Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

2.4.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Soubor otázek a odpovědí z oblasti nemocenského a důchodového pojištění zaměstnanců a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na sociální zabezpečení“), by měl být pro zaměstnance organizací a malých organizací, kteří se zabývají touto problematikou, pomocníkem při hledání správných odpovědí na nejčastěji se vyskytující otázky. Dnes přinášíme první část.

Dotaz č. 1

Jak postupovat při posuzování započitatelnosti příjmů zaměstnance do vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení?

     Zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, byl s účinností od 1. ledna 2007 novelizován též zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Změna, kterou tato novela přinesla, se týká jediného institutu, a to právě započitatelnosti příjmů zaměstnance do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení.

     Jak postupovat při určení započitatelnosti konkrétního příjmu do vyměřovacího základu zaměstnance, tj. úhrnu jeho příjmů, z nichž se platí pojistné na sociální zabezpečení, stanoví § 5 odst. 1 až 4 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

     Od 1. ledna 2007 je třeba nejdříve posoudit:

1. zda se jedná o příjem ze zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění

     Pojistné na sociální zabezpečení se tedy neplatí z příjmů, které zaměstnavatel svému zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které mu nezakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Takovým zaměstnáním je např. zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce. Jestliže však zaměstnání zakládá zaměstnanci účast na nemocenském pojištění, je dále třeba posoudit.

2. zda jde o příjem zúčtovaný zaměstnavatelem zaměstnanci

     Zúčtovaným příjmem se pro účely pojistného na sociální zabezpečení rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.

     Do vyměřovacího základu se proto zásadně nezahrnují příjmy, které zaměstnavatel zaměstnanci nezúčtoval. Takovými příjmy jsou např.:

  • částky ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, kdy je motorové vozidlo poskytnuto bezplatně zaměstnavatelem zaměstnanci pro služební i soukromé účely. Jedná se o příjem zaměstnance jen pro účely daňové. Pro účely pojistného na sociální zabezpečení není na účtu zaměstnavatele vyčíslována tato částka příjmu zaměstnance jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele, nejedná se proto o zúčtovaný příjem zaměstnanci jeho zaměstnavatelem.

  • hodnota jízdného při dopravě zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání zdarma vlastním autobusem zaměstnavatele. Nejde o zúčtovaný příjem, neboť na účtech zaměstnavatele je celkem vykázána jiná částka nákladů na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání, než je součet ocenění jízdného pro daň z příjmů zaměstnanců.

  • peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček od zaměstnavatele, popř. půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku. Nejedná se o zúčtovaný příjem, neboť nedochází k úbytku prostředků zaměstnavatele.

     Jedná-li se však o příjem zaměstnance, který zaměstnavatel svému zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, je třeba ještě posoudit.

3. zda podléhá dani z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a není od této daně osvobozen.

     Jestliže podléhá dani z příjmů fyzických osob, podléhá i odvodu pojistného na sociální zabezpečení, pokud této dani nepodléhá, nepodléhá ani odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Z této zásady však platí výjimky uvedené v § 5 odst. 2) písm. a) až f) zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z příjmů, které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění, se do vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení nezahrnují, i když podléhají dani z příjmů fyzických osob, následující příjmy:

  • náhrada škody podle zákoníku práce,

  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů,

  • věrnostní přídavek horníků,

  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

  • jednorázová