Srpnové záplavy způsobily mnohým zaměstnancům a
zaměstnavatelům značné problémy. Cílem článku je upozornit na to, jaká jsou
práva zaměstnanců a jaké možnosti a povinnosti má zaměstnavatel.
Zaměstnanec se nemohl dostavit do zaměstnání z důvodu
povodní
Povodeň je živelní událost, a pokud se zaměstnanec
nemůže dostat do zaměstnání z důvodu přerušení dopravního provozu nebo zpoždění
hromadných dopravních prostředků z těchto důvodů, poskytne zaměstnavatel
pracovní volno bez náhrady příjmu na nezbytně nutnou dobu, a to v
souladu s přílohou k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a
rozsah důležitých osobních překážek v práci.
Pokud se zaměstnanec nedostane do zaměstnání po celý
den nebo po celé dny, je nutné posoudit tyto dny z hlediska nemocenského
pojištění jako dny vyloučené, a to v souladu s
§ 18 zákona č. 187/2006
Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska
důchodového pojištění se však nejedná o vyloučené dny. Pro účely pojistného
na zdravotní pojištění se jedná o dny, za které je nutné odvést zdravotní
pojištění z poměrné části minimální mzdy připadající na tyto dny, nejedná-li se
o pojištěnce státu nebo o zaměstnance, který je současně OSVČ a platí měsíční
zálohy ve výši alespoň 1 601 Kč, nebo o zaměstnance, který doložil potvrzení od
druhého zaměstnavatele, že z jeho mzdy se odvádí pojistné alespoň z minimální
mzdy. Pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu hradí z 1/3 vždy
zaměstnanec a zbývající 2/3 hradí zaměstnanec za zaměstnavatele jen po dohodě.
Pokud dohoda uzavřena není, odvede zaměstnavatel pojistné ve výši 13,5 %.
Takto se budou posuzovat i dny pracovního volna bez
náhrady příjmu z důvodu obecného zájmu - výkon občanských povinností. Pokud by
se jednalo jen o část dne, kdy je zaměstnanci poskytnuto neplacené
volno, pak z hlediska zdravotního pojištění se odvede pojistné jen z příjmu,
kterého bylo dosaženo za část dne. Pochopitelně, že ustanovení o minimálním
vyměřovacím základu, kterou je minimální mzda, platí i v tomto případě. Znamená
to, že kdyby zaměstnanec za kalendářní měsíc dosáhl z tohoto důvodu nižšího
vyměřovacího základu, než je minimální mzda (a nejednalo by se o pojištěnce
státu či o souběh zaměstnání, kdy ve druhém zaměstnání je minimální vyměřovací
základ dosažen), je zaměstnavatel povinen srazit doplatek do minima (minimální
výše pojistného za měsíc činí 13,5 % z minimální mzdy, což je 1 080 Kč) bez
souhlasu zaměstnance.
NahoruPřerušení dodávky energií a surovin
Může však dojít i k situaci, kdy v důsledku živelní
události nemůže zaměstnavatel přidělovat práci v důsledku přerušení dodávky
energie, surovin apod. a ani nemůže zaměstnance převést na jinou práci. V
…