Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Rekapitulace úpravy slev na pojistném

16.3.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Již déle než měsíc, konkrétně od 1. 2. 2023, může zaměstnavatel za vyjmenovaný okruh zaměstnanců a při splnění zákonem stanovených podmínek uplatnit slevu na pojistném. Zrekapitulujme si stručně novou právní úpravu.

Nárok na slevu za kalendářní měsíc má zaměstnavatel za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (okruh zaměstnanců je zvolen tak, aby se jednalo o osoby, které z důvodů různých životních situací nemohou nebo nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu), který:

  • je starší než 55 let (podmínka je splněna již v den dovršení věku zaměstnance),
  • pečuje o dítě mladší 10 let (tj. podmínka je naposledy splněna v den, který předchází dni dovršení 10 let věku dítěte), jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
  • pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
  • se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a § 23 ZDP (za dobu studia se nepovažuje studium dálkové, distanční, večerní a kombinované); podmínka studia je splněna i po dosažení věku 26 let (v tomto ohledu došlo ze strany MPSV ke změně právního výkladu),
  • v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo § 109a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZ“); (den nástupu na rekvalifikaci bude zaměstnanci potvrzovat úřad práce),
  • je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 ZZ, tj. byl uznán invalidním nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou, nebo
  • je mladší než 21 let (tj. podmínka je naposledy splněna v den, který předchází dni dovršení 21 let věku zaměstnance).

Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením), může zaměstnavatel uplatnit slevu za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.

Podmínkou nároku na slevu je, že s výjimkou zaměstnance mladšího 21 let je s ostatními výše uvedenými zaměstnanci sjednána kratší pracovní nebo služební doba (zkrácený úvazek), přičemž rozsah takto sjednané kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně (tento rozsah platí obecně, tj. bez zřetele na různé délky týdenní pracovní nebo služební doby u konkrétního zaměstnavatele). Sjednání zkráceného úvazku se tedy nevyžaduje pouze u zaměstnance mladšího 21 let.

Pokud vykonává zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání (zkrácených úvazků) v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání (za jeden zkrácený úvazek) – volba zaměstnání, za které zaměstnavatel v kalendářním měsíci slevu uplatní, je na zaměstnavateli; limit uvedený v předchozím odstavci platí pro všechna tato zaměstnání (bez ohledu zda zakládají účast na pojištění či nikoliv) dohromady [pokud např. zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru na poloviční úvazek 20 hodin týdně a zároveň má se zaměstnavatelem sjednán pracovní poměr (např. na úklid ve večerních hodinách) na 3 hodiny denně, tj. na 15 hodin týdně, sleva na tohoto zaměstnance nenáleží, neboť sjednaný rozsah pracovní doby činí 35 hodin týdně, což je více, než zákonem stanovená horní hranice].

Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. (Pokud např. zaměstnanec mladší 21 let, jehož pracovní poměr sice trvá celý kalendářní měsíc, v průběhu tohoto kalendářního měsíce dosáhne 21 let věku, sleva za tohoto zaměstnance za tento kalendářní měsíc již nemůže být uplatněna. Pokud by pracovní poměr skončil přede dnem 21. narozenin zaměstnance, nárok na slevu za tohoto zaměstnance by zaměstnavateli zůstal zachován.)

Sleva za zaměstnance nenáleží, pokud:

  • úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy (§ 23b odst. 4 ZPSZ); v roce 2023 činí průměrná mzda 40 324 Kč, 1,5násobek průměrné mzdy tedy činí 60 486 Kč,
  • úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší (částka se nijak nezaokrouhluje) než 1,15 % průměrné mzdy (§ 23b odst. 4 ZPSZ), tj. v roce 2023 vyšší než 463,726 Kč. Za odpracovanou hodinu se považuje hodina, v níž zaměstnanec vykonával práci, a hodina, v níž zaměstnanec nepracoval, ale zaměstnavatel je povinen podle zvláštního zákona za takovou hodinu poskytnout náhradu mzdy ve stanovené výši, která je započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, například jde o neodpracované hodiny z důvodu čerpání dovolené (v případě indispozičního volna/sick day však povinnost poskytnout náhradu mzdy zaměstnavateli nevyplývá ze zvláštního zákona a hodiny zameškané z tohoto důvodu se do odpracovaných hodin nezapočítají). Za odpracované hodiny se nepovažují hodiny, v nichž měl zaměstnanec pracovat v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, ale nepracoval – zaměstnavatel je sice povinen poskytovat za neodpracované hodiny náhradu mzdy ve výši, která ale není započitatelná do vyměřovacího základu, proto ani tato doba nemůže být považována za odpracovanou, k dobrovolnému navýšení náhrady mzdy se nepřihlíží. Pokud je zaměstnanec celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti (nemá žádné hodiny, které by bylo možné započítat do odpracovaných hodin), a zaměstnavatel mu