Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 95 Pracovní pohotovost

11.8.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.95 § 95 Pracovní pohotovost

JUDr. Věra Bognárová

HLAVA VII

Pracovní pohotovost

§ 95

  1. Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140.
  2. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat; odměna podle § 140 za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas (§ 93).

  3. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.

Komentář
Komentář

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 78 odst. 1 písm. a) a h) – definice pracovní doby a pracovní pohotovosti

    • § 96 – evidence pracovní pohotovosti

    • § 140 – odměna za pracovní pohotovost

Komentář
Komentář

Pracovní pohotovost

Pracovní pohotovostí je od 1. 1. 2007 pouze doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, avšak je držena na místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel vyžaduje, aby zaměstnanec byl bezodkladně připraven k výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele, považuje se i tato situace za pracovní dobu. Pracovní pohotovost může být konána v jakémkoliv se zaměstnancem dohodnutém místě, nejčastěji půjde o jeho bydliště, ale může to být jakékoliv jiné místo. Zaměstnanec není povinen na základě zákona pracovní pohotovost držet, zaměstnavatel ji může na zaměstnanci požadovat pouze za podmínky, že se na tom se zaměstnancem dohodne. Rozsah pracovní pohotovosti není zákonem omezen, a proto záleží na dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem, jak a zda omezí rozsah držení pracovní pohotovosti.

Dohoda o výkonu pracovní pohotovosti

Dohoda o výkonu pracovní pohotovosti nemusí být písemná, dohodnout její výkon je možné i ústně a v rámci této dohody je možné na zaměstnanci požadovat výkon pracovní pohotovosti. Je možné se na výkonu pracovní pohotovosti dohodnout v pracovní smlouvě nebo i v jiné písemné dohodě. Místo výkonu pracovní pohotovosti může být měněno, protože je zákoník práce žádným způsobem neomezuje. Místo držení pracovní pohotovosti může být sjednáváno opakovaně na různá místa vždy při nařizování konkrétní pracovní pohotovosti, záleží výhradně na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele. V rámci dohodnutých limitů pracovní pohotovosti může potom zaměstnavatel na zaměstnanci výkon pracovní pohotovosti požadovat. Jestliže nebude dohoda o výkonu pracovní pohotovosti se zaměstnancem sjednána, nemůže ji na zaměstnanci požadovat, a pokud by zaměstnanec výkon pracovní pohotovosti odmítl, nejedná se z jeho strany o porušení právních povinností.

Místo výkonu pracovní pohotovosti

Je-li sjednáváno místo, v němž se bude zaměstnanec po dobu pracovní pohotovosti zdržovat, je nutné toto místo zvolit i v závislosti na faktickou možnost zaměstnance dostavit se v potřebné době z dohodnutého místa na pracoviště zaměstnavatele.

Odměna za pracovní pohotovost

Za dobu držení pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna, která se poskytuje podle § 140 ZP. Odměna je stanovena ve výši minimálně 10 % průměrného výdělku. Odměna za pracovní pohotovost není mzdou, proto se také nezapočítává pro zjišťování průměrného výdělku. Držení pracovní pohotovosti není pracovní dobou, a proto se také nezapočítává do pracovní doby. Zaměstnavatel podle § 96 ZP musí vést evidenci pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.

Pracovní pohotovost a práce přesčas

Jestliže zaměstnanec v době pracovní pohotovosti práci konal, přísluší mu za výkon této práce mzda nebo plat. Po tuto dobu výkonu práce mu odměna podle § 140 ZP nepřísluší. Pracovní pohotovost je nařizována zaměstnavatelem na dobu odpočinku zaměstnanců, a proto zpravidla výkon práce v době držení pracovní pohotovosti bude současně i prací přesčas, protože se jedná o práce konané nad stanovenou týdenní pracovní dobu mimo rámce rozvrhu pracovních směn. Proto za výkon práce v době držené pracovní pohotovosti, která je prací přesčas, přísluší zaměstnanci nejenom mzda, ale i příplatek za práci přesčas podle § 114 ZP, je-li odměňován mzdou, nebo § 127 ZP, je-li odměňován platem. Konaná práce přesčas se také zahrnuje do limitů možného konání práce přesčas a zaměstnavatel při nařizování pracovní pohotovosti musí vzít v úvahu i skutečnost, zda zaměstnanec může konat práci přesčas, pokud její potřeba v průběhu pracovní pohotovosti vznikne. zákoník práce limituje i rozsah dohodnuté práce přesčas a ani pro držení pracovní pohotovosti nejsou pro tento účel upraveny žádné výjimky.

Připravenost k výkonu práce na pracovišti je od 1. 1. 2007 pracovní dobou. Pracovní pohotovostí je výhradně její držení mimo pracoviště zaměstnavatele.

Pozor!
Zaměstnavatel musí rozlišovat mezi dobou držení pracovní pohotovosti a výkonem práce v době držení pracovní pohotovosti. Jakmile musí zaměstnanec práci v době pracovní pohotovosti konat, pracovní pohotovost končí a zaměstnanci za výkon práce přísluší mzda nebo plat, případně příplatek či náhradní volno za výkon práce přesčas. Při nařizování pracovní pohotovosti musí zaměstnavatel brát v úvahu i zákonné či