V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při řešení neplaceného volna (a také neomluvené absence) vychází ve zdravotním pojištění zejména z ustanovení § 3 odst. 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"). Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence.
U osob, pro které naopak neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 ZPZP (viz dále), není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě. Přitom není důležité, jak dlouho zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci trvá.
V dále uvedených příkladech budeme vycházet z podmínky, že pro zaměstnance a zaměstnavatele platí v souvislosti s poskytnutím neplaceného volna ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část.
V důsledku rozsáhlé neomluvené absence zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnancem. Tento zaměstnanec však předtím čerpal řádnou dovolenou, na kterou mu ovšem po krácení z titulu neomluvené absence nárok nevznikl. V měsíci červnu 2023, ve kterém zaměstnavatel přečerpanou dovolenou řešil, byl dosažený příjem 28 000 Kč, výše náhrady za přečerpanou dovolenou činila 7 200 Kč.
Při posuzování přečerpané dovolené je zapotřebí návazně vycházet z ustanovení § 222 odst. 4 ZP, podle kterého je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. Při výpočtu výše pojistného za měsíc červen zaměstnavatel odúčtuje náhradu mzdy 7 200 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 20 800 Kč. Kdyby po odečtení náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou poklesl výsledný příjem pod 17 300 Kč (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), provedl by zaměstnavatel standardně dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.
Žena ukončila rodičovskou dovolenou a její pracovněprávní vztah nadále trvá. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data do zaměstnání opět nastoupí.
Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená jako "státní kategorie" (rodičovský příspěvek byl již dříve vyčerpán), oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem "U". V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena zákonné podmínky podle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) ZPZP, vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a zaměstnavatel nemusí dodržet u zaměstnankyně minimální vyměřovací základ, takže z důvodu neplaceného volna nebude odvedeno žádné pojistné.
Řešení této situace má však ještě jeden aspekt. Pokud žena nebude mít po celé období neplaceného volna příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, je za ni plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"). V této souvislosti zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem "L" (v podstatě ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem "T". Těmito dvěma kódy se vymezuje období, po které je za dotyčnou osobu plátcem pojistného stát.
Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 4. 5. 2023, v měsíci květnu měl pouze neplacené volno.
Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 4 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako: (4:31) x 17 300 = 2 232,25 Kč, kde:
-
4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu 2023
-
31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci
-
17 300 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2023
Pojistné z této poměrné části minima činí 302 Kč (0,135 x 2 232,25) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.
dostupný obsah
