3.10.13
Finanční investice u PO
Ing. Zdeněk Morávek
NahoruPojem
I příspěvkové organizace mohou být v situaci, kdy budou investovat své volné finanční prostředky do některého finančního produktu. Protože se jedná o případy, které nejsou tak časté, jako v podnikatelské sféře, mohou nastat pochybnosti, jak tento případ zaúčtovat a daňově posoudit. Alespoň základní seznámení s touto problematikou si klade za cíl tento komentář.
V případě příspěvkových organizací zřízených ÚSC platí, že příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem.
Příslušná úprava je obsažena v § 36 zákona č. 250/2000 Sb. Příspěvková organizace nemá právo nakupovat akcie či jiné cenné papíry, a to ani tehdy, kdyby s tím zřizovatel vyslovil souhlas. To neplatí pro přijímání cenných papírů jako protihodnoty za její pohledávky vůči jiným subjektům, kdy zákon takové právní jednání umožňuje po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Vzhledem k orgánu zřizovatele, který by měl souhlas udělovat, by mělo obecně postačovat písemné zachycení "souhlasného" usnesení v zápisu ze schůze rady obce či kraje, ale lze doporučit v tomto případě vyhotovení samostatného písemného souhlasu, který bude z usnesení vycházet. Souhlas je totiž v souladu s požadavky § 37b výše uvedeného zákona vždy součástí právního jednání, a není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží, nezpůsobuje žádné právní následky (jde o zdánlivé, nicotné právní jednání, na které se pohlíží, jako by nebylo učiněno).
Ustanovení výše uvedeného § 36 je dalším z řady ustanovení, jež omezují možnost příspěvkové organizace ze své vlastní vůle vstupovat do právních vztahů, které zákonodárce považuje z určitých důvodů za rizikové pro příspěvkovou organizaci, potažmo pro veřejné prostředky zřizovatele. Jedná se a priori o takové právní vztahy, u nichž lze předpokládat jisté zvýšené nebezpečí ohrožení majetku zřizovatele. V tomto případě je důvodem především zabránění rizikovým finančním operacím.
I přesto, že cenné papíry se budou u příspěvkových organizací vyskytovat výjimečně, nastíníme alespoň úplné základy této oblasti.
NahoruFinanční majetek
Finanční majetek účetní předpisy pro vybrané účetní jednotky, mezi které příspěvkové organizace patří, rozdělují na dlouhodobý a krátkodobý, základním kritériem je předpokládaná doba držby. Jak vyplývá z § 17 vyhlášky č. 410/2009 Sb. mezi dlouhodobý finanční majetek patří:
-
majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem, které obsahují majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem, které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv,
-
majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem obsahují majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem, které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv,
-
dluhové cenné papíry držené do splatnosti obsahují zejména dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a předpoklad držet je do splatnosti,
-
termínované vklady dlouhodobé obsahují zejména termínované vklady u bank s dobou splatnosti delší než jeden rok, vkladové listy a depozitní certifikáty,
-
ostatní dlouhodobý finanční majetek obsahuje ostatní dlouhodobý finanční majetek, který neobsahují výše uvedené položky.
U vkladů do obchodních korporací rozlišujeme, zda v příslušné korporaci společník uplatňuje rozhodující vliv (účet 061), podstatný vliv (účet 062), nebo je vklad v kategorii ostatního dlouhodobého finančního majetku (účet 069).
Co se rozumí rozhodujícím vlivem je vymezeno v § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující vliv v obchodní korporaci uplatňuje takzvaná "ovládající osoba". Tou je podle § 75 zákona o obchodních korporacích:
- osoba, která může jmenovat, nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního nebo dozorčího orgánu,
- osoba disponující alespoň 40 % hlasovacích práv v obchodní korporaci, pokud neexistuje jiná osoba s větším, nebo stejným objemem hlasovacích práv (to neplatí v případě, kdy by s tímto druhým společníkem bylo jednáno ve shodě).
Uvedená hranice 40 % může za určitých okolností klesnout až na 30 %.
Podstatný vliv zákon o obchodních korporacích nevymezuje, ale § 22 odst. 5 ZoÚ stanoví, že podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.
Situace v praxi může být, a také bývá, složitější, ale v tuto chvíli se spokojme s tím, že rozhodující kritérium bude výše podílu. Orientačně tak, že 20 až 40 % bude představovat podstatný vliv a nad 40 % potom rozhodující vliv.
V případě, že v dané společnosti není vykonáván rozhodující/společný ani podstatný vliv, účtujeme majetkové podíly na účet 069.
Příspěvková organizace přijme jako protihodnotu za pohledávku, a to se souhlasem zřizovatele, 68 ks akcí společnosti ČEZ.
Tyto akcie budou zaúčtovány na účet 069.
Co se týká dluhových cenných papírů, v tomto případě je podmínkou pro zařazení do dlouhodobého finančního majetku nikoliv předpokládaná doba držby delší než jeden rok, ale pouze záměr a předpoklad držet je do splatnosti.
Příspěvková organizace přijme jako protihodnotu za pohledávku, a to se souhlasem zřizovatele, státní pokladniční poukázky se splatností 3 měsíce. Předpokládá, že je bude držet do splatnosti. V takovém případě by se mělo jednat, i přes krátkou dobu 3 měsíců, o dlouhodobý majetek, protože je splněn předpoklad a záměr držby do splatnosti.
Příspěvková organizace přijme jako protihodnotu za pohledávku, a to se souhlasem zřizovatele, výhodně komerční dluhopisy se splatností 10 let. V tomto případě předpokládá, že se jedná o rizikovější investici a při výhodném kurzu tyto dluhopisy prodá.
V tomto případě by se mělo jednat o krátkodobý finanční majetek, jedná se o cenný papír k obchodování.
Stručně doplňme, že dluhové cenné papíry upravuje zejména zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s touto úpravou je dluhopis cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu.
Výnos dluhopisu lze určit zejména:
- pevnou úrokovou sazbou,
- rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,
- slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, včetně jakékoliv prémie splatné při předčasné splatnosti dluhopisu, nebo
- pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou například z jiných úrokových sazeb či úrokových výnosů, pohybu měnových kurzů, finančních indexů či cen komodit.
Pro úplnost ještě uveďme, že zákon o dluhopisech potom vymezuje také zvláštní kategorie dluhopisů, což jsou:
-
Státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou,
-
Komunální dluhopisy, což jsou dluhopisy vydávané územním samosprávným celkem.
-
Kryté dluhopisy,
-
Vyměnitelné a prioritní dluhopisy,
-
Podřízené dluhopisy,
-
Sběrné dluhopisy.
Kategorie ostatního dlouhodobého finančního majetku by měla zahrnovat případy jiných cenných papírů, které nebyly určeny k obchodování. Na účtu 069 většinou najdeme:
-
Dlouhodobě držené podíly ve společnostech, kde účetní jednotka nemá rozhodující ani podstatný vliv,
-
Podílové listy s odkazem, že jejich předpokládaná držba je delší než 1 rok.
Podílové listy jsou častým případem investování, zejména ze strany územních samosprávných celků, a to pro jejich určitou bezpečnost, či menší rizikovost této investice.
Doplňme, že podílový list je v souladu s § 8 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu. Jedná se tedy o investici do podílového fondu, peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu. Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu, a to v poměru podle hodnoty vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.
Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený. Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů. Naprosto zásadní potom je, že s podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho vlastníka.
Tato pravidla neplatí u uzavřeného podílového fondu. Tam je počet vydávaných podílových listů omezen (proto uzavřený) a povinnost odkupu zákon v případě uzavřených podílových fondů upravuje pouze jako fakultativní právo.
Do dlouhodobého, ale i krátkodobého finančního majetku zařazují účetní předpisy také termínované vklady. Termínovaný vklad je druh spořicího účtu určeného ke garantovanému zúročení vložených finančních prostředků. Na rozdíl od klasického spořicího účtu si ho však klient sjednává na předem vymezenou dobu a úrok. Po sjednanou dobu nesmí peníze vybírat ani vkládat. Z toho důvodu je i úroková sazba u termínovaných vkladů zpravidla vyšší než u běžných spořicích účtů.
Z právního hlediska je aplikována smlouva o jednorázovém vkladu, která je upravena v § 2680 OZ.…
dostupný obsah