Ukončení činnosti zaměstnavatele je v současné době
naprosto běžným jevem, kdy se toto řešení - ať už iniciované samotným
zaměstnavatelem, nebo příslušným kompetentním orgánem - ve svých důsledcích
bezprostředně přímo dotýká jak nejrůznějších institucí včetně zdravotních
pojišťoven, tak především samotných zaměstnanců.
Pojištěnci, kteří v důsledku ukončení zaměstnání
přestali být (v tomto případě konkrétně z hlediska zdravotního pojištění)
zaměstnanci, mají podle právních předpisů platných ve zdravotním pojištění
bezproblémově řešen svůj pojistný vztah ještě v tom měsíci, ve kterém došlo
k rozvázání pracovního poměru (zániku účasti na zdravotním pojištění).
Jestliže byl pracovněprávní vztah ukončen například k datu 9. 3., má pojištěnec
za této situace ve zdravotním pojištění vyřešen měsíc březen, za období 10.
3. - 31. 3. není povinen platit žádné pojistné ani oznamovat vzniklou
skutečnost zdravotní pojišťovně. Nicméně od 1. 4. se již musí začít zajímat o
to, aby byl v rámci měsíce dubna (a samozřejmě i měsíců následujících)
registrován u zdravotní pojišťovny alespoň jeden kalendářní den v některé z
těchto tří kategorií:
zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním
pojištění ve smyslu ustanovení
§ 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
osoba samostatně výdělečně činná,
osoba, za kterou platí pojistné stát.
Pokud pojištěnec v průběhu měsíce dubna nenastoupí do
zaměstnání nebo nezačne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, může
být veden u zdravotní pojišťovny jako státní pojištěnec (například uchazeč o
zaměstnání). Jestliže by však nebyl v rámci celého měsíce dubna ani jeden den
evidován u zdravotní pojišťovny v některé ze tří výše uvedených kategorií,
musel by se (v zákonné osmidenní lhůtě) přihlásit k placení pojistného jako
tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platit pojistné v aktuální výši 1 080 Kč
měsíčně.
Dalšími možnostmi řešení pojistného vztahu je vynětí z
českého systému veřejného zdravotního pojištění buď:
výkonem výdělečné činnosti v některém ze států Evropské unie ve
smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího
Nařízení č. 987/2009, nebo
výkonem výdělečné činnosti v Norsku, na Islandu nebo v
Lichtenštejnsku (tj. ve státech Evropského hospodářského prostoru) nebo ve
Švýcarsku podle Nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72, nebo
z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí, kdy se musí jednat o
nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.
Po návratu však musí pojištěnec průkazně dokladovat
zdravotní pojišťovně dobu pojištění, zaměstnání nebo bydlení v cizině tak,
aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného (a penále) za dobu
pojištěním v zahraničí nepokrytou.
Pokud zaměstnanec pobírá dávky nemocenského pojištění a
ukončí zaměstnání v době nemoci, případně v době nemoci bude mít nadále uzavřen
pouze takový pracovněprávní vztah, ze kterého účast na zdravotním pojištění
neplyne (například dohoda o provedení práce), použije zaměstnavatel na jednom
řádku kód O, kterým oznámí ukončení zaměstnání, a na dalším řádku uvede (může
uvést) kód N. U Kódu N je však důležité, aby bylo uvedeno datum v
návaznosti na počátek pobírání nemocenských dávek, což může být pro účel
použití tohoto kódu již ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo
později.
Může rovněž nastat situace, kdy jsou zaměstnanci
vypláceny nemocenské dávky na základě onemocnění v ochranné lhůtě. Pro tento
případ se používají taktéž kódy N (počátek vyplácení dávek nemocenského
pojištění) a K (ukončení vyplácení těchto dávek), který se používá i při
ukončení pobírání nemocenských dávek podle…