Až do zrušení zákona č. 65/1965 Sb. (starého zákoníku
práce) od 1. ledna 2006 neřešil tento zákon definici zvyšování kvalifikace ani
definici prohlubování kvalifikace. Neřešila ji ani vyhláška č. 140/1968 Sb., o
pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, která
nabyla účinnosti od 1. listopadu 1968, ani jiný právní předpis. Jak však dále
vyplyne, byl a je mezi prohlubováním kvalifikace a zvyšováním kvalifikace
zásadní rozdíl, protože pro zaměstnavatele a pro zaměstnance z nich vyplývají
rozdílná práva a povinnosti. Pro jejich rozlišení se používaly různé
právní výklady.
V souvislosti s nabytím účinnosti nového zákoníku práce
byl od 1. ledna 2008 tento problém vyřešen. Zákoník práce v
§ 230 odst. 1 stanoví, že
prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se
nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za
prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. V dalším
paragrafu, tedy v
§ 231, je pak stanoveno, že zvýšením
kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je
též její získání nebo rozšíření. Patří k tomu studium, vzdělávání, školení nebo
jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu
s potřebou zaměstnavatele.
Podstatným rozdílem mezi prohlubováním kvalifikace a
zvýšením kvalifikace je tedy vazba na výkon práce, na kterou má
zaměstnanec sjednanou pracovní smlouvu. zatímco bez prohlubování a obnovování
kvalifikace by se zaměstnavatel stal po delší době pravděpodobně nezpůsobilým
pro výkon práce dle pracovní smlouvy, a je tedy jeho povinností si rozsah svých
kvalifikačních schopností a znalostí udržet, u zvyšování kvalifikace se jedná o
nadstavbu stávající kvalifikace, která je sice v zájmu zaměstnavatele, ale
nelze ji zaměstnanci uložit jako povinnost.
Protože, jak je výše uvedeno, pro zaměstnavatele a pro
zaměstnance vyplývají v souvislosti s prohlubováním a se zvyšováním kvalifikace
rozdílná práva a rozdílné povinnosti, jsou v další části tohoto článku formou
příkladů názorně popsány vybrané problémy z praxe a jejich řešení.
NahoruŠKOLENÍ PO PRACOVNÍ DOBĚ
DOTAZ Č. 1
Je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci studijní úlevy
při prohlubování kvalifikace a náhradu mzdy? Musí se zaměstnanec zúčastnit
kurzu, když se koná po jeho pracovní době? Náleží mu i náhrada
mzdy?
Povinností zaměstnance je soustavné prohlubování
kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě (včetně jejího udržování
a obnovování). Zaměstnavatel je oprávněn v této souvislosti uložit zaměstnanci
povinnost zúčastnit se určitého školení či kurzu (§
230 zákoníku práce).
Účast na školení a studiu za účelem prohloubení
kvalifikace je pak výkonem práce, za kterou náleží zaměstnanci řádná
mzda dle pracovní smlouvy, nikoliv náhrada mzdy. Naopak neuposlechnutí příkazu
k účasti na školení za účelem prohloubení kvalifikace je porušením právních
povinností, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a lze z něj
vyvodit příslušné důsledky.
Pokud se kurz v rámci prohlubování kvalifikace koná po
pracovní době zaměstnance, jedná se o přesčasovou práci. Protože zákoník
práce v
§ 93 odst. 2 stanoví, že
zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci i na dobu nepřetržitého odpočinku
mezi dvěma směnami, je povinností zaměstnance se tohoto kurzu zúčastnit. Pak
zaměstnanci za dobu účasti na kurzu náleží mzda a příplatek za práci přesčas
nebo náhradní volno.
Protože náklady spojené s prohloubením kvalifikace
zaměstnanců nese zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen podrobit se závaznému
pokynu zaměstnavatele, aby se zúčastnil školení k prohloubení kvalifikace, bez
ohledu na výši nákladů s tím spojených. Je totiž věcí úvahy zaměstnavatele,
jaké náklady hodlá vynaložit na prohlubování kvalifikace zaměstnance k výkonu
práce sjednané v pracovní smlouvě. Pokud náklady na prohlubování kvalifikace
přesahují možnosti zaměstnavatele, účast na příslušném školení zaměstnanci
neuloží, i kdyby bylo prohloubení kvalifikace v zájmu jeho i zaměstnance.
PROHLOUBENÍ KVALIFIKACE A UZAVŘENÍ KVALIFIKAČNÍ
DOHODY
DOTAZ Č. 2
Zaměstnavatel vysílá zaměstnance na tříměsíční kurz svářečů z
důvodu prohloubení kvalifikace. Navrhl mu uzavření kvalifikační dohody a
požaduje, aby se zaměstnanec zavázal, že po skončení kurzu u něho bude dva roky
pracovat, jinak bude povinen zaměstnavateli vrátit náklady za kurz. Má na to
zaměstnavatel právo?
Zaměstnavatel může zaměstnanci v případě, že
předpokládané náklady vynaložené na prohloubení kvalifikace zaměstnance
dosahují alespoň částky 75 000 Kč, nabídnout uzavření písemné dohody,
aby si zabezpečil ochranu finančních prostředků, vynaložených na prohloubení
kvalifikace zaměstnance.
V této dohodě se zaměstnavatel zaváže vytvořit
zaměstnanci reálné podmínky k prohloubení kvalifikace poskytnutím hmotného
zabezpečení a pracovních úlev (např. mzdu za dobu účasti na kurzu, studijním
volnem, náhradou cestovného apod.) a zaměstnanec se zaváže kvalifikaci si řádně
prohloubit a setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru (může
být vyžadováno nejvýše 5 let). Zaměstnanec může (ale nemusí) nabídku
zaměstnavatele na uzavření dohody akceptovat. Prohloubení kvalifikace podmíněné
uzavřením výše uvedené dohody (u prohlubování kvalifikace s náklady
převyšujícími 75 000 Kč) zaměstnanci nelze uložit jako povinnost.
Kvalifikační dohoda, která musí být uzavřena
písemně, jinak je neplatná, musí podle
§ 234 odst. 3 zákoníku práce
obsahovat:
druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele
v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec
povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v
zaměstnání.
ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE V SOULADU S POTŘEBOU
ZAMĚSTNAVATELE
DOTAZ Č. 3
Jsme základní škola s 1. - 9. ročníkem (příspěvková
organizace). Na 1. stupni ZŠ zaměstnáváme učitele, který nemá pro tuto činnost
kvalifikaci (vystudoval střední obor s maturitou). Nyní studuje na pedagogické
fakultě studijní program magisterský v kombinovaném studiu. Jak je to s
uvolňováním a poskytováním pracovního volna na toto studium? Má nárok na
náhradu mzdy či nikoliv?
Především byste si měli ujasnit, zda toto zvyšování
kvalifikace je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Pokud ano, pak
zákoník práce v
§ 232 odst. 1 stanoví, že
nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci
od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo
platu ve výši průměrného výdělku:
v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování,
výuce nebo školení,
2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci
studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky,
maturitní zkoušky nebo absolutoria,
10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce,
bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou
je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném
vysokou školou,
40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné
zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství
a hygieny a státní doktorské zkoušky.
K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci
pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k
vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném
ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti
se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek
zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance
setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5
let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které
zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když
zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek
zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace.
Protože žádný právní předpis nestanoví, že by musela
být výše uvedená dohoda sjednána při zahájení studia nebo před jeho zahájením,
je možné tuto dohodu uzavřít i dodatečně, nikoliv však se zpětnou
platností.
Jestliže výše uvedená dohoda mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem uzavřena nebyla, protože toto zvyšování kvalifikace není v souladu
s potřebou zaměstnavatele, měl zaměstnanec před započetím studia požádat
zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna na dny studia, určení čerpání
dovolené nebo poskytnutí náhradního volna, které si napracuje.
NahoruVYUŽITÍ ZAMĚSTNANCOVY KVALIFIKACE V BUDOUCNU
DOTAZ Č. 4
Jsme příspěvková organizace zřízená ministerstvem a
zaměstnáváme zaměstnance, který se rozhodl studovat vysokou školu. Na práci,
kterou vykonává, mu stačí středoškolské vzdělání, avšak v budoucnu počítáme s
tím, že bychom zaměstnance zařadili na práci, kde bude nutné vysokoškolské
vzdělání. Máme povinnost uzavřít s tímto zaměstnancem kvalifikační dohodu, nebo
mu můžeme poskytnout studijní úlevy i bez této dohody?
Podle
§ 232 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat
zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení, je-li předpokládané zvýšení
kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele.
Pokud jsou splněny podmínky uvedené v
§ 232 zákoníku práce a zaměstnavatel se rozhodne poskytovat
zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení, může s ním uzavřít dohodu
podle
§ 232 až § 235 zákoníku práce, kterou se zaměstnavatel
zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a
hmotného zabezpečení a zaměstnanec se zavazuje zvýšit si kvalifikaci a setrvat
u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle po dobu pěti let, v pracovním poměru
nebo mu uhradit náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, a to i tehdy,
jestliže zaměstnanec rozváže pracovní poměr před zvýšením kvalifikace.
Zákoník práce neukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít
dohodu, upravuje tuto skutečnost jen jako možnost. V současné praxi je
pravidlem, že zaměstnavatel, který se při splnění stanovených podmínek rozhodne
poskytovat studujícímu při zaměstnání pracovní úlevy, s ním uzavře dohodu podle
§ 232 zákoníku práce. Protože, jak uvádíte, jste
příspěvkovou organizací, domnívám se, že poskytování náhrady mzdy při studiu a
neuzavření dohody by mohlo být považováno za porušení některých jiných právních
předpisů.
NahoruPOSTGRADUÁLNÍ VÝCVIK
DOTAZ Č. 5
Nastoupil jsem do zaměstnání, kde vykonávám rodinného poradce
v sociálních službách. Mám vysokoškolské magisterské vzdělání na filozofické
fakultě. Zaměstnavatel požaduje, abych absolvoval postgraduální výcvik. Pokud
zahájím tento postgraduální…