavatele písemně o obnovení nebo částečné obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit (§ 241 odst. 3 ZP),
-
při zařazování zaměstnankyň (i zaměstnanců) pečujících o děti do směn je zaměstnavatel povinen přihlížet k jejich potřebám plynoucím z této péče (§ 241 odst. 1 ZP),
-
požádá-li těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 9 let zaměstnavatele písemně o výkon práce na dálku a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit (§ 241a ZP),
-
pro těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené platí zákaz výpovědi [ § 53 odst. 1 písm. d) ZP ], s výjimkami uvedenými v § 54, a zákaz okamžitého zrušení pracovního poměru (§ 55 odst. 2 ZP),
-
zaměstnavatel je povinen informovat těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně do konce 9. měsíce po porodu o případné expozici rizikových faktorů [ § 103 odst. 1 písm. h) ZP ].
NahoruPřestávky ke kojení
Zvláštní režim pak platí pro zaměstnankyně kojící své dítě (§ 242 ZP). Této zaměstnankyni je zaměstnavatel povinen poskytovat kromě přestávek v práci též přestávky ke kojení, a to dvě půlhodinové přestávky (během normální směny) na každé dítě do konce 1. roku věku dítěte a jednu stejně dlouhou přestávku v dalších třech měsících. Má-li zaměstnankyně sjednánu kratší pracovní dobu (nejméně poloviční), přísluší jí jedna půlhodinová přestávka do konce 1. roku věku dítěte. Kojí-li zaměstnankyně více dětí, přísluší přestávka na každé dítě. Tyto přestávky se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.
NahoruMateřská a rodičovská dovolená
Do pracovněprávní oblasti patří ještě nárok zaměstnankyně na mateřskou dovolenou v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě (§ 195 ZP), nárok na rodičovskou dovolenou (§ 196 ZP) a povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnankyni, která o to požádá, dovolenou tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou (§ 217 odst. 5 ZP).
Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené, a to v rozsahu, o jaký požádá, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Žádost podává zaměstnankyně alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na její straně; žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a lze ji podávat i opakovaně.
NahoruVýkon práce při rodičovské dovolené
Zaměstnanec může mít současně u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů, ale v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Toto omezení však neplatí pro další právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, které byly uzavřeny na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části (§ 34b ZP). U zaměstnavatele, jímž je stát, toto omezení platí jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.
NahoruNávrat do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené
Nastoupí-li zaměstnanec či zaměstnankyně do práce po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let, je zaměstnavatel povinen zařadit je na původní práci a pracoviště (§ 47 ZP). Pokud původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zaměstnance zařadit podle pracovní smlouvy.
NahoruZastupující zaměstnanci
Pracovní poměr na dobu určitou smí být běžně sjednán nejdéle na 3 roky a mezi týmiž smluvními stranami může být opakován nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž jeho prodloužení. Jde-li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dovolené, může být pracovní poměr na dobu určitou sjednáván bez omezení počtu opakování (§ 39 ZP). Celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou však nesmí přesáhnout 9 let ode dne vzniku prvního…