Víte, podle čeho poznáte dobrého prezentátora? Když
vejdete do místnosti, kde prezentuje, a naleznete v ní kromě něj i další osoby
v bdělém stavu. Tenhle fousatý vtípek vystihuje velmi přesně bolest mnoha
lidí, kteří se snaží někomu něco odprezentovat. Snad každý už někdy zažil
zoufale dlouhou, zoufale nicneříkající a zoufale nudnou přednášku, při níž se
dokázali udržet při životě pouze psaním SMS či kreslením obrázků do
poznámkového bloku.
My dříve narození si velmi dobře pamatujeme nekonečné
projevy komunistických funkcionářů, kteří dovedli umění v záplavě bezobsažných
slov ukrýt byť i jen stopu myšlenek k naprosté dokonalosti. Když si Gustav
Husák dovolil koncem osmdesátých let v jednom svém projevu neformálně
zavtipkovat na adresu vody, kterou měl na řečnickém pultíku, bylo z toho velké
pozdvižení.
Dnes už nepřednášíme projevy, ale prezentujeme. Stejně
jako přednašeči projevů ale dokážeme nic nesdělit a unudit publikum k smrti.
Vyčerpávajících knih na téma prezentace je celá řada a nemá smysl je v jednom
článku jenom převyprávět. Předkládám Vám tedy několik doplňkových tipů,
jak prezentaci dobře zvládnout.
Nahoru1. Ujasněte si, co chcete publiku sdělit
Mnozí absolventi kursů prezentačních dovedností
donekonečna drilovali základní rétorické techniky (nemumlat, mluvit k publiku
atd.), ale nikdy se nedověděli, že tím hlavním předpokladem dobré prezentace je
vědět, co chci publiku sdělit. Formulace hlavní myšlenky, kterou chceme,
aby si lidé zapamatovali, to je klíč k tomu, abychom publikum přesvědčili.
Cílem prezentace není jen předat informace, ale vyvolat nějakou reakci.
Prezentujete například projekt úspory nákladů ve Vašem oddělení? Pak není Vaším
cílem pouze popsat jednotlivé kroky (k tomu by stačila i písemná informace),
ale umožnit publiku porozumět všem souvislostem a přijmout je.
Sdělení si můžeme představit i jako novinový titulek.
Ten by měl vystihovat hlavní myšlenku, tedy sdělení, samotný článek ji pak
rozvíjí. Nedokážeme-li jasně definovat sdělení, pak se do prezentace raději
nepouštějme.
Nahoru2. Dejte prezentaci logickou strukturu
Některé prezentace vypadají, jakoby jejich autor
vysypal na hromadu kyblík myšlenek a pak je z ní náhodně tahal. Snaha myšlenky
utřídit a navázat je do logického celku se často míjí účinkem. Zkuste pro
takové případy použít metodu žlutých papírků, jejímž autorem je Kerry
Choun. Je velice jednoduchá a přitom účinná. Vezměte si balíček klasických
post-it papírků a na ně zaznamenejte myšlenky, které chcete publiku sdělit.
Pak si je rozložte na stůl a měňte pořadí papírků tak, aby myšlenky na nich
obsažené tvořily posloupný a logický celek.
Nahoru3. Čím méně funkcí powerpointu použijete, tím lépe
Při přípravě powerpointových podkladů nezapomeňte na
to, že hlavní postavou prezentace je prezentátor a že to, co promítá na
plátno, má pouze vhodně podpořit to, o čem hovoří. Použijete-li na jednom slidu
pět různých druhů animací a doprovodných zvuků, pouze to odvádí pozornost od
obsahu. Neprezentujete proto, abyste předvedli publiku, jak dobře ovládáte
různá tlačítka v prezentačním programu, ale proto, abyste mu něco důležitého
sdělili.
Používejte pouze bodová sdělení, publikum nemá číst to,
co říkáte, z plátna. Má poslouchat Vás a vizuální pomůcky to, co říkáte, mají
pouze podpořit.
Nahoru4. Způsob prezentace přizpůsobte svému naturelu
Někteří lidé se potřebují celou prezentaci naučit
zpaměti a následně ji nacvičit, a to včetně neplánovaných vtípků, odmlk a
dalších oživujících prvků. Jiní zase po prvním slově zjistí, že veškerá
příprava jde vniveč a že se mnohem lépe cítí při improvizaci. Ani jedno není
dobře nebo špatně za předpokladu, že prezentace splní svůj účel, tedy přesvědčí
publikum. Jsme-li typem poctivého přípraváře, nebudeme se cítit…