2023.09.03
Přestupky z pohledu zaměstnavatele – 4. část
Mgr. Tomáš Liškutín
PŘESTUPKY ZAMĚSTNAVATELŮ NA ÚSEKU ODMĚŇOVÁNÍ
Zaměstnavatel se může dopustit přestupku tím, že neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci anebo neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne ve stanovené výši. Za tato pochybení hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 500 000 Kč.
Zaměstnavatel se dále může dopustit přestupku tím, že neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, náhradní volno nebo příplatek za práci ve svátek, poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují, anebo nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Za tato pochybení hrozí zaměstnavateli vyšší pokuta až do výše 1 000 000 Kč.
Konečně se zaměstnavatel může dopustit přestupku tím, že neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat alespoň ve výši minimální mzdy, popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat ve stanovené výši, neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku, neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, neposkytne zaměstnanci povinný příplatek k platu, provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky, odmění zaměstnance způsobem, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož užití vede při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, anebo neposkytne zaměstnanci odměnu za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Za tato pochybení hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 2 000 000 Kč.
NEPLACENÁ PRÁCE NA ZKOUŠKU
Zaměstnavatelé po uchazečích o zaměstnání občas požadují, aby časově omezenou prací bez nároku na odměnu (prací na zkoušku) osvědčili, že mají potřebné znalosti a dovednosti. Takové práci nepředchází písemná pracovní smlouva, ani dohoda o pracovní činnosti nebo o provedení práce, a tudíž za ni zaměstnavatel nevyplácí mzdu ani plat.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2001, sp. zn. 21 Cdo 2014/2000, k tomu uvádí: "rozhodující pro poskytnutí mzdy není ani okolnost, zda práce byla vykonávána ve sjednaném pracovním poměru. Sama okolnost, že nebyla platně uzavřena pracovní smlouva, totiž ještě neznamená, že zaměstnavateli nemůže vzniknout povinnost peněžitého plnění vůči fyzické osobě. Není-li totiž platně sjednána pracovní smlouva, ale fyzická osoba již začala pro zaměstnavatele s jeho souhlasem pracovat (nebo pro něj po formálním zániku pracovního poměru pracovat nepřestala), vznikne tzv. faktický pracovní poměr, tedy právní vztah, v němž oběma účastníkům vznikají práva a povinnosti posuzované podle zákoníku práce. Protože nejde o pracovní poměr, neplatí pro něj ustanovení o skončení pracovního poměru, o délce výpovědních dob apod. Fyzické osobě však vždy musí být vydáno bezdůvodné obohacení, které zaměstnavateli vzniklo tím, že přijal od fyzické osoby plnění z neplatného právního úkonu.“
Práci na zkoušku je nutné s uchazečem o zaměstnání písemně sjednat před započetím výkonu práce. Může se jednat o dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti na omezený rozsah práce. V případě potřeby většího časového prostoru pro ověření, zda spolupráce bude funkční, je na místě pracovní poměr se zkušební dobou v délce až 3 měsíců (u vedoucích zaměstnanců dokonce až 6 měsíců). V každém z těchto případů však zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Zaměstnavatel by i v těchto případech neměl zapomenout na vstupní pracovnělékařskou prohlídku (vyjma pracovních dohod zařazených v I. kategorii bez profesních rizik a bez zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti).
Pro úplnost je nutné ujistit, že za nezákonnou práci na zkoušku nelze považovat zkoušku dílčího pracovního úkolu v rámci přijímajícího pohovoru. Jedná-li se o zkoušku, která je časově limitovaná v rozsahu minut, kdy uchazeč o zaměstnávání prokáže určitou dovednost, pak se nejedná o práci na zkoušku, avšak uchazeč o zaměstnání nesmí být v takovém případě ani po část směny zapojen do provozu zaměstnavatele.
NEPROPLÁCENÍ PRÁCE PŘESČAS
Někteří zaměstnavatelé práci přesčas neproplácí, jelikož ji považují za plnění povinnosti loajality zaměstnance vůči zaměstnavateli. Jiní zaměstnavatelé se domnívají, že ve mzdě je již 150 hodin práce přesčas každý kalendářní rok zahrnuto, a proto práci přesčas v tomto rozsahu proplácet nemusí. A konečně existují i zaměstnavatelé, kteří v pracovní smlouvě uvedou: "Smluvní strany souhlasí s tím, že mzda bude stanovena již s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu 150 hodin za kalendářní…
dostupný obsah
