Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

JAK SE DOROZUMĚT NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI - OBECNÁ PRAVIDLA KOMUNIKACE

21.7.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V současné době výrazně narůstá potřeba komunikovat s lidmi z různých zemí a světadílů, a to na společenské i obchodní úrovni. K tomu je třeba, abychom si osvojili alespoň základní znalosti o chování v zemích různých kultur, společenských tradic a náboženství.

     Je třeba si uvědomit, že každý cizinec je v té které zemi stále cizí, a je tedy na mušce svého tamějšího okolí, které bedlivě sleduje jeho chování a reakce na jakékoli okolní podněty. Co můžeme udělat pro to, aby nás toto prostředí akceptovalo? Je jasné, že jakékoli nepřátelské či komplexy zatížené gesto je vnímáno negativně, zatímco otevřenost, vstřícnost, pochopení a úcta k místním pravidlům a zvyklostem bývá kladně oceněna. Totéž však platí i v případě, jsme-li hostiteli jakéhokoli zahraničního návštěvníka, zejména pak si musíme dát pozor, hostíme-li cizince pocházejícího ze země s tradicemi, zvyklostmi a náboženstvím zcela odlišnými od těch našich či obecně středoevropských. Je nutné, abychom byli dobře připraveni a ochotni k dialogu s lidmi z odlišných prostředí, abychom je chtěli a uměli respektovat. Totéž ale naopak můžeme žádat i my od nich. Teprve oboustranná snaha o vzájemné porozumění může vést k plodnému dialogu a jednání.

     Rozdíly v úzu chování existují nejen mezi různými kulturami, ale v jejich rámci jsou ovlivněny i věkem, sociálním postavením, pohlavím atd. Příprava na jednání s lidmi z odlišného kulturního zázemí může pomoci najít i vlastní cestu, vlastní způsob jednání založený již na schopnosti empatie, vciťování se do jiných lidí, tedy na tzv. emoční inteligenci, která dnes začíná být, nejen ve světě obchodu, velmi ceněna.

     Skutečnost, že různé kultury se na ty ostatní dívají odlišně, je neoddiskutovatelná. Vezmeme si např. naše vlastní vnímání lidí z východu a lidí ze západu. Je rozšířeno povědomí, že lidé z tzv. „západu“ vnímají lidi z „východu“ jako jakési chudé příbuzné, kulturně i ekonomicky zaostalé. Takto se my díváme na lidi dále na východ od nás a stejně pohlížejí např. Němci, Francouzi, Angličané zase na nás, zahrnujíce nás mezi obyvatele bývalého „východního“ bloku. Naproti tomu lidé v Africe, jihovýchodní Asii, Latinské Americe mohou na Evropany obecně pohlížet jako na bohaté „bílé“, potomky kolonizátorů, kteří způsobili jejich současnou bídu.

     Chceme-li, aby nás všude přijímali jako rovnocenné partnery, musíme být dostatečně vyzbrojeni základními znalostmi o kulturách, s nimiž hodláme komunikovat, a to po všech stránkách, od způsobu chování na ulici po znalost společenské etikety ve světě obchodních jednání. Měli bychom také poznat, chápat a respektovat odlišná stanoviska lidí z jiných kultur, chovat se slušně, neprovokovat a verbálně i neverbálně srozumitelně komunikovat.

     Co je možné