NahoruVydání zápočtového listu
Kdybych se Vás zeptal, co musíte vydat zaměstnanci
v souvislosti se skončením pracovního poměru, zřejmě byste vyhrkli, že
potvrzení o zaměstnání alias zápočtový list. Pokud bych měl doplňující
otázku, kdy nejpozději je třeba takovou povinnost vůči zaměstnanci
splnit, možná byste se zarazili, možná by někteří z Vás nejistě podotkli,
že do osmi dnů od skončení pracovního poměru. Na co bych se raději pak už vůbec
neptal (protože u některých zaměstnavatelů je to skoro pravidlem), je to,
zda může zaměstnavatel vydání potvrzení o zaměstnání podmínit např. vrácením
svěřených předmětů nebo náhradou zaměstnancem údajně způsobené škody.
Takže popořadě a vycházeje z judikatury Nejvyššího
soudu. Povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a
uvést v něm stanovené skutečnosti musí být splněna nejpozději v den skončení
pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Žádnou lhůtu osmi
dnů zákoník práce zaměstnavateli za tímto účelem neposkytuje. Osobně si ale
dokážu představit situaci, kdy to bude pro zaměstnavatele stěží splnitelné,
zvláště půjde-li o nepracovní den a dřívější vydání zápočtového listu nebylo
možné. Důležité je, aby zaměstnavatel zbytečně nemeškal a zaměstnanci
potvrzení nezadržoval.
Splnění zmíněné povinnosti nesmí zaměstnavatel
ničím podmiňovat, to platí rovněž o vrácení svěřených předmětů nebo úhradě
případně způsobené škody. Jsem si dobře vědom toho, že někteří zaměstnavatelé
takto postupují a třeba se jim to i „vyplácí“, ale kromě rizika uložení pokuty
od orgánu inspekce práce nesou též riziko žaloby na náhradu škody ze strany
bývalého zaměstnance. To se ostatně stalo, byť z trochu jiného důvodu, i
zaměstnavateli v dotčeném soudním sporu. Zaměstnanec s ním rozvázal pracovní
poměr okamžitým zrušením pro nevyplacení mzdy. Bezmála 2 týdny po skončení
pracovního poměru požádal zaměstnavatel (bývalého) zaměstnance o osobní
schůzku, na které by byla „prodiskutována, objasněna a prokázána základní
fakta“ týkající se pracovního poměru s tím, že do té doby zaměstnavatel není
schopen se zaměstnancem „plně uzavřít pracovní poměr a všechny potřebné doklady
včetně vydání zápočtového listu“. Potvrzení o zaměstnání bylo zaměstnanci
vydáno až po 4 měsících od skončení pracovního poměru. Zaměstnanec mezitím
uzavřel pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem. Tento pracovněprávní
vztah s ním byl ale rozvázán zrušením ve zkušební době, přičemž jako důvod
uvedl nový zaměstnavatel, že zaměstnanec „přes veškeré své sliby neprokázal
ukončení předchozího zaměstnání předložením zápočtového listu“. V
návaznosti na to žaloval zaměstnanec svého bývalého zaměstnavatele na
náhradu škody v podobě ušlé mzdy u nového zaměstnavatele za dobu do vydání
potvrzení o zaměstnání.
Soud jeho žalobě vyhověl a náhradu škody mu přiznal.
Vyšel z toho, že nesplní-li zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci při
skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání, je odůvodněn závěr, že
porušili právní povinnost v rámci plnění úkolů zaměstnavatele ti zaměstnanci,
kteří jednali jeho jménem. Vznikne-li zaměstnanci následkem porušení této
právní povinnosti škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit. Škoda může
zaměstnanci v tomto případě vzniknout rovněž tím, že nebyl přijat do pracovního
poměru u jiného zaměstnavatele a že proto nedosáhl výdělku, který by mu
jinak - nebýt porušení povinnosti uložené zaměstnavateli - náležel.
Nevydání potvrzení o zaměstnání zaměstnavatelem při skončení pracovního poměru
může podle názoru Nejvyššího soudu vést ke ztrátě výdělku zaměstnance u jeho
nového zaměstnavatele také v případě, že tento zaměstnavatel sice sjedná se
zaměstnancem pracovní poměr, aniž by mu zaměstnanec předložil potvrzení…
dostupný obsah
