Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Mzdová účtárna v příkladech - Příplatky ke mzdě a odměna za pracovní pohotovost

4.1.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, stanoví povinnost zaměstnavatele vyplácet ve stanovených případech příplatky k dosažené mzdě odvozené z průměrného výdělku. Jde o příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za noční práci. Jediný příplatek, který je odvozen z hodinové minimální mzdy, je příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Dále je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost.

1. Příplatek za práci přesčas (§ 114 ZP)

     Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši alespoň 25 % průměrného výdělku.

     U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce (maximálně do 150 hodin) sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší. Práce přesčas je práce, která je konána na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

ZAMĚSTNANEC VYKONÁ PRÁCI PŘESČAS A NEČERPÁ NÁHRADNÍ VOLNO

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době. Daný kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 160 hodin, zaměstnanec má základní mzdu 15 000 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88,32 Kč. Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas, a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. V kolektivní smlouvě ani ve vnitřním mzdovém předpisu není ujednání o vyšším příplatku za práci přesčas, a proto zaměstnanci náleží dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Výpočet základní mzdy: 15 000 : 160 x (160 + 18) = 16 687,50 Kč, zaokr. 16 688 Kč

Příplatek za práci přesčas: 88,32 x x 25 % x 18 = 397,44 Kč, zaokr. 397 Kč

Celková mzda včetně práce přesčas: 16 688 + 397 = 17 085 Kč

ZAMĚSTNANEC VYKONÁ PRÁCI PŘESČAS A ČERPÁ NÁHRADNÍ VOLNO

     Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na čerpání náhradního volna za práci přesčas. Zaměstnanec vykoná práci přesčas a čerpá náhradní volno v daném měsíci. V takovém případě dochází ke kompenzaci výkonu práce přesčas a náhradního volna (zaměstnanec obdrží mzdu za výkon práce bez práce přesčas).

Příklad č. 2

Daný kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 168 hodin. Měsíční mzda činí 15 800 Kč. Zaměstnanec v jednom týdnu odpracuje 8 hodin práce přesčas, ve druhém týdnu čerpá náhradní volno v rozsahu 8 hodin.

Výpočet mzdy: (15 800 : 168) x 168 = 15 800 Kč

     Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na čerpání náhradního volna za práci přesčas. Zaměstnanec vykoná práci přesčas v jednom měsíci a čerpá náhradní volno v následujícím měsíci.

Příklad č. 3

Daný kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 168 hodin. Měsíční mzda činí 15 800 Kč. Zaměstnanec odpracuje 8 hodin práce přesčas, v následujícím měsíci čerpá náhradní volno v rozsahu 8 hodin. V následujícím měsíci je nominální fond pracovní doby 184 hodin.

S použitím § 353 odst. 3 ZP a v rámci liberalizace pracovněprávních vztahů lze postupovat dvojím způsobem.

Postup č. 1

Zaměstnavatel v měsíci výkonu práce přesčas poskytne mzdu za výkon práce bez příplatku za práci přesčas a v den čerpání náhradního volna neposkytne nic.

Výpočet mzdy v 1. měsíci: 15 800 : 168 x (168 + 8) = 16 552,38 Kč, zaokr. 16 553 Kč

Výpočet mzdy v následujícím měsíci: 15 800 : 184 x (184 - 8) = 15 113,04 Kč, zaokr. 15 114 Kč.

Postup č. 2

Zaměstnavatel v měsíci výkonu práce přesčas poskytne mzdu bez práce přesčas a v měsíci čerpání náhradního volna mzdu nekrátí (tento postup je podmíněn souhlasem zaměstnance).

Výpočet mzdy v 1. měsíci: (15 800 : 168) x x 168 = 15 800 Kč

Výpočet mzdy v následujícím měsíci: (15 800 : 184) x 184 = 15 800 Kč

2. Příplatek za práci ve svátek (§ 115 ZP)

     Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

ZAMĚSTNANEC DO PRÁCE NEJDE

     Vzhledem k tomu, že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou mzda neuchází, obdrží celou nekrácenou měsíční mzdu, neboť výše měsíční mzdy je poskytována v nekrácené výši bez ohledu na počet dnů v měsíci. Tento postup je však podmíněn zakotvením uvedeného principu ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Příklad č. 4

Předpokládejme, že kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den. Zaměstnanec má měsíční mzdu 15 800 Kč.

Měsíční mzda (plat): (15 800 : 176) x 176 = 15 800 Kč.

Ze samotného výpočtu je patrné, že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou mzda neušla a zaměstnanec dostane nekrácenou měsíční mzdu.

     Zaměstnavatel uplatňuje měsíční formu mzdy, ale bude v případě svátku uplatňovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Příklad č. 5

Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den, zaměstnanec má měsíční mzdu 15 800 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 93,50 Kč, zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.

Poměrná část měsíční mzdy: (15 800 : 176) x 168 = 15 081,82 Kč, zaokr. 15 082 Kč

Náhrada mzdy za den svátku: 93,50 x 8 = 748 Kč

Celková výše mzdy: 15 082 + 748 = 15 830 Kč

     U zaměstnanců, kteří jsou odměňovaní hodinovou mzdou, mzda v důsledku svátku ušla, a proto musí vždy obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Příklad č. 6

Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den, zaměstnanec má hodinovou mzdu 90 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 93,50 Kč, pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.

Mzda za výkon práce: 90 x 168 = 15 120 Kč

Náhrada mzdy za den svátku: 93,50 x 8 = 748 Kč

Celková výše mzdy: 15 120 + 748 = 15 868 Kč

ZAMĚSTNANEC JDE V DEN SVÁTKU DO PRÁCE

     Nutno upozornit, že v případě výkonu práce ve svátek zaměstnanci vzniká nejprve nárok na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek a pouze v případě dohody se zaměstnavatelem příplatek za práci ve svátek.

ZAMĚSTNANEC NEČERPÁ NÁHRADNÍ VOLNO ZA PRÁCI VE SVÁTEK

     Zaměstnanci náleží dosažená mzda a za každou hodinu odpracovanou ve svátek příplatek alespoň ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.

Příklad č. 7

Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má měsíční mzdu 15 800 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88,50 Kč. Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval 176 hodin, z toho 8 hodin činila práce ve svátek. Zaměstnavatel poskytuje pouze zákonnou výši příplatku za práci ve svátek. Za práci ve svátek nečerpal náhradní volno.

Výše měsíční mzdy za 176 hodin: 15 800 Kč

Příplatek za práci ve svátek: 8 x 88,50= 708 Kč

Celková mzda: 15 800 + 708 = 16 508 Kč

Příklad č. 8

Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval 176 hodin, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88 Kč, jeho hodinová mzda činí 85 Kč. Zaměstnanec ve svátek odpracoval 8 hodin. Zaměstnavatel poskytuje pouze zákonnou výši příplatku za práci ve svátek.

Mzda za výkon práce: 85 x 176 = 14 960 Kč

Příplatek za práci ve svátek: 88 x 8 = 704 Kč

Celková mzda: 14 960 + 704 = 15 664 Kč

ZAMĚSTNANEC ČERPÁ NÁHRADNÍ VOLNO ZA PRÁCI VE SVÁTEK

     Je-li zaměstnanec odměňován mzdou, v případě čerpání náhradního volna za práci ve svátek obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Příklad č. 9

Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 15 800 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč. V daném měsíci odpracoval stanovenou pracovní dobu (176 hodin celkem, z toho svátek činil 8 hodin). Zaměstnanec za práci ve svátek čerpal náhradní volno.

Výpočet mzdy za odpracovanou dobu: (15 800 : 176) x 168 = 15 081,82 Kč, zaokr. 15 082 Kč

Výpočet náhrady mzdy při čerpání náhradního volna: 85,78 x 100 % x 8 = 686,24 Kč, zaokr. 686 Kč

Celková mzda: 15 082 + 686 = 15 768 Kč

Příklad č. 10

Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má hodinovou mzdu 85 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč. V daném měsíci odpracoval stanovenou pracovní dobu (176 hodin, z toho ve svátek 8 hodin), zaměstnanec za práci ve svátek čerpal náhradní volno.

Mzda za výkon práce: 168 x 85 = 14 280 Kč

Náhrada mzdy v době čerpání náhradního volna za svátek: 8 x 85,78 x 100 % = 686,24 Kč, zaokr. 686 Kč

Celkem mzda: 14 280 + 686 = 14 966 Kč

     Doplňujeme, že při odměňování platem (§ 122 ZP) se v případě čerpání náhradního volna za práci ve svátek plat nekrátí.

     Pro ilustraci uvádíme ještě příklady při výkonu práce přesčas ve svátek:

Příklad č.11

Zaměstnanec pracuje v rámci 40 hodinové týdenní pracovní doby. Daný kalendářní měsíc má nominální fond