2.3.2
Pracovní poměr na dobu určitou
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Sjednání doby
Zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem pracovní poměr zpravidla na dobu neurčitou. Pokud však sjedná písemně dobu jeho trvání, jde o pracovní poměr na dobu určitou, který končí uplynutím dohodnuté doby. Ta se nejčastěji vyjadřuje časovými údaji, například posledním dnem v měsíci nebo roce. Může však být vymezena i jinak, například skončením sjednaných prací, dočasné pracovní neschopnosti nebo návratem z mateřské, otcovské či rodičovské dovolené.
Omezující podmínky
Pracovní poměr na dobu určitou mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakován nejvýše dvakrát, tj. může trvat nejdéle 9 let. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje nejen nové uzavření, ale i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
Tato úprava umožňuje zaměstnavateli plně využívat pracovního poměru na dobu určitou způsobem, který bere v úvahu jeho specifické požadavky, ale také zabraňuje zneužívání bezdůvodným opakováním uzavírání či prodlužování (tzv. řetězením) pracovních poměrů na dobu určitou.
Zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou
Zákoník práce stanovuje od 1. 6. 2025 výjimku ze zákazu "řetězení" pracovních poměrů na dobu určitou. V případě, že jde o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance/zaměstnankyni po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené nebo dovolené za kalendářní rok, která bude podle žádosti zaměstnankyně bezprostředně navazovat na mateřskou dovolenou či bude podle žádosti zaměstnance bezprostředně navazovat na otcovskou nebo jeho rodičovskou dovolenou v rozsahu mateřské dovolené matky dítěte (§ 217 odst. 5 ZP), může být pracovní poměr na dobu určitou sjednáván bez omezení počtu opakování. Celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou mezi stejnými smluvními stranami nesmí ani v tomto případě přesáhnout 9 let.
Příklad:
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem A pracovní poměr na dobu určitou po dobu nepřítomnosti zaměstnankyně B z důvodu čerpání rodičovské dovolené. Zaměstnavatel se však dohodl se zaměstnankyní B, že se do práce vrátí dříve, než bylo původně plánováno, a to již po 3 měsících.
Pracovní poměr na dobu určitou zaměstnance A tak jejím nástupem skončil. Pokud by zaměstnavatel poté zamýšlel se zaměstnancem A uzavřít opět pracovní poměr na dobu určitou, může stále 3krát, protože zástup za zaměstnankyni B v rozsahu 3 měsíců spadá pod uvedenou výjimku a nezapočítává se do počtu uzavíraných pracovních poměrů na dobu určitou, pouze do maximální doby jejich trvání. Další pracovní poměry na dobu určitou sjednané se zaměstnancem A mohou trvat maximálně 8 let a 9 měsíců.
Příklad:
Zaměstnanec C uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu určitou, a to po dobu nepřítomnosti zaměstnankyně D z důvodu čerpání mateřské dovolené, případně i dovolené za kalendářní rok (dle § 217 odst. 5 ZP) a rodičovské dovolené nejdéle na dobu 3 let.
Na tento pracovní poměr na dobu určitou se vztahuje výjimka a nezapočítá se do 3 možností jeho uzavření. Je však třeba pamatovat na to, že i v těchto případech může pracovní poměr na dobu určitou trvat nejdéle 3 roky, a proto je vhodné jej v pracovní smlouvě se zaměstnancem "zastropovat" dobou 3 let.
Upozornění: Dle přechodných ustanovení (Čl. II novely zákoníku práce) lze tuto výjimku v § 39 odst. 2 věty druhé použít i pro pracovní poměr na dobu určitou uzavřený přede dnem nabytí účinnosti této novely, tedy před 1. 6. 2025. Celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou včetně doby jejich trvání přede dnem nabytí účinnosti novely nesmí přesáhnout 9 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou.
Cizinci
Z výše uvedených obecných pravidel jsou stanoveny i další výjimky. První výjimku představují ustanovení zvláštních právních předpisů, kdy se předpokládá,…