Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Politika ve firemní praxi

1.4.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Dobrý manažer by měl být do určité míry odborník, měl by umět vést lidi, organizovat práci - a zároveň být dobrý politik. S prvními třemi body většina manažerů na manažerských školeních souhlasí, ten čtvrtý je vede k vášnivé diskusi. Pod různými mediálními vlivy vnímají politiku jako něco nečistého, špinavého, s čím nechtějí mít nic společného.

Musíme se proto nejprve vrátit k původní definici politiky jako „sociálních vztahů, v nichž hraje důležitou roli autorita a moc“ (Wikipedie), abychom byli ochotní připustit, že určitou politiku ve své práci také dělají a že lze rozlišit mezi politikou úspěšnou a neúspěšnou.

UŽ BRATŘI ŠIMPANZI

Už u šimpanzů se setkáváme s „opičí politikou“, která je kupodivu velmi podobná té lidské. Vůdcem šimpanzí tlupy se nestává nejsilnější jedinec, ale ten, kdo je schopný dát dohromady podporu skupiny silných samců a vlivných samic. Takové společenství je pochopitelně nestálé a pokud jeho vůdce udělá chybu, může se zbytek tlupy vzbouřit a zahnat jej třeba na strom. Vůdce šimpanzí tlupy musí mít velkou zručnost v pěstování dlouhodobých vztahů, které mu pomohou udržet moc. Lidská společnost je nepoměrně složitější a vztahy v ní jsou komplikovanější, ale základní principy zůstávají podobné.

SEDM ZÁSAD POLITICKÉHO PŘÍSTUPU

V práci je důležité přemýšlet o tom, jakým způsobem se ve firmě zachází s mocí a autoritou. Vedoucí, který to nechce vidět a odmítá zavedená pravidla přijmout, bude mít zcela nutně problémy. Základní zásady úspěšné etické firemní politiky můžeme shrnout do následujících sedmi bodů:

  1. Vycházejte dobře se svým šéfem.

  2. Dívejte se dopředu (předvídejte dlouhodobě - Co bude za 5 let? Co chcete dělat za 10 let?).

  3. Ptejte se - Co kdyby? (odhad možných změn)

  4. Hledejte spojence.

  5. Ptejte se - Co bych mohl/a udělat já? (dělat se užitečným)

  6. Miřte výš a zabírejte prostor.

  7. Počítejte s prohrami - a neberte je osobně.

Určitě si umíte představit i pravidla neetická (pro bližší studium doporučuji Machiavelliho Vladaře). Mnou uvedená pravidla se snaží dodržovat základní lidskou slušnost a vycházejí z principu win-win.

PRVNÍ PRAVIDLO: DOBRÝ VZTAH S NADŘÍZENÝM

Kdo nevychází dobře se svým šéfem, ztrácí časem jeho podporu - a poté i podporu svých vlastních podřízených, protože není schopen prosadit nic v jejich prospěch. Jeden manažer výstižně charakterizoval základ dobré firemní politiky - je třeba „mít krytá záda“. Z tohoto hlediska je překvapující, kolik manažerů má tendenci oslabovat či narušovat svůj vztah se šéfem kvůli hádání se o nepodstatné maličkosti (často je to obdoba dětského vzdoru, jenž se projevuje v hádání se o zástupných tématech).

Hranice mezi použitím moci a jejím zneužitím bývá tenká.

Pokud chcete dobře vycházet se svým šéfem, zkuste se zamyslet (podle Paretova pravidla 80 : 20), co je pro něho opravdu důležité, a v tom se s ním snažte najít shodu. Pak se podívejte, které věci jsou skutečně zásadní pro Vás (opět můžete použít Paretovo pravidlo) - a pokuste se vyjednat se svým nadřízeným vyvážený kompromis. Jestli se Vám to nepodaří, je Váš vztah trvale ohrožen a možná byste měli přemýšlet o změně místa nebo šéfa.

Jako dobří politici šéfovi nenápadně připomínejte, že za ním v konkrétních zásadních věcech stojíte. Pokud jde o zbývajících 80 %, můžete samozřejmě zkoušet vyjednávat, ale buďte velkorysí.

Uvedená pravidla můžete používat dospělým, důstojným a etickým způsobem, nebo můžete svou horlivost přehánět. Ale pozor - i tady platí stejná zásada jako u šimpanzí tlupy, že pro vůdce jsou cennější partneři, které nemá „úplně jisté“, a musí se s nimi snažit vyjít ve stylu „výhra-výhra“.

UDRŽUJTE SI NADHLED

Podívejme se blíže na další zásady. Často děláme tu chybu, že se příliš nedíváme dopředu. Koučoval jsem manažerku, která za sebou