Kterých chyb se zaměstnavatelé nejčastěji dopouštějí, nebo jinak také řečeno, na co si má zaměstnavatel dát pozor, aby mu u zdravotní pojišťovny nevznikl problém?
Zaměstnavatelé představují pro každou zdravotní pojišťovnu rozhodující skupinu plátců pojistného do systému veřejného zdravotního pojištění, kdy hradí pojistné jak sami za sebe, tak odvádějí i pojistné sražené svým zaměstnancům. Nejdůležitější povinností zaměstnavatele je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a v zákonem stanovené výši a plnit oznamovací povinnost, tedy oznamovat zdravotní pojišťovně změny za své zaměstnance. Pojistné hrazené zaměstnavatelem musí být za příslušný kalendářní měsíc odvedeno zdravotní pojišťovně (připsáno na její účet, případně zaplaceno v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny) nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
Jestliže zaměstnavatel uhradí pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, pak platí, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet zdravotní pojišťovny provedl, byť pod nesprávným variabilním symbolem. Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit, to znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci. Proto musí zaměstnavatel požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, vhodné je platbu doložit výpisem z účtu. Obdobně se postupuje i v případech, kdy je úhrada provedena na nesprávný účet.
Co se týká oznamování změn, pak platí, že zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně do osmi dnů nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání. Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle bodu 3 nebo bodu 5 § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"). Mimoto zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance (pojištěnce) pojistné, jsou-li mu tyto skutečnosti známy a zaměstnancem doloženy. Za porušení některé z těchto povinností může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč.
NEPROVEDENÍ DOPOČTU A DOPLATKU POJISTNÉHO DO MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU
Pokud zaměstnavatel musí při odvodu pojistného přihlížet k minimu platnému pro zaměstnance, pak je chybou, když při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc a při příjmu nižším, než je aktuální výše minimální mzdy, neprovede dopočet do minimálního vyměřovacího základu (kterým je právě minimální mzda), ale odvede pojistné ze skutečné výše příjmu.
Proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance (a při následném odvodu pojistného) musí zaměstnavatel vždy vyhodnotit, zda pro zaměstnanou osobu a pro něj jako plátce pojistného platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, či nikoli. Pokud má zaměstnavatel k dispozici doklad, na jehož základě nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), pak je vyměřovacím základem dosažený příjem a žádný dopočet se neprovádí. Takovým dokladem je například rozhodnutí o přiznání důchodu zaměstnanci (taktéž i rozhodnutí o přiznání předčasného starobního důchodu s odloženou výplatou), o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu zaměstnance, potvrzení o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu, čestné prohlášení zaměstnance o skutečnosti, že je současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy apod. Tento doklad zaměstnavatel na vyžádání předkládá kontrolnímu orgánu zdravotní pojišťovny. Vždy je však potřebné dbát na to, aby příslušný doklad pokryl svojí platností celé období trvání zaměstnání.
Pokud zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc neprovede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč, nebo alternativně do poměrné části minima, nastane-li u zaměstnance některá ze situací snižujících minimální vyměřovací základ na poměrnou část dle § 3 odst. 9 ZPZP, vyměří zdravotní pojišťovna dlužné pojistné a současně bude uplatňovat penále.
ODVOD POJISTNÉHO NESPRÁVNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNĚ
Jak vyplývá z ustanovení § 12 písm. b) ZVZP, je jednou z povinností zaměstnance ve zdravotním pojištění sdělit zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. Na základě této informace je povinností zaměstnavatele vystavit zaměstnanci o této skutečnosti písemné potvrzení a následně přesměrovat platby pojistného od určitého data (standardně od 1. 1. nebo od 1. 7.) ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k příslušnému datu přestoupil. Pokud zaměstnavatel toto neučiní, vzniká u zaměstnancovy bývalé zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Naopak zdravotní pojišťovna, které platby řádně náležejí, bude po zaměstnavateli povinně uplatňovat dlužné pojistné včetně penále.
V této souvislosti by měl být zaměstnavatel obzvláště obezřetný, pokud zúčtuje bývalému zaměstnanci odměnu po skončení zaměstnání (viz dále). K zaměstnavateli se totiž nemusí dostat informace o tom, že bývalý zaměstnanec případně změnil zdravotní pojišťovnu. Platí zásada, že odvod pojistného ze zúčtované odměny musí být proveden ve prospěch té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna v měsíci, do kterého je příjem zúčtován.
NEDOSTATKY PŘI PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI
Jak je výše uvedeno, oznamování změn za zaměstnance zdravotní pojišťovně je jednou z důležitých zákonných povinností zaměstnavatele. Mezi nejčastější chyby patří například:
-
nedodržení osmidenní (nebo dvacetidenní) lhůty pro oznámení změny – viz výše,
-
nepřesné sdělení vzniku zaměstnání u dohod. U dohody o pracovní činnosti a u dohody o provedení práce sděluje zaměstnavatel kódem "P" nástup zaměstnance do zaměstnání ke dni, ve kterém osoba poprvé po uzavření…
dostupný obsah
