Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novinky v poskytování peněžité pomoci v mateřství

10.10.2025, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2025.21.03
Novinky v poskytování peněžité pomoci v mateřství

Mgr. Michaela Hradcová

Novela zákona o nemocenském pojištění, uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 300/2025, rozšiřuje možnosti, jak čerpat peněžitou pomoc v mateřství – a to i pro OSVČ a ženy bez účasti na zdravotním pojištění.

STÁVAJÍCÍ STAV

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen "ZNP"), obsahuje kompletní právní úpravu (hmotněprávní i procesněprávní) věnující se poskytování dávek ze systému nemocenského pojištění. Jednou z těchto dávek je peněžitá pomoc v mateřství (dále jen "PPM"). V tomto článku se budeme podrobněji věnovat poskytování PPM v souvislosti s porodem druhého a dalšího dítěte.

Podle stávajícího znění § 19 odst. 3 ZNP se u zaměstnankyně, které vznikne z téhož zaměstnání nárok na PPM v souvislosti s porodem dalšího dítěte, porovnají denní vyměřovací základy zjištěné pro výpočet předchozí PPM a této další PPM a použije se ten, který je vyšší. Porovnání denních vyměřovacích základů je možné jen tehdy, pokud nárok na další PPM vznikl do 4 let věku předchozího dítěte. Z této právní úpravy vyplývá, že tento postup porovnání denních vyměřovacích základů a následně využití výhodnějšího lze aplikovat pouze v případě zaměstnankyně, nikoliv v případě osoby samostatně výdělečně činné (dále jen "OSVČ"). Důležitou a v určitém směru limitující je i podmínka, že nárok na další PPM musí vzniknout ze stejného zaměstnání jako u předchozí PPM a současně toto zaměstnání musí v době vzniku nároku na další PPM nadále trvat.

DŮVOD A CÍLE NOVELY

Z předchozích řádků je zřejmé, že již stávající znění ZNP operuje s možností porovnat denní vyměřovací základy a použít výhodnější. Tato úprava se zaváděla z toho důvodu, aby nebyly znevýhodňovány ty matky, které se například vrátí po porodu prvního dítěte do práce na zkrácený úvazek a po dvou letech nastoupí na další PPM s druhým dítětem. U tohoto druhého dítěte by byl denní vyměřovací základy vlivem zkráceného úvazku pravděpodobně nižší než u prvního dítěte. Oproti tomu matce, která by se do práce mezi první a druhým dítětem vůbec nevrátila, by se počítala PPM u druhého dítěte z obdobného denního vyměřovacího základu, který byl zjištěn u prvního dítěte, protože dny, za které je vyplácena PPM a rodičovská dovolená jsou tzv. vyloučenými dny (srov. § 18 odst. 7 ZNP). Vyloučené dny se nezahrnují do rozhodného období, podle kterého se určuje denní vyměřovací základ pro výpočet dávky.

Novela ZNP obsažená v zákoně č. 300/2025 Sb., která vstoupí v účinnost od 1. 7. 2026, má za cíl rozšířit postup porovnávání denních vyměřovacích základů, resp. možnost využít denní vyměřovací základ zjištěný u předchozí PPM, i o další situace, které v praxi nastávají a tím umožnit širší poskytování PPM. Co je třeba v souvislosti s touto novelou zmínit, je to, že významně zasahuje do tzv. pojistného principu, kdy zavádí nárok na PPM i u žen, které v době vzniku sociální události, která zakládá nárok na PPM, nejsou účastny nemocenského pojištění (a neplyne jim ani ochranná lhůta podle § 15 ZNP).

NOVÉ PŘÍPADY, KDY JE MOŽNÉ POROVNÁVAT DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Zákon č. 300/2025 Sb. obsahuje nové znění § 19 odst. 3 ZNP. Podle této nové právní úpravy bude možné porovnat denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí PPM s denním vyměřovacím základem zjištěným pro výpočet PPM v souvislosti s porodem dalšího dítěte a použít výhodnější nejen u zaměstnankyň, ale i u OSVČ. Nové znění § 19 odst. 3 ZNP je totiž formulováno obecně pro pojištěnky, nikoliv pouze pro zaměstnankyně.

Dále bude moct být porovnáván denní vyměřovací základ i v případech, kdy nárok na PPM v souvislosti s porodem dalšího dítěte vznikne z jiného zaměstnání, než ze kterého vznikl nárok na předchozí PPM.

Příklad č. 1

Zaměstnankyně nastoupila na PPM v souvislosti s porodem prvního dítěte, které se narodilo dne 1. 1. 2025, na tuto PPM jí vznikl nárok ze zaměstnání A, které dnem 31. 1. 2025 skončilo. Od 1. 7. 2025 nastoupila zaměstnankyně do nového zaměstnání B. Ze zaměstnání B splní podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM (podmínka uvedená v § 32 odst. 2 ZNP) a vznikne jí nárok na další PPM v souvislosti s porodem druhého dítěte, na kterou nastoupí dne 15. 3. 2027. Protože ale v zaměstnání B pracuje na zkrácený úvazek, denní vyměřovací základ pro výpočet PPM u druhého dítěte je nižší než denní vyměřovací základ pro výpočet PPM u prvního dítěte. První dítě se narodilo 1. 1. 2025, na PPM v souvislosti s druhým dítětem zaměstnankyně nastoupí 15. 3. 2025, což znamená, že nástup na druhou PPM nastane v období do 4 let ode dne porodu předchozího dítěte. Je tak možné porovnat denní vyměřovací základy pro výpočet PPM u prvního dítěte a druhého dítěte. Pokud bude denní vyměřovací základ pro výpočet PPM u prvního dítěte vyšší, bude se moci použít i pro výpočet PPM u druhého dítěte.

V souvislosti s novým zněním § 19 odst. 3 ZNP je