Do doby, než nabude účinnosti zákon č. 266/2006 Sb. o
úrazovém pojištění (ke dni redakční uzávěrky schválil Senát posunutí jeho
účinnosti na 1. 1. 2013), je zaměstnavatel povinen postupovat podle
§ 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb.,
starý zákoník práce, tj. přihlásit se k zákonnému pojištění
odpovědnosti zaměstnavatele pro případ vzniku pracovního úrazu a nemoci z
povolání (dále jen zákonné pojištění). Přitom postupuje podle vyhlášky č.
125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění
odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání,
ve znění pozdějších předpisů. Zákonné pojištění se nevztahuje na
zaměstnavatele, kteří mají postavení státního orgánu. Jedná se např. o
ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy ČR (viz zákon č. 2/1969 Sb.,
o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky).
NahoruPovinnost se přihlásit k zákonnému pojištění
Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního
pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence
zaměstnavatele. Znamená to, že i když zaměstnavatel sjedná s jediným
zaměstnancem dohodu o provedení práce a jiné zaměstnance nezaměstnává, je
povinen se přihlásit k zákonnému pojištění.
Zaměstnavatel je povinen se bez zbytečného odkladu
písemně přihlásit k zákonnému pojištění organizační jednotce pojišťovny, v
jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště), a uvést své
identifikační číslo. Zaměstnavatelé, jejichž vznik se váže k datu po 31. 12.
1992, se pojišťují u Kooperativy, pojišťovny, a. s. Pokud zaměstnavatelé měli
sjednáno zákonné pojištění u České pojišťovny, a. s. (pojištění měli sjednáno k
31. 12. 1992), plní tuto povinnost vůči České pojišťovně, a. s.
Výpočet pojistného pro účely zákonného pojištění odpovědnosti
zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Novelou zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen zákon), došlo od 1. 1. 2008 k zavedení tzv. maximálního vyměřovacího
základu. V
§ 15a ZoPSZP se stanoví, že maximálním
vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši
48násobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se maximální
vyměřovací základ zjišťuje, je kalendářní rok. Tím došlo k omezení placení
pojistného. Při dosažení maximálního vyměřovacího základu se z příjmu
zaměstnance nad tuto výši sociální zabezpečení neodvádí. Pro rok 2009 činí
maximální vyměřovací základ 1 130 640 Kč.
Při výpočtu pojistného pro účely zákonného pojištění je
třeba vycházet při výpočtu pojistného placeného zaměstnavatelem z ustanovení
§ 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb.: Pojistné si vypočítává zaměstnavatel
ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
dle zvláštního zákona. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích
základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto
období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze
této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní
činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.
Podle stanoviska MF ČR zveřejněného dne 16. 6. 2008 je
nutné pro účely zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání postupovat tak, že se pojistné na
zákonné pojištění odvede z příjmů, které podléhají odvodu sociálního pojištění,
avšak bez ohledu na stanovení maximálního vyměřovacího základu. Tento
postup vyplývá z výkladu, že podle § 12 vyhlášky č.125/1993 Sb. existují
dva základy:
základ pro výpočet pojistného na zákonné pojištění;
vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a státní
politiku zaměstnanosti.
Oba tyto základy se stanovují shodně podle
§ 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen
ZoPSZP). Totožnost obou základů se však týká pouze způsobu jejich stanovení,
tj. určení, které složky příjmu zaměstnance se do základu započítávají a které
nikoliv.
Omezení uvedené v
§ 15a ZoPSZP se na výši základu pro
pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevztahuje.
Tímto ustanovením došlo k omezení pouze jednoho (vyměřovací základ pro pojistné
na sociální zabezpečení) z obou vyměřovacích základů. Omezení druhého základu
(základ pro výpočet pojistného na zákonné pojištění) z ustanovení
§ 15a nevyplývá. Zaměstnavatel je tedy
povinen vypočítat pojistné na zákonné pojištění ze základu, který je shodný s
postupem pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální
zabezpečení, avšak bez ohledu na maximální vyměřovací základ.
S účinností od 1. 1. 2009 došlo k další změně v zákoně
č. 589/1992 Sb. Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové
pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob
podle
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a nejsou od daně osvobozeny a které mu
zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, jež zakládá účast na
nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. Zúčtovaným
příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto
zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k
jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za
zaměstnance.
Do vyměřovacího základu se nezahrnují příjmy:
náhrada škody podle zákoníku práce,
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné na základě
zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., zákon
č. 218/2002 Sb., zákon č. 312/2002 Sb.) a odměna při skončení funkčního období
náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., 129/2000 Sb., 131/2000 Sb.,
věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.,
odměny vyplácené podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a
zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího
návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí
jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní ohromy, požáru,
ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného
invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance v měsíci, kdy
má zaměstnanec započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z
důvodu, že tento příjem není v peněžní formě,…