Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Mzdová účtárna v příkladech

27.1.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer
ODVOD POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZE SKUTEČNÉ VÝŠE PŘÍJMU

     V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka a pojistné pak nemusí být odváděno z minimálního vyměřovacího základu, nebo naopak zda musí být ze strany zaměstnavatele proveden v příslušném kalendářním měsíci dopočet do minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy 8 000 Kč) tak, aby byl zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem. Mezi zaměstnance, pro které neplatí minimální vyměřovací základ, řadíme ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“), osobu:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

  2. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

  3. která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

  4. která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

  5. za kterou je plátcem pojistného i stát, pokud některá z výše uvedených skutečností trvá po celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem zaměstnance je za této situace skutečná výše dosaženého příjmu, minimální vyměřovací základ nemusí být respektován.

Příklad č. 1

Hrubý příjem zaměstnance v pracovním poměru se pohybuje v rozpětí 6 000 Kč až 7 500 Kč. Tento zaměstnanec je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou a platí měsíční zálohy 1 601 Kč. Je za této situace zaměstnavatel povinen dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu?

Při placení pojistného na zdravotní pojištění za tohoto zaměstnance je zapotřebí vycházet ze znění § 3 odst. 8 písm. d) ZoPVZP. Podle tohoto ustanovení (viz výše) je u těchto zaměstnanců vyměřovacím základem jejich skutečný příjem. V této souvislosti bude z pracovního poměru odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč.

Pokud by však tento zaměstnanec neplatil zálohy na pojistné jako OSVČ alespoň v minimální výši, muselo by být za něj v zaměstnání odvedeno v daném kalendářním měsíci pojistné nejméně v částce 1 080 Kč (13,5 % z minimální mzdy 8 000 Kč).

Příklad č. 2

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 5 000 Kč. Současně má uzavřenou pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, kde dosahuje hrubého příjmu 22 000 Kč.

Za předpokladu, že zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v tomto případě dopočet do zákonného minima 8 000 Kč, ale pojistné se odvádí ze skutečné výše zaměstnancova příjmu. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance vyšší než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem „balancuje“ na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku 8 000 Kč, musí být v tomto případě informován další zaměstnavatel. Z hlediska placení pojistného postačí, když úhrn příjmů zaměstnance dosáhne v kalendářním měsíci minimální mzdy - v takovém případě žádný ze zaměstnavatelů dopočet neprovádí.

Příklad č. 3

Poživateli invalidního důchodu byl v měsíci lednu zúčtován hrubý příjem 4 500 Kč, mimoto mu zaměstnavatel poskytnul v tomto měsíci tři dny neplaceného volna.

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění poskytuje takovému zaměstnanci určitá zvýhodnění, spočívající ve skutečnosti, že:

  • pojistné odvádí zaměstnavatel ze skutečné výše příjmu,

  • v případě neplaceného volna se pojistné neodvádí.

Pro