12.5.5.1
Teorie pracovní motivace
Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc.
Motivací pracovníků chápeme vysvětlení a pochopení příčin
lidského chování v pracovním prostředí a jeho usměrňování odpovídající zájmům
organizace.
NahoruMotivy
Motivace osob vychází z jejich potřeb či motivů a směruje
chování k dosažení cílů, které tyto potřeby uspokojují. Motivy, tj.
příčiny či pohnutky, vyvolávající, udržující a směrující lidské chování,
vycházejí z určitých vnitřních podnětů a vnějších stimulů. Klasifikací a
hierarchickým uspořádáním motivů se zabývají motivační teorie.
NahoruVnitřní a vnější motivace
Ve vztahu k pracovnímu chování je rozlišována vnitřní
motivace, související s uspokojováním potřeb vlastním výkonem práce, a vnější motivace, kterou tvoří odměny za vykonanou práci (mzda, pochvala
a uznání za dobrou práci, povýšení apod.) a tresty (kritika, snížení platu,
disciplinární řízení, propuštění apod.).
NahoruFaktory vnitřní motivace
K vnitřním motivačním faktorům práce patří zejména
zajímavost či rozmanitost práce (výkon většího okruhu pracovních operací,
využívání různých pracovních postupů či zařízení), možnosti uplatnit a rozvíjet
schopnosti, poskytnutí větší důvěry, samostatnosti či odpovědnosti, význam a
důležitost práce, ucelenost pracovních úkolů (možnost pracovníků samostatně
dokončovat určitý díl práce), možnost určité kontroly nad vlastním časovým
režimem práce (např. možnost pružnějšího časového uspořádání pracovního dne),
poskytování zpětné vazby (tj. informovanost pracovníka o tom, jak dobře svou
práci vykonává) apod. Vnější motivace působí zpravidla bezprostředně a
výrazněji, vnitřní motivace naopak hlouběji a dlouhodobě.
NahoruStimulace
K povzbuzování motivace zaměstnanců dochází jejich stimulací – silnější vazbou odměn na výsledky práce, tvorbou
uspokojujících pracovních míst, příležitostmi ke vzdělávání a růstu apod.
Pracovní motivaci posilují i jasně stanovené a realistické cíle a zpětná vazba
o jejich dosahování.
NahoruMotivační teorie
K vysvětlení hlavních motivů pracovních chování byla vytvořena
řada motivačních teorií. K hlavním z nich patří tzv. teorie X a Y,
Maslowova teorie potřeb, Herzbergova dvoufaktorová teorie, McClellandova teorie
potřeb, tzv. teorie rovnosti a expektační teorie potřeb. Význam motivačních
teorií spočívá především v upozornění na důležité předpoklady pracovní motivace
a možnosti její stimulace.
NahoruTeorie X a Y
Teorie X a Y je označením pro dvě historické, proti sobě
stojící a ve své podstatě extrémní koncepce motivace a řízení pracovníků v
organizaci, vycházející z odlišných premis o lidské motivaci. Teorie X předpokládá, že lidé k výkonnosti musejí být donuceni, buď na základě odměny
nebo obavy z trestu. Teorie Y vychází naopak z toho, že lidé v jsou
zásadě k práci motivováni, tj. mají potřebu práce, a manažeři by se při jejich
řízení proto měli zaměřit především na to, aby v jejich přístupu k zaměstnancům
či jednání s nimi nebylo nic, co by zaměstnance mohlo v práci demotivovat.
Moderní přístup k pracovní motivaci zdůrazňuje spíše potřebu situačně
podmíněného řízení, tj. potřeby přizpůsobit motivační nástroje pracovníkům
(jejich osobnostním vlastnostem) a situaci, ve které se firma nachází.
NahoruMaslowova teorie potřeb
Maslowova teorie potřeb představuje jeden z nejčastěji
používaných modelů lidské motivace v oblasti práce a řízení. Jeho základem je
hierarchický pohled na motivaci, podle kterého jsou osobní, resp. pracovní
potřeby uspokojovány postupně, podle svého postavení v hierarchii. Hierarchicky
vyšší potřeby přitom působí motivačně především tehdy, jsou-li již hierarchicky
nižší potřeby uspokojeny. Maslowova klasifikace potřeb zařazuje potřeby do pěti
kategorií – tvoří je (v hierarchickém uspořádání) potřeby fyziologické,
zabezpečující přežití, potřeby jistoty a bezpečí, sociální potřeby (přátelství, sounáležitosti, akceptace), potřeby uznání (ocenění, sebeúcty, prestiže, úspěchu, respektu a pozornosti ostatních apod.) a
potřeby seberealizace (potřeby rozvíjet vlastní schopnosti, získávat
nové zkušenosti, uplatnit svůj potenciál). Neuspokojené potřeby motivují lidské
chování, potřeba seberealizace však na rozdíl od hierarchicky nižších potřeb
nemůže podle Maslowa být nikdy zcela naplněna a uspokojováním může naopak
nabývat na síle.
NahoruHerzbergova dvoufaktorová teorie
Herzbergova dvoufaktorová teorie vychází z existence dvou
hlavních motivačních charakteristik pracovních míst…