Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

POVODNĚ Z POHLEDU ZAMĚSTNANCE A ZAMĚSTNAVATELE

25.8.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Srpnové záplavy způsobily mnohým zaměstnancům a zaměstnavatelům značné problémy. Cílem článku je upozornit na to, jaká jsou práva zaměstnanců a jaké možnosti a povinnosti má zaměstnavatel.

Zaměstnanec se nemohl dostavit do zaměstnání z důvodu povodní

     Povodeň je živelní událost, a pokud se zaměstnanec nemůže dostat do zaměstnání z důvodu přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků z těchto důvodů, poskytne zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady příjmu na nezbytně nutnou dobu, a to v souladu s přílohou k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci.

     Pokud se zaměstnanec nedostane do zaměstnání po celý den nebo po celé dny, je nutné posoudit tyto dny z hlediska nemocenského pojištění jako dny vyloučené, a to v souladu s § 18 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska důchodového pojištění se však nejedná o vyloučené dny. Pro účely pojistného na zdravotní pojištění se jedná o dny, za které je nutné odvést zdravotní pojištění z poměrné části minimální mzdy připadající na tyto dny, nejedná-li se o pojištěnce státu nebo o zaměstnance, který je současně OSVČ a platí měsíční zálohy ve výši alespoň 1 601 Kč, nebo o zaměstnance, který doložil potvrzení od druhého zaměstnavatele, že z jeho mzdy se odvádí pojistné alespoň z minimální mzdy. Pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu hradí z 1/3 vždy zaměstnanec a zbývající 2/3 hradí zaměstnanec za zaměstnavatele jen po dohodě. Pokud dohoda uzavřena není, odvede zaměstnavatel pojistné ve výši 13,5 %.

     Takto se budou posuzovat i dny pracovního volna bez náhrady příjmu z důvodu obecného zájmu - výkon občanských povinností. Pokud by se jednalo jen o část dne, kdy je zaměstnanci poskytnuto neplacené volno, pak z hlediska zdravotního pojištění se odvede pojistné jen z příjmu, kterého bylo dosaženo za část dne. Pochopitelně, že ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, kterou je minimální mzda, platí i v tomto případě. Znamená to, že kdyby zaměstnanec za kalendářní měsíc dosáhl z tohoto důvodu nižšího vyměřovacího základu, než je minimální mzda (a nejednalo by se o pojištěnce státu či o souběh zaměstnání, kdy ve druhém zaměstnání je minimální vyměřovací základ dosažen), je zaměstnavatel povinen srazit doplatek do minima (minimální výše pojistného za měsíc činí 13,5 % z minimální mzdy, což je 1 080 Kč) bez souhlasu zaměstnance.

Přerušení dodávky energií a surovin

     Může však dojít i k situaci, kdy v důsledku živelní události nemůže zaměstnavatel přidělovat práci v důsledku přerušení dodávky energie, surovin apod. a ani nemůže zaměstnance převést na jinou práci. V