Průměrný výdělek se použije vždy tam, kdy se
zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy. Z něho jsou odvozeny téměř všechny
příplatkové mzdy s výjimkou příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Průměrný čistý výdělek je údaj, z něhož se odvozuje podpora v nezaměstnanosti a
při rekvalifikaci. Další použití průměrného výdělku je spojeno s odstupným, se
stanovením případné náhrady škody, s poskytováním odměny za pracovní pohotovost
atd. Protože průměrný výdělek je veličinou, která výrazným způsobem ovlivňuje
správný výpočet mzdy, je nutné, aby byl zákonný postup určující jeho výpočet
respektován všemi zaměstnavateli.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen ZP), upravuje postup pro výpočet průměrného
výdělku kogentně, tzn. že nepřipouští odchylky od právní úpravy ve
vnitřním předpisu, ani v kolektivní smlouvě. Průměrného výdělku se týkají
ustanovení
§ 351-362.
Má-li být v pracovněprávních vztazích (pracovní poměr,
dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) použit průměrný výdělek,
postupuje se vždy podle zákoníku práce. Průměrným výdělkem zaměstnance se
rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud není pracovněprávním předpisem stanoveno
jinak.
Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu
zúčtovaných zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v
rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období alespoň 21
pracovních dnů. Hrubou mzdou nebo platem se rozumí mzdová a platová plnění
za výkon práce. Jedná se o základní mzdu, tarifní plat, příplatkové mzdy (práce
přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli,
příplatek za práci v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
atd.) a odměny poskytnuté za výkon práce nebo v souvislosti s výkonem práce. Za
mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného hodinového výdělku považuje i
odměna z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Do započitatelného příjmu pro výpočet průměrného
výdělku se tedy nezahrnují veškeré náhrady mzdy (platu), odměna za
pracovní pohotovost (není výkonem práce) a též odměny, které zaměstnavatel
poskytl z jiného důvodu, než je výkon práce (například odměna k jubileu 50 let,
k odchodu do důchodu, sociální výpomoc apod.).
Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou
zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Do odpracované doby se tedy zahrnuje i
práce přesčas, pokud za práci přesčas nebylo poskytnuto náhradní volno.
Dojde-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období
než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby v
tomto období také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat
poskytnuta.
Příklad č. 1Zaměstnanec obdržel mzdu ve výši 42 356 Kč, z toho činila
náhrada mzdy za dovolenou 8 965 Kč, odměna za pracovní pohotovost 450 Kč,
odměna k jubileu 50 let 15 000 Kč a mimořádná odměna 2 000 Kč. Jaká mzdová
plnění se započtou pro výpočet průměrného výdělku?
Nezapočte se:
náhrada mzdy za dovolenou 8 954 Kč
odměna za pracovní pohotovost 450 Kč
odměna k životnímu jubileu 15 000 Kč.
Ostatní mzdové plnění se započte ve výši: 42 356 - 8 954 - 450
- 15 000 = 17 952 Kč
Příklad č. 2Zaměstnanec odpracuje v měsíci všechny své plánované směny v
rozsahu 176 hodin. Dále odpracuje 16 hodin práce přesčas, za kterou mu:
bude po dohodě poskytnuto náhradní volno v témže
kalendářním měsíci,
bude po dohodě poskytnuto náhradní volno v jiném
kalendářním měsíci, který připadne do jiného rozhodného období,
nebude poskytnuto náhradní volno.
Ad a) V případě, že bude zaměstnanci poskytnuto za práci
přesčas náhradní volno v témže měsíci, dojde ke kompenzaci odpracované doby a
náhradního volna. V takovém případě není třeba dalšího souhlasu zaměstnance a
nedojde k ovlivnění výpočtu průměrného výdělku.
Ad b) V případě, že zaměstnanec vykoná práci přesčas v jednom
měsíci a náhradní volno mu bude poskytnuto v dalším (dalších) měsíci
(měsících), zaměstnavatel by měl v měsíci výkonu práce přesčas poskytnout mzdu
za výkon práce bez příplatku za přesčas a v měsíci, kdy čerpá náhradní volno,
neposkytnout nic. Tento zákonný postup však není příliš praktický a za
předpokladu souhlasu se zaměstnancem lze s využitím
§ 353 ZP přesunout mzdové plnění vážící se
na práci přesčas do měsíce, v němž bude poskytnuto náhradní volno, a to včetně
počtu hodin vážících se na tuto práci přesčas.
Uveďme příklad. V měsíci červnu zaměstnanec odpracuje 18 hodin
práce přesčas, za které mu zaměstnavatel po dohodě poskytne náhradní volno v
měsíci srpnu. V měsíci červnu obdrží mzdu bez práce přesčas a v měsíci srpnu
obdrží v době, kdy čerpá náhradní volno za přesčas, mzdu bez příplatku. Do
výpočtu průměrného výdělku se v každém rozhodném období zahrnují do odpracované
doby také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda poskytnuta. Protože v měsíci
červnu nebude mzda za práci přesčas poskytnuta, nezahrne se do počtu
odpracovaných hodin ani počet hodin za práci přesčas. V měsíci srpnu, kdy bude
čerpáno náhradní volno za přesčas a zaměstnanec obdrží i mzdu za přesčas,
zahrne se do odpracovaných hodin i počet hodin za práci přesčas. Upozorňujeme,
že tento postup je podmíněn souhlasem zaměstnance.
Ad c) V případě, že zaměstnanci není poskytováno náhradní volno
za přesčas, obdrží za ni mzdu s příplatkem za práci přesčas. Do počtu
odpracovaných hodin se musí zahrnout i počet hodin práce
přesčas.
Průměrný hodinový výdělek počítáme vždy na dvě
desetinná místa, aby nedocházelo ke zkreslování výpočtů, které z tohoto
ukazatele vycházejí.
Rozhodným obdobím je, až na výjimky uvedené dále,
předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k
prvnímu dni kalendářního čtvrtletí a takto zjištěný průměrný výdělek platí
po celé toto období. Znamená to, že průměrný výdělek se zjišťuje k 1. 1.,
1. 4., 1. 7. a k 1. 10. každého kalendářního roku.
Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího
kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do
konce kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že bylo odpracováno alespoň 21
pracovních dnů.
Příklad č. 3Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. 2010 a do konce
roku 2010 odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad
činí za celé období 19 500 Kč.
Průměrný hodinový výdělek k 1. 1. 2011 činí: 19 500 : 192 =
101,56 Kč.
Při uplatnění konta pracovní doby (viz
§ 86 a
87 ZP) je rozhodným obdobím předchozích 12
kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (viz
§ 354 odst. 4). Toto
rozhodné období se použije nejen pro určení tzv. stálé mzdy, ale pro všechny
případy, kdy je nutné použít průměrný hodinový výdělek.
Příklad č. 4Zaměstnavatel rozhodl o uplatnění konta pracovní doby na dobu
26 týdnů s účinností od 1. 3. Pro stanovení výše stálé mzdy jednotlivých
zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. předchozího roku do 28. 2.
běžného roku. Toto rozhodné období se použije i pro výpočet průměrného
hodinového výdělku.
Odchylně je stanoveno rozhodné období u dohod
konaných mimo pracovní poměr, pokud je sjednána jednorázová splatnost
odměny. V takovém případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou provedení
sjednaného pracovního úkolu trvalo. Pokud jsou odměny vypláceny pravidelně
měsíčně, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.
Příklad č. 5Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do
31. 5. kalendářního roku s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní
doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:
leden 80 hodin - 15 000 Kč, únor 80 hodin - 15 000 Kč, březen 88 hodin - 15 000
Kč, duben 80 hodin - 15 000 Kč, květen 84 hodin - 15 000 Kč.
K 31. 5. kalendářního roku bude potřeba zjistit průměrný
hodinový výdělek. Ten bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí
kalendářního roku.
Výpočet: 15 000 × (3 : 248) = 181,45 Kč/hod.
V případě, že bude sjednána jednorázová splatnost odměny ve
výši 75 000 Kč po vykonání celého úkolu, pak průměrný výdělek k 31. 5.
kalendářního roku bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5.
kalendářního roku a bude činit: 75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.
Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 - 181,45 =
0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti
odměny.
Příklad č. 6Předpokládejme, že zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé
předchozí čtvrtletí a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou
čerpal ve výši 4 dnů, jeden den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou
dobu dostal mzdu ve výši 49 920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 3 780
Kč.
Výpočet průměrného hodinového výdělku:
49 920 - 3 780 = 46 140 Kč
46 140 : 501,5 = 92,00 Kč/hod.
Hodinový průměrný výdělek činí 92 Kč.
Pokud zaměstnanec vykonává práci u téhož
zaměstnavatele na základě více pracovněprávních vztahů (např. pracovní
poměr a dohoda o pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v
každém takovém vztahu samostatně.
Příklad č. 7Zaměstnanec odpracoval v pracovním poměru u zaměstnavatele ve
druhém čtvrtletí celkem 400 hodin a dosáhl mzdy 39 400 Kč. Vedle toho sjednal
se zaměstnavatelem vedlejší činnost v rámci dohody o pracovní činnosti, při níž
odpracoval celkem 120 hodin a jeho odměna za tuto činnost činila v rozhodném
období 13 500 Kč. Průměrný výdělek se vypočítá pro tohoto zaměstnance zvlášť v
pracovním poměru a zvlášť ve vedlejší činnosti, tedy 30 000 : 400 = 75 Kč/hod.,
13 500 : 120 = 112,50 Kč/hod. Tyto průměrné výdělky nelze v žádném případě
sčítat. V případě, že by u DPČ byl sjednán nárok na dovolenou a zaměstnanec by
čerpal dovolenou v obou činnostech současně, poskytne se mu náhrada mzdy za
dobu dovolené z každé činnosti samostatně.
Je-li zaměstnanci zúčtována mzda (plat) za delší časové
období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná
část této mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí a ostatní části se
zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do
hrubé mzdy se v rozhodném období započte tato poměrná část jen ve výši
odpovídající odpracované době. Poskytuje-li tedy zaměstnavatel odměny za delší
období, než kalendářní čtvrtletí, je nutné, aby současně stanovil, jakého
období se odměna týká. Není-li tato skutečnost uvedena nebo nevyplývá-li z
dalších okolností periodicita příslušné odměny, má se za to, že je
poskytnuta jako jednorázová. Tato skutečnost má zásadní vliv na
výpočet průměrného výdělku.
Příklad č. 8Zaměstnanec odpracoval 480 hodin ve čtvrtletí, v němž činil
jeho fond pracovní doby (plánovaný harmonogram směn) 520 hodin. Základní mzda
činila 58 500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna byla vyplacena 17 200 Kč.
Výpočet průměrného výdělku:
58 500 + (17 200 : 2 × 480 : 520) = 58 500 + 7 938,46 = 66
438,46 Kč
66 438,46 : 480 = 138,41 Kč
Druhá část odměny (17 200 : 2 = 8 600 Kč) se zahrne do výpočtu
průměrného výdělku v dalším období s ohledem na odpracovanou dobu v tomto
dalším čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v dalším čtvrtletí odpracuje pouze 250
hodin, za které náleží mzda ve výši 30 050 Kč, bude průměrný výdělek
činit:
30 050 + (8 600 x 250 : 520) = 30 050 + 4134,62 = 34
184,62
34 184,62 : 250 = 136,74 Kč
Téměř každý zaměstnavatel poskytuje odměny za delší
časové období. Pokud však ze samotného názvu odměny není patrné, jedná-li
se o odměnu jednorázovou nebo za více rozhodných období (čtvrtletní prémie,
roční odměna), může dojít k oprávněným stížnostem zaměstnanců nebo dokonce i k
soudním sporům. Aby se těmto případům zabránilo, je vhodné upravit podmínky pro
poskytování odměn vnitřním předpisem a uvést v něm charakter odměny ve vztahu k
výpočtu průměrného výdělku.
V žádném případě však nelze s ohledem na budoucí vývoj
mzdových nákladů (náhrady mzdy a příplatkové mzdy, které jsou odvozeny z
průměrného výdělku) vyloučit mimořádné odměny za výkon práce nebo v souvislosti
s výkonem práce z výpočtu průměrného výdělku.
Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytovat odměny při
životních a pracovních výročích, případně poskytovat sociální výpomoci. V
podnikatelské sféře se můžeme setkat i s odměnami typu další mzda nebo 13.
mzda, případně mzda na Vánoce, na dovolenou apod. Tyto odměny je nutné z
hlediska výpočtu průměrného hodinového výdělku přesně rozlišovat, jsou-li
poskytnuty za výkon práce či v souvislosti s výkonem práce nebo z jiného
důvodu, například mají-li sociální charakter. Odměny při životních a
pracovních výročích a sociální výpomoci jednoznačně nesouvisejí s výkonem
práce, a proto nemohou být zahrnovány do průměrného výdělku.
Při poskytování další mzdy nebo mzdy na Vánoce
je nutné přesně stanovit důvod poskytování odměny. Je-li odměna
poskytnuta z důvodu lepšího hospodářského výsledku, pak souvisí s výkonem práce
a bude zahrnuta do výpočtu průměrného výdělku. Navíc se bude jednat o odměnu
poskytnutou za delší časové období, v tomto případě za 4. čtvrtletí. Mzda na
Vánoce, poskytnutá za účelem vylepšit rodinný rozpočet zaměstnanců v době
vánočních svátků, má ryze sociální charakter a je nutné ji při výpočtu
průměrného výdělku vyloučit.
Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než
minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v
němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na
výši odpovídající této minimální mzdě. To platí také při uplatnění
pravděpodobného výdělku.
Již pátým rokem činí základní výše minimální mzdy 8
000 Kč měsíčně a 48,10 Kč za hodinu při 40hodinové týdenní pracovní
době. Znamená to, že průměrný hodinový výdělek nesmí být nižší než hodinová
minimální mzda. Vzhledem k tomu, že hodinová minimální mzda je stanovena ve
vazbě na 40hodinovou týdenní pracovní dobu, je nutné v případě jiné týdenní
pracovní doby minimální hodinovou mzdu upravit (zvýšit).
Příklad č. 9Zaměstnanec pracoval v roce 2010 v jednosměnném provozu s
týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně a jeho mzda byla vždy jen ve výši
minimální mzdy. Od 1. 1. 2011 byl…