Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

23.4.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Změny účinné v nemocenském pojištění od 1. ledna 2009 se do určité míry projevily i v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění. Jednou z nich jsou právě podmínky pro posuzování osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti. V této souvislosti je podstatnou změnou zvýšení částky zakládající účast na nemocenském pojištění. Do konce roku 2008 bylo touto rozhodnou částkou 400 Kč, od 1. ledna 2009 dochází k jejímu zvýšení na 2 000 Kč. O vzniku nebo zániku účasti zaměstnance na zdravotním pojištění rozhoduje v případě dohody o pracovní činnosti výhradně výše hrubého příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce, v tomto případě se nepřihlíží například k podmínkám platným u nemocenského pojištění u tzv. prací malého rozsahu.

ZÁKONNÁ ÚPRAVA

     Ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoVZP) se osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud dosáhne příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění, neboli dosáhne v kalendářním měsíci roku 2009 „započitatelného příjmu“ (vyměřovacího základu) nejméně 2 000 Kč. Podmínky, na základě kterých lze se zaměstnancem uzavřít dohodu o pracovní činnosti, jsou stanoveny v § 76 zákoníku práce.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období od 13. 1. do 23. 1. 2009 s hrubým příjmem za odpracované dny ve výši 3 500 Kč.

Zúčtovaný hrubý příjem svojí výší zakládá v měsíci lednu účast zaměstnance na zdravotním pojištění, proto je tato osoba považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Na základě těchto skutečností postupuje zaměstnavatel následovně:

  • přihlásí a odhlásí zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny (za podmínek uvedených v závěru),

  • odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu.

Dopočet do částky minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč se neprovádí, jelikož příjem zaměstnance přesáhl za 11 kalendářních dnů trvání zaměstnání poměrnou část (PČ) minimální mzdy, která se vypočte takto: PČ = (11 : 31) x 8 000 = 2 838,71 Kč.

Na základě takto sjednané dohody o pracovní činnosti má tato osoba v měsíci lednu 2009 vyřešen svůj pojistný vztah.

Poznámka: Podmínkou pro účast zaměstnance na zdravotním pojištění je tedy u dohod o pracovní činnosti dosažení příjmu minimálně ve výši 2 000 Kč, pro účely účasti se tato částka nesnižuje na poměrnou část.

NEPRAVIDELNÁ VÝŠE PŘÍJMU

     Příjem zaměstnance, sjednaný na základě dohody o pracovní činnosti, je zpravidla buď pevný (tj. v určité výši), nebo se může měnit s ohledem na kvalitu a množství práce, odvedené podle požadavku zaměstnavatele.

Příklad č. 2

Pracovník, na kterého se vztahuje podmínka odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na období od 12. 2. (kdy začal vykonávat práci) do 31. 5. 2009. Jedná se o jediné zaměstnání, a protože zaměstnanec současně není OSVČ, zabezpečuje zaměstnavatel odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu, resp. z jeho poměrné části. Za jednotlivé měsíce byl zaměstnanci zúčtován hrubý příjem následovně:

únor 5 750 Kč 
březen 7 600 Kč 
duben 1 800 Kč 
květen 11 000 Kč 

V návaznosti na tyto podmínky je postup zaměstnavatele následující:

  1. Nejpozději do 20. 2. přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 12. 2.

  2. Za měsíc únor odvést pojistné z hrubé mzdy 5 750 Kč v částce 777 Kč. Doplatek není nutno provádět, neboť výše příjmu přesahuje poměrnou část minimální mzdy za dobu 17 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci.

  3. Protože výše příjmu za měsíc březen nedosahuje částky minimální mzdy, odvede zaměstnavatel pojistné takto:

    • z hrubého příjmu zaměstnance 7 600 Kč vypočte 13,5 %, což činí 1 026 Kč. Jednu třetinu z této částky (342 Kč) srazí zaměstnanci, dvě třetiny (684 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů;

    • z „rozdílové“ částky vyměřovacích základů 400