Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Dávky nemocenského pojištění

10.5.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.11.2
Dávky nemocenského pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Z nemocenského pojištění náleží nemocenské až od 22. dne trvání pracovní neschopnosti, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Dávky poskytuje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje OSSZ podklady pro výpočet výše dávky, pro posouzení nároku na dávku a na její poskytování.

Zaměstnanec předkládá zaměstnavateli žádosti o dávky a další doklady související s poskytováním dávek. Zaměstnanec, který uplatňuje nárok na dávku z ochranné lhůty (nemocenské nebo PPM), musí žádost o dávku předložit zaměstnavateli, u něhož naposledy pracoval.

Nárok na dávku nemá zaměstnanec, který v den vzniku sociální události, která je podmínkou pro vznik nároku na dávku, není účasten nemocenského pojištění nebo mu netrvá ochranná lhůta.

Denní vyměřovací základ

Dávky se vypočítávají z denního vyměřovacího základu (DVZ) nebo z pravděpodobného příjmu.

DVZ se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů v rozhodném období a z počtu započitatelných kalendářních dnů rozhodného období.

Vyměřovacím základem je úhrn hrubých příjmů v kalendářním měsíci, z nichž se platí pojistné na sociální zabezpečení.

Započitatelnými dny jsou kalendářní dny rozhodného období po odpočtu vyloučených dnů.

Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada mzdy, včetně dnů neplaceného volna (tzv. neplacené dovolené), dále dny pracovní neschopnosti, včetně dnů, za které náleží náhrada mzdy v prvních 21 dnech trvání pracovní neschopnosti. Vyloučenými dny jsou například dny ošetřování člena rodiny s nárokem i bez nároku na ošetřovné, mateřská a rodičovská dovolená, dny pracovního volna k přednáškové činnosti, k činnosti vedoucích táborů pro děti.

Vyloučenými dny nejsou, i když se jedná o omluvenou nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy, dny pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec způsobil úmyslně. Rozhodným obdobím, v němž se zjišťují započitatelné příjmy a vyloučené dny, je:

  • 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. Není-li v rozhodném období žádný započitatelný příjem, nebo alespoň 7 započitatelných dnů, je rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž je alespoň 30 započitatelných dnů. V případě, že by se takový rok nenašel, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu. Zaměstnavatel musí pravděpodobnou výši příjmu vyplnit na první straně tiskopisu "Příloha k žádosti o:“, který připojuje k žádosti o dávku.

  • Od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikl nárok na dávku. Není-li v tomto rozhodném období aspoň 7 započitatelných dnů, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu.

  • Od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, jestliže nárok na dávku vznikl v tom měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání. Není-li v tomto rozhodném období aspoň 7 započitatelných dnů, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu.

Pravděpodobný příjem je příjem, který je započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, jehož by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, ve kterém vznikl nárok na dávku, v průměru na jeden kalendářní den tohoto měsíce, pokud by ve stanoveném rozsahu pracoval celý měsíc. U zaměstnání malého rozsahu se pravděpodobný příjem stanoví tak, že dosažený příjem v tomto měsíci se dělí 30 dny. Výši pravděpodobného příjmu uvádí zaměstnavatel na tiskopise "Příloha k žádosti o:“.

Příklad 1

Zaměstnanec nastoupil 3. března do zaměstnání, 6. března byl uznán práceneschopným, pracovní neschopnost trvala do května. Má stanovenu měsíční mzdu 24 000 Kč, poskytnutí dalšího plnění se nepředpokládá. V rozhodném období od 3. do 31. března jsou jen 3 započitatelné dny (není jich alespoň 7), proto nemocenské bude vypočteno z pravděpodobného příjmu. Částka 24 000 Kč se musí dělit 30 kalendářními dny měsíce března, výsledek činí 800 Kč. Tato částka je pravděpodobným příjmem.

Stanovení rozhodného období v některých případech

Rozhodné období začíná:

  • Ode dne následujícího po skončení zaměstnání, jestliže zaměstnanec uplatňuje nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty. Skončilo-li zaměstnání 30. 6., stanoví se rozhodné období k 1. 7. (12 měsíců se stanoví za období od 1. 7. předcházejícího roku do 30. 6., kdy zaměstnání naposledy trvalo), i když by zaměstnanec byl uznán práce neschopným v ochranné lhůtě až od 2. 7. nebo zaměstnankyně by nastupovala na PPM v srpnu nebo v září nebo i později.

  • Od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud žena nastoupila na PPM později (například nastoupila na začátku 5. týdne před očekávaným dnem porodu). Doba od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu se jí započte do podpůrčí doby pro poskytování PPM.

  • Ode dne vstupu do zaměstnání po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, pokud zaměstnání trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody. Tak například byl-li zaměstnanec propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody 18. září, do zaměstnání nastoupil po dohodě se zaměstnavatelem až 2. října a v prosinci by byl uznán práceneschopným, je rozhodným obdobím období od 2. října do 30. listopadu.

  • K převedení na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení, je-li to výhodnější.

  • Ke dni převzetí dítěte do péče nebo ke dni převzetí ošetřování při střídání se v péči.

Vypočtený DVZ se musí OSSZ redukovat podle tří redukčních hranic.

Vypočtený DVZ se redukuje tak, že:

  • z částky do 838 Kč (do první redukční hranice) se u nemocenského a ošetřovného započítává 90 %, u ostatních dávek 100 %,

  • z částky nad 838 Kč do 1 257 Kč (mezi 1. a 2. redukční hranicí) se započítává u všech dávek 60 %,

  • z částky mezi 1 257 Kč a 2 514 Kč (mezi 2. a 3. redukční hranicí) se započítává u všech dávek 30 %,

k částce nad 2 514 Kč se nepřihlíží (cca nad 75 500 Kč měsíčního příjmu).

Příklad 2

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 5. dubna, 18. srpna byl uznán práceneschopným do 15. září.

Rozhodným obdobím je období od 5. dubna do 31. července. V tomto období vyměřovací základy za duben až červenec činily 15 000 Kč + 18 000 Kč + 17 000 Kč + 21 000 Kč, celkem 71 000 Kč. V rozhodném období je v jednotlivých měsících kalendářních dnů 26 (duben, od vstupu do zaměstnání), 31 (květen), 30 (červen) a 31 (červenec), celkem 118 kalendářních dnů.

V rozhodném období:

  • 15 dnů ošetřoval dítě,

  • 7 dnů měl dovolenou,

  • 1 den měl neomluvenou absenci,

  • 1 den měl pracovní volno na pohřeb rodiče.

Vyloučenými dny je jen 15 dnů ošetřování dítěte. Započitatelných dnů rozhodného období je 103 (118 – 15). DVZ činí 689,32 Kč, po redukci 620,38 Kč (90 % z 689,32 Kč); DVZ po redukci se zaokrouhlí na korunu nahoru, na 621 Kč. Z této částky se vypočte nemocenské. Nemocenské činí 60 % z této částky (372,60 Kč, po zaokrouhlení 373 Kč za kalendářní den od 8. do 15. září; den 8. září je 22. dnem trvání pracovní neschopnosti).

Všechny dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny (i za soboty, neděle a svátky).

Nemocenské

Nemocenské náleží z důvodu pracovní neschopnosti a karantény (dále jen PN). Výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ.

Podpůrčí doba (doba poskytování nemocenského) činí 380 kalendářních dnů od vzniku PN. Do této podpůrčí doby se započítávají předchozí dny trvání PN v období 380 dnů před vznikem PN; předchozí doby PN se nezapočtou, jestliže účast na nemocenském pojištění trvala aspoň 190 dnů od skončení poslední PN.

Příklad 3

Zaměstnanec byl uznán PN od 16. června 2012. Podpůrčí doba by skončila 30. června 2013 (380. dnem PN), pokud by PN tak dlouho trvala, a před 16. červnem 2012 by v období od 1. června 2011 do 15. června 2012 nebyl práceneschopným. Jestliže byl v tomto období práceneschopným:

  1. pouze od 1. července do 30. září 2011, nezapočte se těchto 92 kalendářních dnů do podpůrčí doby, protože od 30. září 2011 trvalo zaměstnání (účast na nemocenském pojištění) více než 190 kalendářních dnů,

  2. od 1. července do 30. září 2011 z důvodu pracovního úrazu (92 dnů) a od 1. února do 30. března 2012 z důvodu nemoci (59 dnů), do podpůrčí doby se započte 151 dnů (92 + 59), do podpůrčí doby se započítávají i doby pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání. Od skončení poslední pracovní neschopnosti (od 30. března 2012) do vzniku pracovní neschopnosti 16. června neuplynulo 190 dnů trvání zaměstnání (účasti). Nemocenské může být poskytováno nejdéle v době 229 kalendářních dnů (380 – 151) od 16. června 2011.

Poživatelům starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně náleží nemocenské:

  • jen po dobu 63 kalendářních dnů při jedné PN nebo při více pracovních neschopnostech v kalendářním roce. To platí i v případě PN z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

  • jen do skončení pracovního vztahu,

  • jen vznikla-li PN v době trvání zaměstnání (nemocenské nenáleží z ochranné lhůty).

Zaměstnanec může v době pracovní neschopnosti po část dne pracovat a po část dne