3.11.2 Dávky nemocenského pojištění
Ing. Marta Ženíšková
Z nemocenského pojištění náleží nemocenské až od 22. dne trvání
pracovní neschopnosti, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), ošetřovné a
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Dávky poskytuje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje OSSZ podklady pro
výpočet výše dávky, pro posouzení nároku na dávku a na její poskytování.
Zaměstnanec předkládá zaměstnavateli žádosti o dávky a další doklady
související s poskytováním dávek. Zaměstnanec, který uplatňuje nárok na dávku z
ochranné lhůty (nemocenské nebo PPM), musí žádost o dávku předložit
zaměstnavateli, u něhož naposledy pracoval.
Nárok na dávku nemá zaměstnanec, který v den vzniku sociální
události, která je podmínkou pro vznik nároku na dávku, není účasten
nemocenského pojištění nebo mu netrvá ochranná lhůta.
Denní vyměřovací základ
Dávky se vypočítávají z denního vyměřovacího základu (DVZ) nebo z
pravděpodobného příjmu.
DVZ se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů v rozhodném období a z
počtu započitatelných kalendářních dnů rozhodného období.
Vyměřovacím základem je úhrn hrubých příjmů v kalendářním měsíci, z
nichž se platí pojistné na sociální zabezpečení.
Započitatelnými dny jsou kalendářní dny rozhodného období po odpočtu
vyloučených dnů.
Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které
nenáleží náhrada mzdy, včetně dnů neplaceného volna (tzv. neplacené dovolené),
dále dny pracovní neschopnosti, včetně dnů, za které náleží náhrada mzdy v
prvních 21 dnech trvání pracovní neschopnosti. Vyloučenými dny jsou například
dny ošetřování člena rodiny s nárokem i bez nároku na ošetřovné, mateřská a
rodičovská dovolená, dny pracovního volna k přednáškové činnosti, k činnosti
vedoucích táborů pro děti.
Vyloučenými dny nejsou, i když se jedná o omluvenou nepřítomnost v
práci bez náhrady mzdy, dny pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec
způsobil úmyslně. Rozhodným obdobím, v němž se zjišťují započitatelné příjmy a
vyloučené dny, je:
-
12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. Není-li v
rozhodném období žádný započitatelný příjem, nebo alespoň 7 započitatelných
dnů, je rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž je alespoň 30
započitatelných dnů. V případě, že by se takový rok nenašel, vypočte se dávka z
pravděpodobné výše příjmu. Zaměstnavatel musí pravděpodobnou výši příjmu
vyplnit na první straně tiskopisu „Příloha k žádosti o:“, který připojuje k
žádosti o dávku.
-
Od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který
předchází měsíci, v němž vznikl nárok na dávku. Není-li v tomto rozhodném
období aspoň 7 započitatelných dnů, vypočte se dávka z pravděpodobné výše
příjmu.
-
Od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, jestliže
nárok na dávku vznikl v tom měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání.
Není-li v tomto rozhodném období aspoň 7 započitatelných dnů, vypočte se dávka
z pravděpodobné výše příjmu.
Pravděpodobný příjem je příjem, který je započitatelný do
vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, jehož by
zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, ve kterém vznikl nárok
na dávku, v průměru na jeden kalendářní den tohoto měsíce, pokud by ve
stanoveném rozsahu pracoval celý měsíc. U zaměstnání malého rozsahu se
pravděpodobný příjem stanoví tak, že dosažený příjem v tomto měsíci se dělí 30
dny. Výši pravděpodobného příjmu uvádí zaměstnavatel na tiskopise „Příloha k
žádosti o:“.
Příklad 1
Zaměstnanec nastoupil 3. března do zaměstnání, 6. března byl uznán
práceneschopným, pracovní neschopnost trvala do května. Má stanovenu měsíční
mzdu 24 000 Kč, poskytnutí dalšího plnění se nepředpokládá. V rozhodném období
od 3. do 31. března jsou jen 3 započitatelné dny (není jich alespoň 7), proto
nemocenské bude vypočteno z pravděpodobného příjmu. Částka 24 000 Kč se musí
dělit 30 kalendářními dny měsíce března, výsledek činí 800 Kč. Tato částka je
pravděpodobným příjmem.
Stanovení rozhodného období v některých případech
Rozhodné období začíná:
-
Ode dne následujícího po skončení zaměstnání, jestliže
zaměstnanec uplatňuje nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty.
Skončilo-li zaměstnání 30. 6., stanoví se rozhodné období k 1. 7. (12 měsíců se
stanoví za období od 1. 7. předcházejícího roku do 30. 6., kdy zaměstnání
naposledy trvalo), i když by zaměstnanec byl uznán práce neschopným v ochranné
lhůtě až od 2. 7. nebo zaměstnankyně by nastupovala na PPM v srpnu nebo v září
nebo i později.
-
Od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud žena
nastoupila na PPM později (například nastoupila na začátku 5. týdne před
očekávaným dnem porodu). Doba od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu
se jí započte do podpůrčí doby pro poskytování PPM.
-
Ode dne vstupu do zaměstnání po propuštění z výkonu trestu
odnětí svobody, pokud zaměstnání trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody.
Tak například byl-li zaměstnanec propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody 18.
září, do zaměstnání nastoupil po dohodě se zaměstnavatelem až 2. října a v
prosinci by byl uznán práceneschopným, je rozhodným obdobím období od 2. října
do 30. listopadu.
-
K převedení na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo
kojení, je-li to výhodnější.
-
Ke dni převzetí dítěte do péče nebo ke dni převzetí ošetřování
při střídání se v péči.
Vypočtený DVZ se musí OSSZ redukovat podle tří redukčních
hranic.
Vypočtený DVZ se redukuje tak, že:
-
z částky do 838 Kč (do první redukční hranice) se u nemocenského
a ošetřovného započítává 90 %, u ostatních dávek 100 %,
-
z částky nad 838 Kč do 1 257 Kč (mezi 1. a 2. redukční hranicí)
se započítává u všech dávek 60 %,
-
z částky mezi 1 257 Kč a 2 514 Kč (mezi 2. a 3. redukční
hranicí) se započítává u všech dávek 30 %,
k částce nad 2 514 Kč se nepřihlíží (cca nad 75 500 Kč měsíčního
příjmu).
Příklad 2
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 5. dubna, 18. srpna byl uznán
práceneschopným do 15. září.
Rozhodným obdobím je období od 5. dubna do 31. července. V tomto
období vyměřovací základy za duben až červenec činily 15 000 Kč + 18 000 Kč +
17 000 Kč + 21 000 Kč, celkem 71 000 Kč. V rozhodném období je v jednotlivých
měsících kalendářních dnů 26 (duben, od vstupu do zaměstnání), 31 (květen), 30
(červen) a 31 (červenec), celkem 118 kalendářních dnů.
V rozhodném období:
Vyloučenými dny je jen 15 dnů ošetřování dítěte. Započitatelných
dnů rozhodného období je 103 (118 – 15). DVZ činí 689,32 Kč, po redukci 620,38
Kč (90 % z 689,32 Kč); DVZ po redukci se zaokrouhlí na korunu nahoru, na 621
Kč. Z této částky se vypočte nemocenské. Nemocenské činí 60 % z této částky
(372,60 Kč, po zaokrouhlení 373 Kč za kalendářní den od 8. do 15. září; den 8.
září je 22. dnem trvání pracovní neschopnosti).
Všechny dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní
dny (i za soboty, neděle a svátky).
Nemocenské
Nemocenské náleží z důvodu pracovní neschopnosti a karantény (dále
jen PN). Výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ.
Podpůrčí doba (doba poskytování nemocenského) činí 380 kalendářních
dnů od vzniku PN. Do této podpůrčí doby se započítávají předchozí dny trvání PN
v období 380 dnů před vznikem PN; předchozí doby PN se nezapočtou, jestliže
účast na nemocenském pojištění trvala aspoň 190 dnů od skončení poslední
PN.
Příklad 3
Zaměstnanec byl uznán PN od 16. června 2012. Podpůrčí doba by
skončila 30. června 2013 (380. dnem PN), pokud by PN tak dlouho trvala, a před
16. červnem 2012 by v období od 1. června 2011 do 15. června 2012 nebyl
práceneschopným. Jestliže byl v tomto období práceneschopným:
-
pouze od 1. července do 30. září 2011, nezapočte se těchto 92
kalendářních dnů do podpůrčí doby, protože od 30. září 2011 trvalo zaměstnání
(účast na nemocenském pojištění) více než 190 kalendářních dnů,
-
od 1. července do 30. září 2011 z důvodu pracovního úrazu (92
dnů) a od 1. února do 30. března 2012 z důvodu nemoci (59 dnů), do podpůrčí
doby se započte 151 dnů (92 + 59), do podpůrčí doby se započítávají i doby
pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání. Od skončení
poslední pracovní neschopnosti (od 30. března 2012) do vzniku pracovní
neschopnosti 16. června neuplynulo 190 dnů trvání zaměstnání (účasti).
Nemocenské může být poskytováno nejdéle v době 229 kalendářních dnů (380 – 151)
od 16. června 2011.
Poživatelům starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3.
stupně náleží nemocenské:
-
jen po dobu 63 kalendářních dnů při jedné PN nebo při více
pracovních neschopnostech v kalendářním roce. To platí i v případě PN z důvodu
pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
-
jen do skončení pracovního vztahu,
-
jen vznikla-li PN v době trvání zaměstnání (nemocenské
nenáleží z ochranné lhůty).
Zaměstnanec může v době pracovní neschopnosti po část dne pracovat
a po část dne pobírat…