Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nemoc zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění

28.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7.3 Nemoc zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Nemoc hraje ve zdravotním pojištění v přímé souvislosti s placením pojistného velmi důležitou roli, přitom je důležité, zda trvá nejméně jeden celý kalendářní měsíc anebo dobu kratší než kalendářní měsíc.

Nemoc zaměstnance po celý kalendářní měsíc

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění následující:

  • vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí,

  • takového zaměstnance vykazuje zaměstnavatel v Přehledu měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem (nemocná osoba, zaměstnaná na základě pracovní smlouvy, se v příslušném kalendářním měsíci započítává do celkového počtu zaměstnanců),

  • nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně vydokladováno (kopií neschopenky),

  • bez ohledu na nemoc má pojištěnec řešen u pracovní smlouvy pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno).

Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce

V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) ZPVZP, kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl, a musí být při odvodu pojistného dodržena.

Příklad

Příklad:

V případě nemoci v období 6. 5. – 26. 5. 2020 činil za měsíc květen příjem zaměstnance při zkráceném pracovním úvazku na základě pracovní smlouvy 4 000 Kč.

Protože nemoc trvala 21 kalendářních dnů, musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minima za celkem 10 kalendářních dnů mimo období nemoci, tedy částka 4 709,67 Kč [(10:31) x 14 600]. Pojistné ve výši 13,5 % činí 636 Kč a bude zaplaceno zaměstnavatelem té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. S ohledem na příjem 4 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 540 Kč. Jedna třetina (180 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (360 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 709,67 Kč, tj. 96 Kč. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Z celkové částky pojistného 636 Kč tak zaplatí zaměstnanec 276 Kč (180 + 96) a zaměstnavatel 360 Kč.

Kdyby příjem zaměstnance činil alespoň 4 709,67 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše vyměřovacího základu a žádný další dopočet by neprováděl.

Tento dopočet a doplatek pojistného se nejčastěji provádí při zkráceném pracovním úvazku u pracovní smlouvy nebo u některé z dohod. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) řeší pouze tehdy, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 3 000 Kč nebo u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel odvodu pojistného a dodržení zákonného minima sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Příklad

Příklad – nemoc není po celý kalendářní měsíc, bez zúčtovaného příjmu:

Zaměstnanec je nepřetržitě nemocen například od 2. 1. 2020 (čtvrtek) až do konce ledna, případně déle, neboli dne 1. 1. nemocen není,